Dotaz:
Píše se daná konstrukce s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Chápal, že život je o tom(,) jít a dělat to, čemu člověk věří.“
Klíčové slovo:
jít; dělat
Odpověď:
Jestliže na infinitivní konstrukci odkazuje ukazovací zájmeno a toto zájmeno stojí bezprostředně před infinitivem, chápeme konstrukci zpravidla tak, že zastupuje vedlejší větu a oddělujeme ji čárkou (viz „konkrétní případ“). Je-li však infinitivní konstrukce málo rozvita, je přípustné i psaní bez čárky.
Poslední užití:
3.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1.2 – Zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci v platnosti vedlejší věty
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Na statku žila/žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; rod mužský životný; rod střední; rod ženský
Odpověď:
Jestliže přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „koťaty“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „psi“ a „králíci“). V pořádku je tedy jak věta „Na statku žila koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“, tak „Na statku žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“.
Poslední užití:
2.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Používám slovo re_ortní. Mám psát resortní, nebo rezortní?
Klíčové slovo:
resortní
Odpověď:
V souladu s dvojí spisovnou výslovností [resortní; rezortní] je možné psát jak resort – resortní, tak rezort – rezortní. Za základní, stylově neutrální podobu, kterou lze užít v oficiálních textech, je však v souladu s Dodatkem k PČP (v některých vydáních nese označení Pravopisná poznámka) považována podoba resort – resortní. Někteří uživatelí však mohou vnímat podobu resortní jako archaičtější. Záleží na komunikační situaci, v níž slovo užíváte.
Zvažované varianty:
resortní
rezortní
Poslední užití:
10.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.3 – Základní pravopisná podoba je se s (typ diskuse – diskuze)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopisná poznámka
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější užít spojení „barva na renovaci radiátorů“, nebo „barva pro renovaci radiátorů“?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Pro vyjádření účelu je významově vhodná jak předložka „pro“, tak předložka „na“. V současnosti je předložka „na“ značně expanzivní a lze ji pozorovat i v kontextech, kde se dříve užívaly výhradně předložky jiné. Na základě dat korpusu SYN v12 můžeme vyhodnotit, že slovo barva se hojně užívá s oběma předložkami, ovšem s předložkou „na“ je mnohem častější („barva na + 4. pád“: 9397 dokladů, naproti tomu „barva pro + 4. pád“: 2319 dokladů). Zadáme-li konkrétní spojení „barva na renovaci“, nalezneme 4 výskyty, zatímco totéž spojení s předložkou pro („barva pro renovaci“) se v korpusu vyskytuje pouze jedenkrát. Ve vašem spojení ale považujeme za přijatelné obě varianty.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla „na“, „pro“
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „V případě vzetí návrhu uchazečem(,) nebo zastavení habilitačního řízení se doklady nevracejí“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Postava v knize se objednala nápoj, který se v oridinálu jmenuje Fresca. Můžu dále v textu napsat, že si nalil sklenici fresky?
Klíčové slovo:
fresca; freska
Odpověď:
Pokud jde o krásnou literaturu, je možné přizpůsobit pravopis výslovnosti a psát sklenice fresky (tedy s k). Je rovněž možné ponechat podobu frescy.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se doktorandské, nebo doktorantské studium? Je tam d, nebo t?
Klíčové slovo:
doktorandský
Odpověď:
Náležitá podoba je doktorandský (doktorandské studium). Přídavné jméno doktorandský je odvozeno z podstatného jména doktorand. Slovo je možné ověřit např. v IJP nebo v novém ASSČ.
Zvažované varianty:
doktorandský
doktorantský
Poslední užití:
4.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo [onlajn] se píše s pomlčkou, že ano?
Klíčové slovo:
online; on-line
Odpověď:
Upřesňujeme, že nejde o pomlčku, ale o spojovník (kratší vodorovná čárka). Je možné psát jak on-line, tak dohromady online. Podoby jsou z jazykového hlediska rovnocenné.
Zvažované varianty:
online
on-line
Poslední užití:
1.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo [ímejl] se píše s pomlčkou: e-mail, že ano?
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Upřesňujeme, že nejde o pomlčku, ale o spojovník (tedy kratší vodorovnou čárku), jinak máte pravdu. Elektronickou poštu [ímejl] bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem tedy e-mail; email (s výslovnotí [emajl]) je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
1.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se espereso, nebo espresso?
Klíčové slovo:
espreso; espresso
Odpověď:
Původní italské označení je caffè espresso. V češtině je slovo natolik zdomácnělé, že se jeho pravopisná podoba zjednodušila. Starší výkladové slovníky dokonce doporučují pouze zjednodušenou variantu espreso. Nový elektronický Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka připoučtějí obě možnosti zápisu: espreso i espresso.
