Dotaz:
Shoda před i po několikanásobném větném členu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jak formulovat větu: „Při obléhání bylo město i klášter zničeno“, nebo „Při obléhání byly město i klášter zničeny“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větách s několikanásobným podmětem, v nichž přísudek předchází podmětu, máme dvojí možnost. Buď tvar přísudku řídíme oběma členy podmětu, nebo pouze bližším členem. V tomto případě tvoří několikanásobný podmět jméno rodu středního a mužského neživotného, takže pokud zvolíme první možnost, náležitý tvar přísudku zní „byly zbořeny“. Pokud zvolíme druhý způsob, řídíme přísudek slovem „město“, a náležitá podoba je pak „bylo zbořeno“. V této konkrétní větě je však poněkud problematická skutečnost, že přísudek je tvořen dvěma částmi, které jsou ve větě umístěny na různých místech. A přestože obě uvedená řešení jsou formálně v pořádku, u obou lze předpokládat jisté čtenářské nepohodlí: v prvním případě se čtenář může zarazit při spojení „byly město“ a v druhém při spojení „klášter zbořeno“. Nabízí se tedy ještě třetí možnost, a to větu přeformulovat a této situaci se úplně vyhnout, např. takto: „Město i klášter byly při obléhání zničeny.“
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jestli je správně věta „Úrok je 4 procenta“, nebo „Úrok jsou 4 procenta“. V rámci jednoho textu jsem se setkal s obojím.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Zápis základní číslovky číslicí (typ od 13 let)
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi číslem a značkou jednotky, např. 19 metrů krychlových, mezera?
Klíčové slovo:
číslice; značka; m³; metr krychlový
Odpověď:
Zápis pomocí číslic a značek odpovídá zápisu slovnímu, tzn. spojení se píše s mezerou: 19 m³.
Zvažované varianty:
19m³
19 m³
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – 3 Značky ve spojení s číselnými hodnotami
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak se vám líbí stylizace následujícího popisu náušnic? „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.“
Odpověď:
Sdělení je neobratně formulováno, za problematické považujeme spojení přídavných jmen stylový a okouzlující s uváděním vhodných příležitostí pro nošení náušnic. Doporučujeme sdělení přeformulovat, např.: „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.“
Zvažované varianty:
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná vazba podstatného jména „dopad“ ve významu „vliv“? Měla bych napsat „dopad na rodinný život“, nebo spíše „dopad do rodinného života“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „dopad“ ve významu „důsledek, vliv“ pouze vazbu „dopad na někoho/něco“. Naopak ve významu „dopadnutí předmětu“ je možná jak vazba „na něco“, tak „do něčeho“, případně „někam“ (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je namístě napsat „dopad na rodinný život“.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že pokud je u parku cedule „zákaz vstupu se psem“, vztahuje se tento zákaz i na feny – podobně jako se příkaz „cyklisto, sesedni z kola“ vztahuje jak na muže, tak na ženy. Mám pravdu?
Odpověď:
Vyjádření „zákaz vstupu se psem“ se nepochybně vztahuje i na feny, neboť slovo pes se užívá pro označení živočišného druhu, který zahrnuje samce i samice (včetně mláďat). Analogie s příkazem „cyklisto, sesedni z kola“ je však poněkud problematická. V tomto vyjádření je nepochybně užito tzv. generické maskulinum, neboť výraz cyklista zde zahrnuje všechny osoby jedoucí na kole. Odborné lingvistické zdroje se však zcela neshodují ve vymezení pojmu generické maskulinum. Například Nový encyklopedický slovník češtiny ho usouvztažňuje pouze s pojmenováními osob (viz https://www.czechency.org/slovnik/GENERICK%C3%89%20MASKULINUM), kdežto Akademická gramatika spisovné češtiny (2013) do něj zahrnuje také názvy zvířat (vlk) a v souladu s tím vyčleňuje navíc generické femininum (liška) a generické neutrum (morče). Hodnocení toho, do jaké míry jsou si zmíněná vyjádření podobná, tak záleží na pojetí generického maskulina.
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické maskulinum
Jazykový zdroj:
Akademická mluvnice spisovné češtiny. F. Štícha. 2013.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Označuje slovo cyklista všechny lidi, nebo jen muže? Pokud je na značce napsáno „cyklisto, sesedni z kola“, znamená to, že já musím jakožto muž kolo vést, kdežto má manželka může pokračovat v jízdě?
Klíčové slovo:
cyklista
Odpověď:
Slovo cyklista je rodu mužského, a proto primárně označuje muže. V češtině ovšem užíváme i tzv. generické maskulinum – slovo mužského rodu tedy může označovat i osoby ženského pohlaví. To je právě případ příkazu „cyklisto, sesedni z kola“, který je bezpochyby určen jak cyklistům, tak cyklistkám.
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „... z emirátů udělalo moderní zemi, jíž jsou dnes“. Myslím si, že správná podoba vedlejší věty by měla být „jíž je dnes“ nebo „jimiž jsou dnes“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
jíž
Odpověď:
Nikoli. Správná podoba určitého slovesného tvaru je „jsou“, protože ve vedlejší větě figuruje nevyjádřený podmět „emiráty“. Vztažné zájmeno by naopak mělo mít tvar jednotného čísla a ženského rodu, protože se vztahuje k podstatnému jménu „země“, a sedmého pádu – po dosazení náležitých podstatných jmen by totiž vedlejší věta zněla „emiráty jsou dnes (moderní) zemí“. Tudíž je původní znění daného souvětí v pořádku.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým Podmět je v čísle jednotném, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova omšelý? Má toto slovo něco společného se mší?
