Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se lidovědemokratický dohromady, nebo se spojovníkem (lidově-demokratický)?
Klíčové slovo:
lidovědemokratický
Odpověď:
V tomto případě je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – lidová demokracie. Přídavné jméno proto píšeme dohromady: lidovědemokratický.
Zvažované varianty:
lidovědemokratický
lidově-demokratický
Poslední užití:
20.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jakou příručku od Vladimíra Styblíka mi doporučíte?
Klíčové slovo:
didaktika
Odpověď:
Vladimír Styblík je autorem vícera školních příruček zaměřených na český jazyk, jelikož však jde o záležitost didaktiky, je vhodné výběr konkrétní publikace konzultovat s vyučujícím, popřípadě vyhledat doporučenou literaturu na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestiraru.cz).
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je publikace Akademická příručka českého jazyka totéž co Pravidla českého pravopisu?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Nikoli, Akademickou příručku českého jazyka tvoří výkladová část Internetové jazykové příručky. Podrobné informace najdete na: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about.
Poslední užití:
12.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Kdy byla naposledy vydána školní Pravidla českého pravopisu?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
K posledním změnám v Pravidlech českého pravopisu (PČP) došlo v roce 1993, PČP s tzv. Dodatkem vyšla v roce 1994. Není nám známo, ve kterém roce byl poslední dotisk školního vydání PČP, nicméně od roku 1994 jsou všechna vydání, resp. dotisky PČP platné.
Poslední užití:
12.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Pro kodifikační platnost Pravidel českého pravopisu je podstatné, aby byl jako jejich autor uveden Ústav pro jazyk český. Existují totiž různé publikace, které mají ve svém názvu slovo „pravidla“, ÚJČ však není jejich autorem, a proto ani nemůže ručit za správnost jimi uváděného obsahu.
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Vydalo Pravidla českého pravopisu nakladatelství Academia?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Tzv. akademické vydání Pravidel českého pravopisu (PČP) vydalo nakladatelství Academia, tzv. školní vydání PČP vyšlo v nakladatelství Fortuna.
Poslední užití:
12.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Můžete mi říct bližší informace o Internetové jazykové příručce?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (IJP) je dostupná na adrese https://prirucka.ujc.cas.cz a kromě výkladové části obsahuje i část slovníkovou zahrnující více než 102 000 zveřejněných hesel. Výkladová část IJP má i knižní verzi nazvanou Akademická příručka českého jazyka. Podrobné informace najdete na: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: bez přípony (typ Rus)
Konkrétní dotaz:
Jaké je obyvatelské jméno od Slovácka?
Klíčové slovo:
Moravský Slovák
Odpověď:
Pro obyvatele Slovácka se používá označení Moravský Slovák. Vzhledem k tomu, že přechýlená podoba tohoto obyvatelského jména může být jak Moravská Slovenka, tak Moravská Slovačka (tak v SSJČ), je utvářenost obyvatelského jména Moravský Slovák možné interpretovat dvěma způsoby. Může být odvozeno buď od paralelního názvu téhož regionu: Moravské Slovensko – a pak jde o vztah Moravské Slovensko > Moravský Slovák / Moravská Slovenka, nebo může být utvořeno od názvu (Moravské) Slovácko – a pak jde o vztah (Moravské) Slovácko > Moravský Slovák / Moravská Slovačka. (V případě Moravského Slováka je pak nutné doplnění o přídavné jméno Moravský kvůli homonymii s obyvatelským jménem utvořeným od názvu Slovensko).
Poslední užití:
17.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Členění ostatních čísel – řadové a násobné číslovky
Konkrétní dotaz:
Mám psát „Říkám ti to postopáté“ dohromady, nebo zvlášť „Říkám ti to po sto páté“?
