Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jurodivý?
Klíčové slovo:
jurodivý
Odpověď:
Původ přídavného jména jurodivý (s významem ‚slabomyslný, bláznivý, bigotními věřícími považovaný za tzv. božího člověka s prorockým darem‘) není zaznamenán v žádném etymologickém slovníku. Nový akademický slovník cizích slov pouze uvádí, že se jedná o výraz přejatý z ruštiny. Původ slova však vykládá v jazykovém sloupku na webu Českého rozhlasu Michal Novotný (viz https://region.rozhlas.cz/jurodivy-7290308). Ten spojuje slovo jednak s přídavným jménem divý, které nese tři významy: 1. ‚nezkrocený, divoký‘, 2. ‚prudký, zuřivý, zběsilý‘, 3. ‚dychtivý a posedlý‘, jednak s přídavným jménem jarý, respektive járyj, které má v ruštině význam ‚zuřivý, horlivý‘. Český etymologický slovník pak původ slova jarý ‚mladě svěží, bujný‘ vyvozuje z praslovanského jarъ s negativními významy jako ‚zuřivý‘ či ‚přísný‘ a zároveň ho spojuje se slovem jaro. Zřejmě došlo k vývoji významu: ‚jarní‘ > ‚svěží, čilý‘ > ‚prudký, horlivý‘. Co se slova divý týče, to je připojeno k heslu divoký. Jeho původ je spojován s praslovanskými výrazy divъ a dikъ, které oba nesou význam ‚divoký‘. Existuje však i teorie, která přídavné jméno spojuje se slovem div. Praslovanské slovo divъ vychází z indoevropského deiṷ-ó-, které se uplatnilo např. v litevském diẽvas ‚ bůh‘ či latinském dīvus ‚božský‘ a je odvozeno od indoevropského dei- ‚zářit‘. V případě přídavného jména divoký tedy zřejmě došlo k významovému posunu ‚boží‘ > ‚volně žijící‘ > ‚divoký‘.
Poslední užití:
22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka přišla ze školy s úkolem, v němž měla mimo jiné určit podmět ve větě „Doma je doma“. Marně si tu s tím lámeme hlavu.
Klíčové slovo:
doma je doma
Odpověď:
Jde o specifický typ věty, v níž je podmět tvořen týmž slovem jako přísudkové jméno. V takových případech je přísudkové jméno vždy v prvním pádě, a není tedy možné jednoznačně rozhodnout, které jméno je podmětem a které částí přísudku – i z toho důvodu, že čeština nemá pevný slovosled. Jako podmět je tedy možné určit buď první, nebo druhé „doma“. Jako primární řešení bychom doporučovali určit jako podmět první „doma“, neboť slovosled podmět–přísudek je neutrálnější než slovosled přísudek–podmět. Ještě dodejme, že tato problematika se týká i vět, v nichž v roli podmětu a přísudku figuruje slovní druh, který nemá kategorii pádu (např. adverbium, infinitiv).
Poslední užití:
12.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 404 / odst. 632 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova nádraží? Nevymyslel ho Jungmann?
Klíčové slovo:
nádraží
Odpověď:
Český etymologický slovník odkazuje z hesla nádraží k předložce na a podstatnému jménu dráha, žádného autora slova neuvádí, lze tedy předpokládat, že slovo vzniklo přirozeně. Slovo dráha pak pochází z praslovanského dorga, které souvisí se slovesy drhnout a drát. Původní význam slova dráha byl ‚cesta mezi poli, kudy se vyháněl dobytek‘, byla vlastně ‚vydrhnutá (dobytkem)‘. Později se slovo dráha začalo užívat také ve významu ‚železnice‘. Nádraží své jméno tedy získalo zřejmě podle umístění na dráze.
Poslední užití:
8.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova majlant?
Klíčové slovo:
majlant; majland; majlont
Odpověď:
Dle Českého etymologického slovníku má slovo majlant původ ve starší podobě českého názvu města Milána Majland či Majlant, která pochází z německého Mailand. Město ztotožnili s bohatstvím a blahobytem čeští vojáci za rakousko-italských válek.
