Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Píše se správně video hovor a video konference, nebo videohovor a videokonference?
Klíčové slovo:
videohovor, videokonference
Odpověď:
Správně se píše dohromady: videohovor a videokonference. Video- je tzv. prefixoid (nepravá předpona), který se píše s následujícím segmentem dohromady.
Zvažované varianty:
video hovor
videohovor
video konference
videokonference
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovová
Odpověď:
Přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov je v češtině Litvinovová. Přechylovací přípona -ov/á se připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba Litvinov-ov/á > Litvinovová.
Zvažované varianty:
Litvinovová
Litvinová
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovovi
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov má v češtině správnou podobu (manželé) Litvinovovi. Od příjmení Litvinov se přivlastňovací příponou -ův/0 vytvoří přivlastňovací přídavné jméno Litvinov-ův-0 a společná podoba jména manželů pak vznikne vytvořením jeho 1. p. mn. č., tj. (manželé) Litvinov-ov-i > Litvinovovi.
Zvažované varianty:
Litvinovovi
Litvinovi
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
par. 238 (s. 165–166) Adjektiva posesivní
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova konec? Celé konec-, nebo jen kon-? Co máme uznávat jako správnou odpověď žákům v 6. třídě ZŠ?
Klíčové slovo:
konec
Odpověď:
Z historického hlediska je kořenem slova konec jen -kon-. Slovo je vytvořeno příponou *(ъ)cь (> -ec) z praslovanského kořene *konъ s významem ‚začátek, kraj, konec‘ – v odvozeném slově konec se pak prosadil poslední uvedený význam. Stejný kořen -kon- (< *konъ) je dnes ve slovech konat, dokonat, skonat, zákon, výkon, úkon atp. Jelikož je však tato souvislost bez naznačených speciálních znalostí z historie vývoje češtiny dnes už zcela neprůhledná, je možné ze současného (synchronního) hlediska za kořen slova konec považovat i celé konec-. Význam původního -kon- ve slově konec a slovech konat atp. a výkon atp. je dnes už natolik rozdílný (ve slovech konat atp. a výkon atp. se prosadily jiné významové rysy původního kořene *konъ), že si je žáci 6. třídy (ale i běžní uživatelé češtiny) jen těžko můžou spojit.
Zvažované varianty:
-kon-
-konec-
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla konec a konat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg? Píše se správně königsbergský (s -g-), nebo königsberský (bez -g-)?
Klíčové slovo:
königsberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg by mělo mít správnou podobu königsberský (bez -g-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. např. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský.
Zvažované varianty:
königsbergský
königsberský
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Vymyslel jsem si slovo, mohu ho nechat někam zapsat?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Bohužel, taková možnost není, zachycování a popis slovní zásoby funguje na jiných principech. Výběr (nových) slov do slovníku podléhá určitým odborným kritériím, kterých je více, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Koncepce slovníkových heslářů se pochopitelně odlišují také v závislosti na typu a rozsahu slovníku. Nové, dosud nevžité výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, neologických. Do slovníků se však nedostávají výrazy okazionální, vzniklé příležitostně, obvykle pro jedno konkrétní použití podmíněné kontextem.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy platí pravidlo, že před spojovacím výrazem „a tím“ není nutné psát čárku? Kdy došlo k této změně?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Aktuálně platná Pravidla českého pravopisu (vydání od 1993) se k psaní čárky před víceslovnými spojovacími výrazy se spojkou a vyjadřují v paragrafu 120, v němž uvádějí, že čárku před těmito výrazy píšeme, vyjadřují-li jiný významový vztah než prostě slučovací. Do uvedených příkladů však spojovací výraz „a tím“ nezahrnují. Toto pravidlo zpřesňuje a doplňuje Internetová jazyková příručka (od 2008, v tištěné podobě Akademická příručka českého jazyka 2014, 2019), která ke spojovacímu výrazu „a tím“ uvádí: „Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.“ Není to tedy tak, že by se v posledních letech změnilo dříve vytvořené pravidlo, avšak v rámci kodifikačních příruček (mezi nimiž mají PČP i IJP své místo) bylo dané pravidlo zpracováno podrobněji s ohledem na typ spojovacích výrazů a jejich rozdílné hodnocení.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí ohledně tvaru přísudku ve větě „Tisíce komárů bzučelo/bzučely“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „tisíce“, „miliony“, „miliardy“, píšeme v přísudku tvrdé y, tedy: „Tisíce komárů bzučely“. U výrazu „tisíce“ lze navíc ve shodě přísudku tolerovat i koncovku -o: „Tisíce komárů bzučelo“. Obě možnosti jsou tedy přijatelné.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Ledoborce projížděly“?
Klíčové slovo:
ledoborce
Odpověď:
Podmět „ledoborce“ je zde rodu mužského neživotného, náležitým tvarem přísudku je proto „projížděly“. Podstatné jméno „ledoborec“ je však možno skloňovat i jako jméno rodu mužského životného. Pokud by se v uvedené větě vyskytoval životný tvar „ledoborci“, pak by bylo namístě napsat v přísudku měkké i: „ledoborci projížděli“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Narazili jsme na větu „Dni uplynuly“. Nemělo by v přísudku být měkké i, když tvar podstatného jména končí na -i?