Zvažované varianty:
espreso
espresso
Poslední užití:
1.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Okinawa je ostrov v jihozápadním Japonsku (anektován byl v roce 1879)(,) obklopený Východočínským mořem a Tichým oceánem.“
Odpověď:
Jestliže lze u přívlastků připustit dvojí chápání a považovat je za volné i těsné, lze je buď oddělit čárkami, nebo ponechat bez čárek. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď:
Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití:
1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Kolega se mě snaží přesvědčit, že se může psát čarovějník. Znám jen podobu čarověník. V osmidílném slovníku češtiny a v jednom zahradnickém slovníku jsem našel také jen čarověník. Ale nevím, jestli se třeba ta varianta čarovějník už zaké neprosadila.
Klíčové slovo:
čarověník
Odpověď:
Je pravda, že se v textech věnovaných tomuto zvláštnímu útvaru v korunách stromů tvořenému hustěji nahloučenými větvičkami s podobou čarovějník občas setkáváme. V souladu s výkladovými slovníky češtiny je však jen podoba čarověník. Zachycuje ji nejenom zmiňovaný Slovník spisovného jazyka českého a rozsáhlý Příruční slovník jazyka českého (z 30. až 50. let minulého století), ale rovněž nejnovější elektronický Akademický slovník současné češtiny. Protože jde o odborný výraz, museli by případnou změnu názvu (či přijetí dubletní varianty) iniciovat přírodovědci. Náležitá podoba čarověník jednoznačně převažuje i dokladech z korpusu SYN v 12. Je zde 989x zachycena varianta čarověník a jen 3x čarovějník. Z dokladů je zřejmé, že prosazení varianty čarovějník není příliš pravděpodobné.
Výraz čarověník nebo čarovějník, obsahuje slovo věník event. vějník , která je zastaralým označením pro trs nebo svazek větviček a zachycuje vzhled objektu.
První část slova pak vystihuje jeho neobyčejnost, domnělý nadpřirozený původ, snad i magickou moc. Výrazy stejného obsahu jsou používány v celé řadě jazyků.
Například v angličtině, kde jsou označovany jako "witches broom" (zkratka WB), či v němčině "Hexenbesen" (HB).
Co se týče názvosloví, je vžitý název čarovějník,lingvisticky správně je však pravděpodobně slovo čarověník.
Zvažované varianty:
čarověník
čarovějník
Poslední užití:
29.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo forenzněpsychologický bych psala dohromady, protože jde o forenzní psychologii. Autor to má zvlášť.
Klíčové slovo:
forenzněpsychologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a -sko, -cko, -ově) bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, s psaním zvlášť se v některých oblastech setkáváme stále. Souhlasíme s vaším řešením. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Od ustáleného slovního spojení forenzní psychologie odvozujeme složené přídavné jméno forenzněpsychologický. Jde o podřadné spojení, kdy jedna složka (forenzní) rozvíjí druhou (psychologie). Podobně např. občanské právo – občanskoprávní. Psaní se spojovníkem (forenzně-psychologický) by znamenalo, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (forenzní a psychologický). Jak však sama říkáte, neodpovídá to skutečnosti.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžu nikde dohledat, jak správně napsat kognitivně-behaviorální terapie. Nacházím psaní zvlášť i se spojovníkem.
Klíčové slovo:
kognitivně-behaviorální
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a -sko, -cko, -ově) bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se setkáváme stále, platí to i pro tento případ.
Při psaní složených přídavných jmen vycházíme z věcné znalosti. Zde jde nepochybně o složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a, tedy souřadně (kognitivní a behaviorální terapie). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: kognitivně-behaviorální terapie.
Nepovažujeme za pravděpodobné, že východiskem by bylo slovní spojení kognitivní behavioralismus, z něhož by se odvodilo přídavné jméno psané dohromady kognitivněbehaviorální.
Zvažované varianty:
kognitivně-behaviorální
kognitivně behaviorální
Poslední užití:
11.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo inter-kolegiální se spojovníkem? Nebo jinak?
Klíčové slovo:
interkolegiální
Odpověď:
Komponent inter- tvoří první část složených slov, např. interdisciplinární, intergenerační, interliga, internacionální, interkomunikační. Dohromady proto doporučujeme psát i řídce užívaný výraz interkolegiální. V korpusu SYN v12 je zachycen jediný příklad užití.
Zvažované varianty:
interkolegiální
inter-kolegiální
Poslední užití:
26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Jestliže autor napíše větu, která končí „atd.(,) atd.(,) atd.“, budou mezi jednotlivými „atd.“ čárky, nebo ne?
Klíčové slovo:
atd.
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“), a to i u zkratek, které tuto spojku obsahují („atd.“, „aj.“, „apod.“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
30.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát technoutopismus jako jedno slovo? Nemusí tam být spojovník?
Klíčové slovo:
technoutopismus
Odpověď:
Ano psaní technoutopismus dohromady je naprosto v pořádku. Psaní se spojovníkem v češtině nedoporučujeme. Komponent techno- tvoří běžně první část složených slov, píšeme ho dohromady s příslušným výrazem (srov. např. technofestival, technokultura, technopark).
Zvažované varianty:
technoutopismus
techno-utopismus
Poslední užití:
12.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.