Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat do zápisu, že byly vyt_povány stromy vhodné k ořezu. Jaké i/y máme napsat?
Klíčové slovo:
vytipovat
Odpověď:
Doporučujeme psát -i-: vytipovat stromy vhodné k ořezu. Sloveso vytipovat má význam odpovídající smyslu uvedené věty: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout.
Některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat. NASCS a SSČ této variantě přisuzují význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipovat
vytypovat
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se dlouze sezónně, nebo krátce sezonně? Na internetu jsem našla obojí.
Klíčové slovo:
sezonně; sezónně
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát sezona i sezóna. Jak s krátkým o, tak dlouhým ó můžeme psát i odvozeniny: přídavné jméno sezonní i sezónní, příslovce sezonně i sezónně. Obě možnosti jsou uvedeny v IJP. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují, že podoba sezonně mírně převažuje.
Zvažované varianty:
sezonně
sezónně
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Užila jsem všude v textu pavilon s krátkým o. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
pavilon; pavilón
Odpověď:
Zápis pavilon je v pořádku, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát i dlouze pavilón. Podoby pavilon a pavilón jsou z jazykového hlediska rovnocenné, ale podle dokladů z ČNK podoba pavilon v praxi výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
pavilon
pavilón
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova člověk?
Klíčové slovo:
člověk
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka pochází slovo člověk z praslovanského čelověkъ, které se chápe jako složenina tvořená komponenty čelo- a věkъ. Část čelo- je příbuzná se slovem čeleď, praslovanská podoba čel’adь měla původní význam ‚členové rodu se služebnictvem‘. Slovo věk mělo v praslovanštině podobu věkъ a původní význam ‚životní síla‘. Vzešlo z indoevropského ṷeik-. Původní význam slova čelověkъ se tak vykládá jako ‚dítě rodu‘, ovšem vzhledem k významu indoevropského ṷeik- ‚síla, bojovat, vítězit‘ též jako ‚bojovník rodu‘. Autor ještě dodává, že existují i další možné výklady.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova muchovník? Jedná se o název dřeviny.
Klíčové slovo:
muchovník
Odpověď:
Etymologické slovníky bohužel původ tohoto slova nezaznamenávají. Nejstarší doklad slova zachycený v kartotéce Novočeského lexikálního archivu pochází z Preslova Všeobecného rostlinopisu z roku 1846. Je tedy možné, že slovo vytvořil J. S. Presl.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slov mudrlant, mudrovat? Souvisejí se slovem moudrý, nebo s titulem MUDr.?
Klíčové slovo:
mudrovat; mudrlant
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je podstatné jméno mudrlant uvedeno v hesle mudrc, z nějž je odkazováno do hesla moudrý. Toto přídavné jméno má původ v praslovanském slově mǫdrъ, které vychází z indoevropského mon-dʰh-ro ‚přemýšlivý, duševně čilý‘, odvozeného od výrazu mendʰ-, doslova ‚položit mysl‘, který se skládá z men- ‚myslet‘ a dʰeh- ‚klást‘. Stejný původ přičítáme i slovesu mudrovat, které je zřejmě příbuzné.
Poslední užití:
18.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova mol?
Klíčové slovo:
mol
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka jsou výrazu mol věnována tři hesla. Zaprvé je uveden mol ‚drobný škodlivý motýlek‘, ten má původ v praslovanském výrazu mol´ь, který je odvozen od indoevropského melh- s významem ‚drobit, mlít‘ – jedná se tedy o toho, ‚kdo rozrušuje, drolí věci‘. Zadruhé je uveden komponent *mol jakožto součást spojení „být namol“, jehož původ souvisí se starším českým výrazem molek, tedy ‚opilec‘. Původ tohoto výrazu není zcela jasný. Může mít souvislost se slovem molek ‚malý motýl‘, respektive se spojeními jako vinný molek, pivní molek. Další teorie spojuje výraz s německými argotickými slovy Molum ‚opilost‘, molum ‚opilý‘, která mají původ v jidiš, konkrétně ve slově mole ‚plný‘. Zatřetí je uveden mol s významem ‚grammolekula‘, jedná se o zkráceninu slova molekula. Ta má původ v latinském mōlēs ‚hmota, masa‘.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gruntovník? Nesouvisí nějak s půdou?
Klíčové slovo:
grunt; gruntovník
Odpověď:
Slovo gruntovník, tedy ‚majitel většího statku, sedlák na gruntě‘, je odvozeno od slova grunt s významem ‚základ, podstata‘, ale také zastarale ‚statek‘. Výraz pochází z novohornoněmeckého grunt (v dnešní němčině Grund) s významem ‚základ, půda, pozemek‘.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova Rom?