Klíčové slovo:
dni
Odpověď:
Podstatné jméno den má v množném čísle možný tvar dni nebo dny, v obou případech však jde o rod mužský neživotný, ve tvaru přísudku tedy napíšeme vždy tvrdé y: „uplynuly“. Měkké i ve shodě by bylo náležité pouze v případě, kdy bychom použili archaickou životnou koncovku -ové: „Dnové uplynuli“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y má být ve tvaru přídavného jména ve spojení „krtečkovy maminky“? Jde o 1. pád množného čísla.
Klíčové slovo:
krtečkovy maminky
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno „krtečkův“ skloňujeme podle vzoru „otcův“, respektive vypomáháme si vzorem „matčin“. Ve slově „krtečkovy“ tedy napíšeme tvrdé y, stejně jako bychom napsali „matčiny maminky“.
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jak určit podmět ve větě „Nestačí k jejich zpracování použít jednu techniku“. Uvažovali jsme o slově „použít“, ale nevadí, že je to infinitiv?
Klíčové slovo:
použít
Odpověď:
Infinitiv může být podmětem. V uvedené větě je jím skutečně slovo „použít“, neboť se ptáme: „Kdo/co nestačí?“ O platnosti infinitivu ve funkci podmětu se lze snadno přesvědčit tím, že jej můžeme nahradit dějovým podstatným jménem („použití nestačí“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě. „Na území Prahy funguje/fungují dva tisíce zedníků.“
Klíčové slovo:
dva tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „miliony“, „miliardy“, je náležitá shoda s těmito výrazy, v přísudku tedy bude tvar množného čísla. U výrazu „tisíce“ lze ale kromě shody s číselným výrazem („tisíce fungují“) užít i druhý tvar („funguje“), kterému v příčestí činném odpovídá zakončení na -o („fungovalo tisíce zedníků“ vedle „fungovaly tisíce zedníků“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout, jaké i/y napsat v přísudku ve větě: „Osobnosti posunuly...“ Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
Jelikož podmět „osobnosti“ je rodu ženského, je náležité v přísudku napsat tvrdé y, tedy „posunuly“.
Poslední užití:
13.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně sušicí a napinací rám (s krátkými -i- po -š- a po -p-), nebo sušící a napínací rám (s dlouhými -í- po -š- a po -p-)? Pokud je správně sušicí rám s krátkým -i- (po -š-) a napínací rám s dlouhým -í- (po -p-), proč se obě přídavná jména v délce -i-/-í- liší?
Klíčové slovo:
sušicí, napínací
Odpověď:
Správně je opravdu sušicí rám s krátkým -i- (po -š-) a napínací rám s dlouhým -í- (po -p-). V obou případech jde o tzv. účelová přídavná jména vyjadřující význam ‚sloužící k sušení‘, ‚sloužící k napínání‘. (O tom, že je tomu tak, jednoznačně svědčí užití evidentně účelového přídavného jména napínací; kdybychom chtěli vyjádřit dějový význam ‚právě sušící‘, ‚právě napínající‘, stálo by tu ve dvojici s tzv. dějovým přídavným jménem sušící s dlouhým -í- (po -š-) dějové přídavné jméno napínající, a ne účelové napínací.) Dlouhé -í- (po -p-) ve slově napínací pak nijak nesouvisí s dějovostí vs. účelovostí přídavného jména napínací, neboť jde o -í- v kořeni. Rozdíl mezi účelovým a dějovým přídavným jménem utvořeným od kořene -pn- (na-pn-out, na-pín-at) se projevuje změnou kmenotvorné přípony (nikoliv kořenové samohlásky), tj. v případě účelového přídavného jména příponou -a- (napín-a-cí) vs. příponou -aj- (napín-aj-ící) v případě dějového přídavného jména.
Zvažované varianty:
sušicí
sušící
napinací
napínací
Poslední užití:
13.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně balicí, nebo balící papír?
Klíčové slovo:
balicí
Odpověď:
Správně je balicí papír. Jelikož jde o papír určený k balení, je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno balicí s krátkým -i- (po -l-).
Zvažované varianty:
balicí
balící
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící, heslo balicí
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Když ve spojení pacient se srdečním selháním zkracuji srdeční selhání zkratkou SS, mám psát pacient s SS, nebo pacient se SS?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Lze použít obě podoby – jak pacient s SS, tak pacient se SS. Záleží na způsobu (očekávaného, byť třeba nerealizovaného) hlasitého čtení. Zápis pacient s SS předpokládá čtení zkratky jako [es es], pak tedy [pacijent s es es], zatímco zápis pacient se SS předpokládá „rozečtení“ zkratky jako [srdečňím selháňím], pak tedy [pacijent se srdečňím selháňím] (příp. čtení zkratky SS jako [sə sə], tedy [pacijent se sə sə]). Jelikož lze jen obtížně předem vědět, který čtenář bude jak zkratku číst, nemá daná situace neproblematické řešení. Je třeba počítat s tím, že čtenáře s preferencí pro jedno nebo druhé (nebo třetí) čtení zkratky neodpovídající podoba předložky zmate, zarazí, vyruší.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Ve spojení kosý kužel ve významu ‚šikmý, zkosený‘ se píše -ý-, ale jaké -í-/-ý- se bude v daném přídavném jméně psát, když půjde o význam ‚kužel patřící kosovi‘? Bude se pak psát kosí, nebo kosý kužel?
Klíčové slovo:
kosí
Odpověď:
Má-li jít o kužel patřící kosovi, bude se správně psát kosí kužel s měkkým -í-. Půjde pak totiž o tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno, které se tvoří příponou -í dodanou k základu výchozího slova kos-.
Zvažované varianty:
kosý
kosí
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kosý a kosí
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.