Poslední užití:
7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V němčině existuje titul „inženýr ekonomie“. Mohu jej v českém textu nahradit titulem „inženýr“? Jde mi konkrétně o překlad této věty: „Na Technické univerzitě v Liberci získal titul inženýra.“
Klíčové slovo:
inženýr ekonomie
Odpověď:
Jelikož se v textu hovoří o titulu získaném na české vysoké škole, přiklonili bychom se k podobě „inženýr“, neboť v ČR se uděluje právě tento titul, nikoliv titul „inženýr ekonomie“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se správně oslovuje vysokoškolským titulem – „inženýre“, nebo „pane inženýre“?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Za zdvořilé je považováno užití kombinace výrazu pan (potažmo paní) a vysokoškolského titulu, tedy např. „pane inženýre“ (potažmo „paní inženýrko“).
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pokud používám vysokoškolský titul v kombinaci se jménem, mám použít i slovo pan/paní (zvu pana inženýra Jana Nováka), či nikoliv (zvu inženýra Jana Nováka)?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro užití výrazu pan (potažmo paní) v kombinaci s akademickým titulem a vlastním osobním jménem nejsou stanovena žádná závazná pravidla, záleží především na kontextu a typu textu. Můžete si tedy vybrat.
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit faráře – „pane faráři“, nebo „otče Patriku“?
Odpověď:
Užívají se obě oslovení. Varianta „otče Patriku“ je spjata spíše s komunikací v rámci církve, varianta „pane faráři“ se užívá i mimo církevní prostředí. (Podrobněji viz Mendelová, Edita: Oslovení v náboženském prostředí. Český lid, roč. 85, č. 4, 1998, s. 362–366.)
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jakou komunikační funkci byste připsali následujícímu sdělení? „Práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel, nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat!“
Odpověď:
První část souvětí (práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel) působí jako oznámení, ovšem druhá část souvětí (nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat) naznačuje, že cílem sdělení je vymezit, potažmo omezit, pravomoci adresáta. Jedná se tedy o sdělení direktivní, jako celek bychom jej interpretovali jako zákaz.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak oslovit ženu, jež má nepřechýlené příjmení. Napadlo mě vyřešit problém tím, že v oslovení užiju i křestní jméno, např. „vážená paní Jano Lepša“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v češtině není obvyklé kombinovat v oslovení rodné jméno a příjmení, nepovažujeme navrhované řešení za vhodné. V případě nepřechýleného příjmení Lepša doporučujeme ponechat příjmení v základním tvaru (vážená paní Lepša), nelze ovšem zavrhovat ani skloňování jména (vážená paní Lepšo) či jeho přechýlení (vážená paní Lepšová).
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Pro referendum byla zformulována otázka: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo města neschválilo změnu územního plánu?“ Nezdá se vám tato otázka zavádějící či matoucí? Pochopí lidé, že pokud změnu územního plánu nechtějí, mají odpovědět „ano“?
Odpověď:
Pokud budou příjemci textu číst otázku pozorně, měli by být schopni pochopit její význam a náležitě odpovědět. Obecně lze však říci, že nečteme texty vždy s maximální pozorností a máme tendenci si význam sdělení domýšlet. Z toho důvodu může být problematická kombinace kladné (souhlasíte s tím) a záporné výpovědi (aby zastupitelstvo města neschválilo změnu územního plánu), neboť vyžaduje od čtenářů větší interpretační úsilí – pokud respondenti něco nechtějí, musí zvolit kladnou odpověď ano. Bezpečnější by tedy bylo otázku přeformulovat, aby nedošlo ke zbytečným nedorozuměním.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno rodiny utvořené od příjmení Nejedlý? Je správně rodina Nejedlých, nebo rodina Nejedlá?
Klíčové slovo:
Nejedlých, Nejedlá
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Nejedlý má ve spisovné češtině dvě možné podoby – rodina Nejedlých a rodina Nejedlá.
Zvažované varianty:
Nejedlých
Nejedlá
Poslední užití:
8.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno rodiny utvořené od příjmení Bukovský (chceme si ho dát na zvonky)? Je správně Bukovští, nebo Bukovských?