Klíčové slovo:
Rom
Odpověď:
Etymologii etnonyma Rom se věnovala Milena Hübschmannová v článku Co znamená slovo Rom?, který vyšel v roce 1994 v časopise Čeština doma a ve světě (dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/ucjtk/wp-content/uploads/sites/57/2015/11/CDS1994-3.pdf). Slovo Rom bylo do češtiny přejato z romštiny. Vyvinulo se ze slova ḍom, starého označení pro starobylou indickou kastu. Ḍ označuje zadopatrové d, které v evropských jazycích neexistuje, ale je charakteristické pro indické jazyky. Toto ḍ se změnilo na r.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lempl?
Klíčové slovo:
lempl
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku pochází slovo lempl asi z nějaké nářeční podoby německého výrazu Lümmel s významem ‚klacek, hulvát, mamlas‘.
Poslední užití:
13.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají české sloveso tahat a německé ziehen (téhož významu) společný původ?
Klíčové slovo:
tahat; táhnout
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovesa tahat, táhnout a slova příbuzná mají původ v praslovanském slovesu tęgnǫti, které je příbuzné mj. s německým výrazem Deichsel, který nese význam ‚oj‘. Obě slova pak mají původ v indoevropském tengʰ- ‚táhnout, napínat‘. Ovšem v online slovníku Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache lze dohledat informaci, že sloveso ziehen pochází z indoevropského základu deuk-. Zdá se tedy, že české tahat a německé ziehen společný původ nemají.
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova turista?
Klíčové slovo:
turista
Odpověď:
Turista je odvozenina slova túra. To se do češtiny dostalo přes německé Tour z francouzského tour s významem ‚(okružní) cesta, procházka‘, původní význam však byl jiný, a to ‚obrat, otáčení‘. Do francouzštiny se slovo dostalo z latiny, vzniklo z výrazu tornus ‚soustruh, dláto‘ pod významovým vlivem odtud odvozeného starofrancouzského slovesa tourner ‚otáčet, obracet‘. Latinský výraz tornus má dále původ v řeckém tórnos s významem ‚kružidlo‘ a ‚řezbářský nůž‘.
Poslední užití:
26.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova poslanec?
Klíčové slovo:
poslanec
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku nalézáme slovo poslanec v hesle poslat. Z něj je odkazováno k předponě po a slovesnému základu -slat. Předpona po- existovala již v praslovanštině, její původ lze hledat ve větším množství indoevropských základů. Komponent -slat pochází z praslovanského sъlati nejasného původu. Spojuje se s gótským saljan ‚obětovat‘, anglickým sell ‚prodat‘ a řeckým heleĩn ‚vzít‘, tedy výrazy odvozenými od indoevropského selh- ‚vzít, uchopit‘. Tato teorie však předpokládá určitý nepravidelný hláskoslovný vývoj.
Poslední užití:
6.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova svatba?
Klíčové slovo:
svatba
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku se píše, že svatba pochází z praslovanského slova svatьba, odvozeného od slova svatъ s významem ‚příbuzný‘. To je pokračováním indoevropského sṷō-to-, utvořeného od kořene sṷo- ‚svůj‘.
Poslední užití:
6.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slov laskavost a laskavý?
Klíčové slovo:
laskavost; laskavý
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka jsou slova laskavost a laskavý zařazena pod heslo láska. Vznik tohoto slova je spjat s praslovanskýmí výrazy laska a laskati, ty mají základ v indoevropském las- či lehs- s významem ‚být žádostivý, chlípný‘.
Poslední užití:
7.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova picmoch?
Klíčové slovo:
picmoch
Odpověď:
Etymologické slovníky výraz picmoch neuvádějí. V kartotéce Novočeského lexikálního archivu je zachycen dvakrát, a to ve významu ‚puškař‘, a navíc je na jednom záznamu uvedena informace, že výraz pochází z němčiny.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kostrč?
Klíčové slovo:
kostrč
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že kostrč měla ve staré češtině podobu kostřec. Slovo pochází z praslovanského kostrьcь, odvozeného od slova kostra. To mohlo mít dvojí motivaci – jednak ve slově kostь ‚kost‘, jednak v kořeni kes- ‚česat, škrabat‘. V češtině (a slovenštině) navíc došlo u slova kostrč pravděpodobně ke kontaminaci se slovesem trčet.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.