Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní mimoto x mimo to. Ve větě „Mimoto sklářské muzeum získá v podkroví nové prostory“ bych nepsala mimo to zvlášť, jak tu mají, ale preferovala bych psaní dohromady.
Klíčové slovo:
mimoto; mimo to
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť zatím 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát online výuka, nebo on-line výuka? Nebo je jedno, jakou variantu zvolím?
Klíčové slovo:
online; on-line
Odpověď:
Obě podoby – online i on-line – lze užívat, z jazykového hlediska jsou rovnocenné. Výraz je možné užít jako přídavné jméno (online/on-line výuka) nebo příslovce (výuka probíhá online/on-line). V rámci jednoho textu je vhodné volit jednotnou podobu, ale záleží jen na vaší volbě, které dáte přednost.
Zvažované varianty:
online
on-line
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že slovo ping-pong se píše se spojovníkem a bez mezer kolem spojovníku.
Klíčové slovo:
ping-pong
Odpověď:
Ano, vžitý, z angličtiny přejatý výraz pro stolní tenis se v češtině zapisuje ping-pong (tedy se spojovníkem a bez mezer).
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem světelná mikroskopie, potřebuji vytvořit přídavné jméno a nevím, zda psát jako dvě slova (světelně mikroskopický), nebo se spojovníkem (světelně-mikroskopický), nebo dohromady (světelněmikroskopický). Přídavné jméno se bude pojit s pojmem morfologie.
Klíčové slovo:
světelněmikroskopický
Odpověď:
Psaní dvou samostatných slov neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli v souladu s PČP a IJP psát podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud říkáte, že východiskem je pojem světelná mikroskopie, tedy podřadné slovní spojení tvořené přídavným a podstatným jménem, pak píšeme odvozené složené přídavné jméno dohromady: světelněmikroskopický (světelněmikroskopická morfologie).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno mediálně policejní kauza jako tři samostatná slova, ale psala bych to spíše se spojovníkem: mediálně-policejní kauza.
Klíčové slovo:
mediálně-policejní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady. Souhlasíme rovněž, že v tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení slov mediální a policejní, proto píšeme mediálně-policejní kauza (spojovník ve složeném přídavném jméně nahrazuje spojku a).
Zápis dohromady mediálněpolicejní je v podstatě vyloučený, protože by východiskem muselo být ustálené slovní spojení mediální policie (to však neexistuje).
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně udicí, nebo udící komora?
Klíčové slovo:
udicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem komora je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno udicí (s krátkým -i- po -d-), jde o komoru určenou k uzení (srov. též lisovací, spalovací, odlehčovací atp. komora, nikoliv *lisující, *spalující, *odlehčující atp. komora).
Zvažované varianty:
udicí
udící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně mělnicí, nebo mělnící stroj?
Klíčové slovo:
mělnicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem stroj je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno mělnicí (s krátkým -i- po -n-), jde o stroj určený k mělnění (srov. též psací, secí, pletací atp. stroj, nikoliv *píšící, *sející, *pletoucí atp. stroj).
Zvažované varianty:
mělnicí
mělnící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména Jindřichův ve větě „Silnici postavilo město Jindřichův Hradec“?
Klíčové slovo:
město Jindřichův Hradec
Odpověď:
Ve spojeních město + zeměpisné jméno se slovo město píše s malým písmenem vždy, pokud není součástí zeměpisného jména, a to bez ohledu na to, zda označuje správní jednotku, nebo právnickou osobu. Náležité je proto psát město Jindřichův Hradec.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit se shodou přísudku s podmětem v následujícím souvětí. „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobeni/přizpůsobena.“ Měl by se v takovém případě tvar přísudku shodovat se zájmenem „my“, nebo s podstatným jménem „zvířata“?
Klíčové slovo:
my zvířata
Odpověď:
V uvedeném případě jde o specifický typ shody – ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. Správné znění věty je tedy „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobena“.
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při doučování jsme narazili na větu „Pracoval jako lékař na frontě“. Nejsme si jistí, zda máme výraz „na frontě“ určit jako příslovečné určení místa, nebo jako neshodný přívlastek. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Pokud by věta zněla „Pracoval na frontě jako lékař“, určili bychom výraz „na frontě“ jednoznačně jako příslovečné určení místa. Protože však daný výraz stojí až za podstatným jménem „lékař“, může jít kromě příslovečného určení místa, vztahujícího se k přísudku (Kde pracoval?), také o přívlastek neshodný, rozvíjející podstatné jméno „lékař“ (Jaký lékař?). Obě řešení považujeme za přijatelná. Protože však nejsme didaktické pracoviště, nejsme schopni posoudit, kterému řešení dává přednost školská praxe.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na náležitou vazbu podstatného jména „reflexe“. Měla bych spíše říkat „reflexe něčeho“, nebo „reflexe nad něčím“? Nebo jsou správně obě vazby?
Klíčové slovo:
reflexe
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „reflexe“ tři možné vazby: reflexe o něčem (reflexe o životě), reflexe nad něčím (reflexe nad uměleckým dílem) a reflexe něčeho (reflexe pocitů). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Získal jsem tituly MgA., Mgr. a Bc. (v tomto pořadí) a chci je všechny uvádět před svým jménem. Je správně zápis „Mgr. et MgA. Bc. Jan Novák“?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.; MgA.
Odpověď:
Latinská spojka „et“ se užívá pouze v případě, kdy se uvádí dva zcela shodné tituly, např. „Mgr. et Mgr.“. Tituly MgA. a Mgr. však nejsou zcela shodné, a proto se mezi ně „et“ nevkládá. Náležitý zápis tedy je: „Mgr. MgA. Bc. Jan Novák“. Nad rámec vašeho dotazu si dovolujeme ještě podotknout, že po dosažení magisterského titulu se obvykle bakalářský titul již neuvádí.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvoval jsem bakalářské studium a později na téže škole také magisterské studium, ovšem v jiném oboru. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Budu psát e-mail náměstku primátora. Když jsem s ním hovořila po telefonu, tykali jsme si a oslovovala jsem ho jeho trampskou přezdívkou, protože se dobře známe. Nyní váhám, zda mu mám tykat, nebo vykat, když mu píšu ve věci úřední. Je totiž pravděpodobné, že mou zprávu přepošle někomu jinému, kdo se pak bude mou žádostí zabývat. Co byste mi doporučili?
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka, přesahuje do oblasti etikety. Nicméně se domníváme, že pokud dotyčného kontaktujete ohledně úřední/pracovní záležitosti, jejíž řešení navíc může být předáno jeho spolupracovníkům, bylo by vhodnější mu vykat.