Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je možné – jak to prosazuje mezinárodní organizace pro hendikepované sportovce kvůli odlišení sportů hendikepovaných a zdravých sportovců – přidávat před názvy jednotlivých sportů komponent para-?
Klíčové slovo:
paraatletika atp.
Odpověď:
Ano, přidání prefixoidu, resp. tzv. nepravé předpony para- před názvy jednotlivých sportů je možné – jde o běžný slovotvorný postup, který je plně v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Nově vzniklé výrazy typu paraatletika, paraplavání atp. budou srozumitelné, dobře poslouží požadované funkci (lišit označení sportů hendikepovaných a zdravých sportovců), a je tak šance, že se v jazyce ujmou. Vzniklé tvary se píšou dohromady, bez mezery či spojovníku, jako jedno slovo – paraatletika atp.
Zvažované varianty:
paraatletika
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prefixoid
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má společné jméno rodiny vytvořené od příjmení Krejčí?
Klíčové slovo:
Krejčích, Krejčí, Krejčova
Odpověď:
Společné jméno rodiny vytvořené od příjmení Krejčí má ve spisovné češtině tři správné podoby – rodina Krejčích, rodina Krejčí a rodina Krejčova.
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Krejčí, m. živ.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám v technických nebo i právních textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis požárně bezpečnostní řešení stavby není v pořádku, že by se mělo psát dohromady požárněbezpečnostní řešení.
Klíčové slovo:
požárněbezpečnostní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (požárně bezpečnostní), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme podle PČP z roku 1993 a zásad uvedených v IJP buď se spojovníkem, nebo dohromady. Složené přídavné jméno je v tomto případě s největší pravděpodobností odvozeno z ustáleného slovního spojení požární bezpečnost (jinými slovy: jde o řešení požární bezpečnosti). Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – požárněbezpečnostní řešení stavby (požárněbezpečnostní předpisy, zařízení, dveře apod.)
Zápis se spojovníkem (požárně-bezpečnostní) odkazuje ke dvěma souřadně spojeným složkám: požární a bezpečnostní. Pokud by šlo např. o školení z oblasti požární ochrany a bezpečnosti práce, pak by bylo namístě psát požárně-bezpečnostní školení.
Zvažované varianty:
požárněbezpečnostní
požárně-bezpečnostní
požárně bezpečnostní
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jedna paní získala na téže vysoké škole dva magisterské tituly, neboť zde vystudovala dva jazyky. Mám jí ke jménu zapsat jednu zkratku Mgr., nebo spojení Mgr. et Mgr.?
Odpověď:
V případě vystudování dvou jazykově zaměřených oborů se obvykle u jména uvádí jen jeden titul, a proto doporučujeme zapsat před jméno pouze Mgr. Pokud by však paní trvala na uvádění dvou titulů (Mgr. et Mgr.), je to možné, neboť zacházení s tituly není stanoveno zákonem.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám v technických nebo i právních textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis zvukově izolační materiál není v pořádku, že by se mělo psát dohromady zvukověizolační.
Klíčové slovo:
zvukověizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (zvukově izolační materiál), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady. Složené přídavné jméno je v tomto případě nepochybně odvozeno ze slovního spojení zvuková izolace (materiál pro zvukovou izolaci). Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (zvuková) rozvíjí druhou (izolace) – taková slova píšeme dohromady – zvukověizolační materiál (zvukověizolační desky, panely, dveře, sklo, pěna apod.) Obdobně např. tepelná izolace – tepelněizolační, zahraniční politika – zahraničněpolitický.
Zápis se spojovníkem (zvukově-izolační materiál) by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: zvukový a izolační materiál, což však není správný předpoklad.
Zvažované varianty:
zvukověizolační
zvukově-izolační
zvukově izolační
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký souhrn nově kodifikovaných slov?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Takový seznam dosud neexistuje, avšak v blízké budoucnosti budou v rámci rozvoje Internetové jazykové příručky uváděny informace, kdy došlo u konkrétního hesla ke změně a o jakou úpravu se jedná.
Poslední užití:
25.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Je správný termín přísudek citoslovečný? Jde mi o jeho užití ve školní výuce.
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V příručkách, které máme v jazykové poradně k dispozici, například v Základní mluvnici českého jazyka, je tento druh přísudku pojmenován jako „přísudek vyjádřený citoslovcem“. Ústav pro jazyk český však není pedagogické pracoviště, proto je lepší dotazy na terminologii užívanou při výuce konzultovat například s Asociací češtinářů (ascestinaru.cz).