Klíčové slovo:
postopáté; po stopáté; po sté páté
Odpověď:
Obdobné výrazy je možné psát dohromady jako spřežku vzniklou spojením předložky a číslovky i zvlášť. Čím složitější je číslovka, tím více se prosazuje tendence nepsat slovo dohromady. Příručky obvykle uvádějí příklady číselných výrazů nižších hodnot, např. popatnácté i po patnácté. V tomto případě je možné psát postopáté nebo po stopáté nebo po sté páté (tvar výrazu sto je tvořen analogicky podle stopátý a stý pátý). V praxi je podle dokladů z ČNK syn v8 užívána i podoba po sto páté – ta však není kodifikována a její užití nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
po sto páté
postopáté
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 1.2 Typ poprvé – po prvé, zaprvé – za prvé
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 1.2 Typ poprvé – po prvé, zaprvé – za prvé
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Jaká jsou nejnovější Pravidla českého pravopisu, která jste vydali?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Změny v Pravidlech českého pravopisu proběhly naposledy v roce 1993, v roce 1994 k nim byl připojen tzv. Dodatek. Nezáleží na tom, zda si zvolíte vydání z r. 1994 nebo pozdější. V každém případě vám doporučujeme PČP vydávaná nakladatelstvím Fortuna (tzv. školní vydání) nebo Academia.
Poslední užití:
12.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Co bylo změněno v Pravidlech českého pravopisu v roce 1993 oproti staršímu vydání PČP?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Vydání Pravidel českého pravopisu v roce 1993 přineslo jednak změny v oblasti psaní velkých písmen (např. se rozšířil okruh institucí, u kterých se v češtině píše velké písmeno, byl sjednocen způsob psaní jmen po předložkách – typ ulice Na Příkopě), jednak změny v psaní přejatých slov: u některých slov byly nově připuštěny dubletní tvary se -z- vedle -s- (např. vedle diskuse i diskuze, romantismus i romantizmus), u řady dalších slov se podoba se -z- stala jedinou možnou (např. filozofie, prezident, organizace), dále bylo znovu zavedeno psaní krátkých samohlásek v poslední slabice tvarotvorného základu typu balon, archiv, drogerie. Uvedené změny v PČP rozpoutaly v letech 1993–94 pravopisnou debatu, jejímž výsledkem byl tzv. Dodatek k Pravidlům, který znovu zavedl dříve vyřazené varianty se -s- a v dvojicích dubletních tvarů stanovil variantu základní (neutrální) a stylově příznakovou, tj. nikoli neutrální.
Poslední užití:
12.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Špitálský?
Klíčové slovo:
Špitálští, Špitálských
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Špitálský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – manželé (nebo např. Jana a Petr) Špitálští či manželé (nebo např. Jana a Petr) Špitálských. (Pozn.: Původní rodná jména byla změněna na modelové Jana a Petr.)
Zvažované varianty:
Špitálští
Špitálských
Špitálscí
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně judikaturní, nebo judikatorní?
Klíčové slovo:
judikaturní, judikatorní
Odpověď:
Podoba judikaturní (s -u-) je utvořena zcela pravidelně od slova judikatura. O její (slovotvorné) správnosti tedy nelze mít pochyb. Podoba judikatorní (s -o-) vzniká se vší pravděpodobností počeštěním anglického slova judicatory. Ani tuto podobu nelze (z uvedeného důvodu) odmítat, jednak nejde o izolovaný případ (obdobně máme v češtině např. přídavné jméno molekulový, vzniklé pravidelným slovotvorným postupem, a přídavné jméno molekulární, které je přejímkou z angl. molecular), jednak je častější – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 38 případů podoby judikaturní (s -u-) a 124 případů podoby judikatorní (s -o-). Použít lze obě podoby, důležité je v jednom textu nebo souboru textů postupovat jednotně.
Zvažované varianty:
judikaturní
judikatorní
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky judikatorní a judikaturní (v SYN v8)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh? Je to kozoroží, nebo kozorožčí?
Klíčové slovo:
kozoroží
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh má ve spisovném jazyce správnou (a systémovou) podobu kozoroží.
Tzv. druhově přivlastňovací přídavná jména se tvoří pomocí koncovky/sufixu (PMČ) -í, před nímž dochází k pravidelnému měkčení hlásky na konci slovotvorného základu, srov. např. hro-ch- > hro-š-í, obdobně tedy kozoro-h- > kozoro-ž-í. (Podoba kozorožčí by odpovídala podstatnému jménu kozorožec.) Tvar kozoroží sice výkladové slovníky neuvádějí, ale v úzu se vyskytuje, i když spíš zřídka – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 17 jeho výskytů.