Klíčové slovo:
Bukovští, Bukovských
Odpověď:
Společné jméno utvořené od příjmení Bukovský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – na zvoncích může stát buď Bukovští, nebo Bukovských.
Poslední užití:
18.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se jen ujistit o správném i/y v přísudku v souvětí „Program je určen pro tělesně postižené osoby s průkazem ZTP a ZTP/P, které doposud nejsou držiteli řidičského průkazu a jejichž handicap umožňuje, aby řídily vůz“. Jde mi o to sloveso „řídily“ v poslední větě.
Klíčové slovo:
osoby
Odpověď:
V poslední větě je podmět nevyjádřený, avšak z předchozího větného kontextu je zřejmé, že jsou podmětem „osoby“. Jde o jméno rodu ženského, a proto je třeba v přísudku napsat tvrdé y: „... aby řídily vůz“.
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Moment, kdy se naše srdce, duše a příjmení spojily“.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět sestávající ze jmen středního („srdce“, „příjmení“) a ženského rodu („duše“). Podle pravidel o přednosti rodů v přísudku napíšeme tvrdé y.
Poslední užití:
15.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „jeden sto tisíc korun“, nebo „jedno sto tisíc korun“?
Klíčové slovo:
jedno sto
Odpověď:
Číslovka „jedna“ zde rozvíjí číslovku „sto“, která má povahu podstatného jména, je rodu středního a skloňuje se podle vzoru město. Náležitá podoba vámi uvedeného spojení je tedy „jedno sto tisíc korun“.
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 111
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 197 (vyd. 1972)
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve slově „útočníkovi/y“ ve spojení „vypíchnout útočníkovi/y oči“?
Klíčové slovo:
vypíchnout
Odpověď:
Obě varianty jsou možné, rozdíl je ve větněčlenském uspořádání. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „vypíchnout“ vazby se čtvrtým i se třetím pádem (vypíchnout něco někomu). Pokud použijete čtvrtý pád, bude v daném slově tvrdé y, protože slovo „útočníkovy“ je zde přivlastňovacím přídavným jménem v pozici přívlastku shodného k předmětu „oči“: vypíchnout koho, co? > oči > čí oči? > útočníkovy. Pokud zvolíte třetí pád, bude v daném slově měkké i, protože výraz „útočníkovi“ je zde předmětem skloňovaným podle vzoru pán: vypíchnout koho, co? > oči > komu, čemu? > útočníkovi.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Existují oslovení „mladá paní“ a „mladý pane“, také „mladý muži“, ale nikoliv „mladá ženo“. Jak je to možné?
Klíčové slovo:
mladý muži; mladá ženo
Odpověď:
Jazyková vyjádření nemusí být vždy stoprocentně analogická. V tomto konkrétním případě lze jako určitý protějšek k mladému muži chápat výraz slečna.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak si mám vykládat oslovení „mladý muži“, jsem-li dospělý? Jako kompliment?
Klíčové slovo:
mladý muži
Odpověď:
Oslovení „mladý muži“ určené dospělému člověku není příliš obvyklé. Interpretace tohoto oslovení je do značné míry závislá na konkrétní situaci, v níž zaznívá, na vztahu mezi komunikačními partnery, v mluveném projevu též na intonaci. Oslovením „mladý muži“ může mluvčí adresátovi např. zalichotit, může ho pronést v žertu, ale i se pokusit dotyčného zesměšnit. Záleží tedy na širokém kontextu užití.
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Vydáváme obecní zpravodaj a u každého článku uvádíme jméno autora, jeho vysokoškolské tituly a zaměstnání, např. „Mgr. Jana Nováková, učitelka ZŠ“. Kolega nyní přišel s tím, že pokud je autorem starosta či místostarosta, měli bychom uvést jen tuto funkci a vysokoškolský titul vynechat. Existuje takové pravidlo?
Odpověď:
Uvedené pravidlo nám není známo, doporučujeme postupovat v celém zpravodaji jednotně, tedy uvádět vysokoškolské tituly i u starosty a místostarosty – nebo naopak neuvádět tituly u žádného z publikujících nehledě na jejich zaměstnání či funkci.
Poslední užití:
26.2.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.