Poslední užití:
6.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovují osoby, které mají dvě příjmení, např. paní Dvořáková Prchlíková? Oběma příjmeními, nebo jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má někdo dvě příjmení, je vhodné ho při oficiální či formální komunikaci oslovit oběma, tedy např. „paní Dvořáková Prchlíková“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit pana doktora Nováka – „Vážený pane doktore“, nebo „Vážený pane doktore Nováku“?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
Kombinace vysokoškolského titulu a příjmení se při oslovování nepoužívá, náležitá podoba je tedy „Vážený pane doktore“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu podnikového časopisu. V jednom článku jsou uvedena jména vysokoškolských vyučujících včetně titulů a dále je zde uvedeno jméno vedoucí čínské delegace, ovšem bez titulů. Vím, že by se v rámci jednoho textu mělo postupovat jednotně. Mám tedy vysokoškolské tituly u pedagogů odstranit? Třeba bych mohla uvést jen jejich funkce – děkan apod.
Odpověď:
Za vhodnější řešení považujeme doplnit vysokoškolský titul či vysokoškolské tituly vedoucí delegace. Pokud se vám nepodaří zjistit, které tituly dotyčná získala, je jistě možné aplikovat vámi navrhované řešení, tedy uvést jen funkce, které jednotlivé osoby vykonávají.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jakou platnost mají souřadně spojené vedlejší věty v následujícím souvětí. „Ať chce, nebo nechce, stejně bude muset do školy.“ Jde o vedlejší věty přípustkové?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Obě vedlejší věty, které jsou souřadně spojené dvojitým spojovacím výrazem „ať – nebo“, mají jako celek význam (podmínkově) přípustkový.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za výrazem „nechce“ ve větě „Ať chce, nebo nechce(,) stejně bude muset do školy“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Souřadné vedlejší věty spojené dvojitými spojovacími výrazy „ať – nebo“ je třeba oddělit od řídící věty čárkou. Spojka ať zde totiž zároveň plní funkci podřadicí spojky připojující vedlejší větu.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Je správně měkké „-i“ v přísudku ve větě „Osobnosti z řad klientů obdrželi nové klíče“?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
Nikoli. Protože podmět „osobnosti“ je rodu ženského, je náležité napsat v přísudku tvrdé y, tedy „obdržely“.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Připravuji dopis, který chci poslat ministrovi školství. Dopis mimo jiné obsahuje formulaci: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“. Kolegům se zdá toto vyjádření nezdvořilé, tvrdí, že prý ministrovi rozkazuji, a navrhují zaměnit tvar „budou“ za „byly by“: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“ Jaký je váš názor?
Odpověď:
Užití tvaru „budou“ je v dané formulaci zcela v pořádku. Užitím tvaru „by byly“ byste v tomto případě nedosáhli vyjádření vyšší míry zdvořilosti, nýbrž vyjádření menší míry jistoty – předmětem jednání by mohly být uvedené požadavky, ale případně i něco jiného.
Zvažované varianty:
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Budu moderovat akci na velvyslanectví. Tam jsou zvyklí užívat spojení „obchodní rada“ i pro ženy, ale já se domnívám, že by bylo lepší používat přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. Mám se držet zvyklostí, nebo mohu zvolit přechýlenou podobu?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
Z jazykového hlediska považujeme za vhodné použít pro pojmenování ženy přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. O tom, že se přechýlená podoba v praxi užívá, svědčí její výskyty v Českém národním korpusu. Ačkoliv je možné, že někteří stále upřednostňují nepřechýlenou podobu, domníváme se, že její vymizení je jen otázkou času (podobně jako zmizelo z užívání spojení typu „paní doktor“). Preferujeme tedy užívání přechýlené podoby – ovšem rozhodnutí, zda se budete držet našeho doporučení, či naopak zvyklosti, je zcela na vás. Ještě doplníme, že o daném tématu pojednala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se v IJP, že je možné vedle podoby mítink psát i meeting. Když si rozkliknete SSJČ, tak se tam uvádí i ta anglická varianta.
Klíčové slovo:
mítink; meeting
Odpověď:
SSJČ je slovník, který vycházel v 60. letech minulého století. Jsou v něm uvedeny dvě pravopisné podoby – počeštěná (mítink) a původní (meeting). Novější slovníky (SSČ, NASCS) anglickou podobu vůbec neuvádějí, zachycují jen českou pravopisnou variantu mítink. Ta zcela jednoznačně převládá i v uživatelské praxi, což dokládají výskyty v ČNK syn v8. Původní zápis meeting se v posledních letech v některých typech textů vrací do užívání (např. v označení meeting point, meeting room).
Zvažované varianty:
mítink
meeting
Poslední užití:
25.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.