Zvažované varianty:
kozoroží
kozorožčí
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adjektiva druhově posesivní (par. 238, s. 166)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka kozoroží (v SYN v8)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že jestliže jde o stavební a architektonický průzkum, pak se píše stavebně-architektonický průzkum se spojovníkem.
Klíčové slovo:
stavebně-architektonický
Odpověď:
Ano, jestliže je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově souřadné spojení dvou složek na stejné úrovni – v tomto případě o průzkum stavební a současně architektonický –, pak píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem: stavebně-architektonický průzkum.
Zvažované varianty:
stavebně-architektonický
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V knize, kterou čtu, je uvedeno jednou stavebně technický průzkum, pak dohromady stavebnětechnický a na jiném místě také se spojovníkem: stavebně-technický. Pokud vím, tak je to od spojení stavební technika, takže by to snad mělo být dohromady. Píše se tu, že průzkum spočívá v hodnocení konstrukce a technického stavu objektu.
Klíčové slovo:
stavebně-technický, stavebnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že pokud by šlo o průzkum týkající se stavební techniky (z jazykového hlediska ustálené podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou), pak bychom měli psát přídavné jméno dohromady: stavebnětechnický. Psaní složených přídavných jmen zvlášť (jako dvě samostatná slova) se v současné době nedoporučuje. Od roku 1993 je píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady jako jedno slovo.
Některá složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby. Psaní či nepsaní spojovníku může rozlišovat různé významy, proto bez znalosti kontextu a obsahu není mnohdy možné jednoznačně určit, jak složené přídavné jméno psát.
To platí i pro tento případ. Jestliže je v textu vysvětleno, že průzkum spočívá v hodnocení konstrukce a technického stavu objektu, pak se zdá pravděpodobnější, že jde o průzkum z hlediska stavebního a z hlediska technického. V tom případě jsou východiskem dvě souřadné složky, proto by se přídavné jméno mělo psát se spojovníkem: stavebně-technický průzkum.
Doporučujeme zjistit přesně, co se vlastně tímto označením pojmenovává.
Zvažované varianty:
stavebně-technický
stavebnětechnický
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné užít na vánoční přání slovo radostiplné psané dohromady?
Klíčové slovo:
radostiplný
Odpověď:
Přídavné jméno radostiplný zachycuje SSJČ a PSJČ, oba slovníky s poznámkou, že jde o výraz řidší a knižní. V ČNK syn v8 najdeme 29 dokladů užití (běžněji užívané adjektivum strastiplný má 6 000 dokladů). Jistě není překvapivé, že se slovo radostiplný objevuje v poezii a krásné literatuře, méně pak v publicistice. Je doložen i příklad užití v kontextu, který zmiňujete: Ze srdce všem přeji spokojené a radostiplné prožití vánočních svátků.
V současných textech bývá obvyklejší formulace „plný radosti“ (svátky plné radosti, atmosféra plná radosti), pokud však chcete volit knižnější vyjádření a užít výraz radostiplný, chybu neuděláte.
Zvažované varianty:
radosti plný
radostiplný
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí ukrajinské příjmení Tyljaj?
Klíčové slovo:
Tyljajová
Odpověď:
Přechýlený tvar ukrajinského příjmení Tyljaj má ve spisovné češtině správnou podobu (paní) Tyljajová.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně užití předložky ve spojení s obcí. Měla bych říct spíše „jedu do Malé Skály“, nebo „jedu na Malou Skálu“?
Klíčové slovo:
Malá Skála
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Spíše bychom se tedy přikláněli k variantě „do Malé Skály“, pokud je však obvyklé v okolí uvedené obce užívat vazbu „na Malou Skálu“, nelze proti tomu nic namítat.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je vhodnější napsat „bydlíme v Praze 9“, nebo „bydlíme na Praze 9“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
v Praze 9; na Praze 9
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Proto bychom volili spíše variantu „bydlíme v Praze 9“; vazbu s předložkou „na“ nelze v tomto případě úplně vyloučit, ale mnozí uživatelé jazyka ji mohou vnímat jako stylově nižší.
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.