Klíčové slovo:
omšelý
Odpověď:
Slovo omšelý se mší nijak nesouvisí. Český etymologický slovník Jiřího Rejzka spojuje slovo omšelý s podstatným jménem mech. Ve staré češtině mělo dané přídavné jméno podobu omšený a znamenalo ‚obrostlý mechem‘.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s názorem, že spojení „jelito, kopyto, platí to“ mělo původně podobu „je-li to kopyto, platí to“. Ta měla prý odkazovat na uzavírání dohod s čertem. Je to pravda?
Odpověď:
Uvedený frazém se nám bohužel nepodařilo dohledat v dostupných zdrojích, a proto nemůžeme zmíněnou teorii ani potvrdit, ani vyvrátit. Je pravda, že varianta s vedlejší větou podmínkovou „je-li to kopyto“ i nabízené vysvětlení spojitosti s čertem se zdají smysluplné. Tato interpretace však může být mylná. Ve frazémech se totiž někdy objevují výrazy, jejichž výskyt je motivován pouze rytmikou. Podstatná jména „jelito“ a „kopyto“ se tak vedle sebe mohla ocitnout jen na základě rýmu (jako je tomu např. u spojení „basama s fousama“, „kecy v kleci“ či „ententýky, dva špalíky...“).
Zvažované varianty:
Jelito, kopyto, platí to.
Je-li to kopyto, platí to.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měla bych správně říci „Zprávě se budu věnovat po mém návratu“, nebo „Zprávě se budu věnovat po svém návratu“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Proto je náležitá podoba věty „Zprávě se budu věnovat po svém návratu“.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Řídký? Je správně manželé Řidší?
Klíčové slovo:
Řídcí, Řídkých
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Řídký má ve spisovné češtině dvě možné podoby: manželé Řídcí a manželé Řídkých. (Podoba manželé *Řidší je nesprávná.)
Zvažované varianty:
Řidší
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny (odst. 10)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení typu „hokejová Sparta“, „fotbalová Slavia“. Myslím, že by bylo lepší říkat „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož jsou Sparta a Slavia součástí názvů různých sportovních klubů, přídavná jména hokejový a fotbalový specifikují, kterému sportu se klub věnuje. Naproti tomu ve spojení „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“ jsou zvýrazněni samotní hráči. Oba uvedené typy spojení lze užít při označování týmu, např. „Při včerejším utkání zazářila hokejová Sparta.“ / „Při včerejším utkání zazářili hokejisté Sparty.“ Ovšem vzhledem k uvedeným významovým odlišnostem nejsou dané typy zcela zaměnitelné ve všech kontextech.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Přihlášení do VIP prostoru vám umožní přístup k různým „jak na to“ videím vztahujícím se k systému kromě jiné literatury, jako je kompletní uživatelská příručka.“
Odpověď:
Souvětí je nesrozumitelné. Doporučujeme vám ho přeformulovat.
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem, předponou a příponovou částí slova převlékárna? Paní učitelka tvrdí, že kořenem je -lék-, je to pravda?
Klíčové slovo:
převlékárna
Odpověď:
Slovo převlékárna se morfematicky člení takto: předpona pře-, kořen -vlék-, slovotvorná přípona -árn- a pádová koncovka -a. (Paní učitelka tedy nemá pravdu, kořenem slova převlékárna není -lék-, ale -vlék-.)
Poslední užití:
26.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Připravuji text k edukativní hře pro děti. Potřebuji nahradit spojení „hraju si a procvičuju si“. Je to nadpis tabulky, která obsahuje kategorie jako slovní zásoba, soustředění, jemná motorika apod. Mohu použít spojení „hrou si procvičím“, „hraním si procvičím“, nebo „při hře si procvičím“?
Odpověď:
Všechny uvedené varianty považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
při hře si procvičím
hraním si procvičím
hrou si procvičím
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V českém textu popisujeme modul nazvaný self marketing. V angličtině jsem našla tři podoby zápisu: self marketing, self-marketing i selfmarketing. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
selfmarketing
Odpověď:
Protože nejde o vžitý a ustálený výraz, nelze vyloučit ani jednu z uvedených podob zápisu. Za nejvhodnější pro české texty považujeme psaní dohromady: selfmarketing. Dokladů v ČNK je zatím velice málo, ale nabízí se analogie k výrazům zachyceným v NASCS: selfgovernment, selfmademan, selfmonitoring, selfpromotion.
Zvažované varianty:
selfmarketing
self-marketing
self marketing
Poslední užití:
24.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V popisu vlastností materiálu uvádím, že je daný materiál „mechanicky odolný a voděodolný“. Nelíbí se mi, že dvakrát opakuji „odolný“. Mohl bych místo toho napsat „mechanicky a vodě odolný“?
Odpověď:
Jelikož je výraz „voděodolný“ možné psát dohromady i zvlášť (tj. „vodě odolný“) je navrhovaná úprava v pořádku. Ovšem ani původní variantu bychom nezavrhovali – v textech technického rázu, kde se užívají termíny a kde je zásadní významová jednoznačnost, lze opakování slov či jejich částí tolerovat.
Zvažované varianty:
mechanicky odolný a voděodolný materiál
mechanicky a vodě odolný
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Když někomu vytváříme profil na firemních stránkách, píšeme tam, jakou funkci zastává, např. „manažer komunikace“. Pokud funkci zastává žena, měli bychom napsat „manažerka komunikace“? Nebo máme ponechat název pozice „manažer komunikace“?
Klíčové slovo:
manažerka
Odpověď:
Ve spojení s konkrétní ženou je vhodné použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, ve vašem případě tedy „manažerka komunikace“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mohu v článku představit konkrétního muže jako doktora, když má tento vysokoškolský titul, a v závorce za jeho jménem uvést informaci, že se jedná o bývalého ministra?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr