Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Konkrétní dotaz:
Jak se prosím správně píší čárky v následující větě? „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou(,) a že(,) když budu jíst zdravě, budu se cítit líp.“
Klíčové slovo:
a že když
Odpověď:
Stojí-li za sebou spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, čárka se obvykle píše jen (resp. již) před prvním z nich. Mezi těmito spojovacími výrazy čárku píšeme pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: funkce čistě zdokonavující (moknout – zmoknout)
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově z/skopírovat předpona z-, nebo s-?
Klíčové slovo:
zkopírovat; předpona z-; předpona s-
Odpověď:
U sloves, která tvoří dokonavý protějšek k nedokonavým slovesům a která nemají význam ‚směřování dohromady‘, ‚zmenšení objemu, až zániku‘ či ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, se píše předpona z(e)-. Protože sloveso zkopírovat je dokonavým protějškem nedokonavého slovesa kopírovat, náležitý je zápis slova zkopírovat s předponou z-.
Zvažované varianty:
zkopírovat
skopírovat
Poslední užití:
29.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.2 – Slova s předponou z(e)-; heslo zkopírovat
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má značka průtoku litr za minutu? Píše se za zkráceným zápisem slova minuta tečka, nebo ne?
Klíčové slovo:
l/min; průtok
Odpověď:
Minutu lze označit zkratkou min., jež se uvádí s tečkou, ale také značkou min, kterou zapisujeme bez tečky. Jelikož ve vašem případě je minuta součástí značky označující průtok, doporučujeme zvolit značku min, která se běžně užívá v techničtěji zaměřených textech, a psát tedy průtok v podobě l/min bez tečky.
Zvažované varianty:
l/min
l/min.
Poslední užití:
26.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Značky, čísla a číslice; Dopisy a grafická úprava písemností: Časové údaje
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6.1 Čas jako denní doba (s. 26)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Když píšu o člověku, který je nositelem titulu Ph.D., mohu před jeho jménem použít zkratku slova doktor? A pokud ano, bude se tato zkratka psát s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? A lze tuto zkratku použít i v případě, že je osoba držitelem tzv. malého doktorátu (například titulu PhDr.)?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
V případě, že chceme zkratkou slova doktor nahradit titul Ph.D. či například PhDr., použijeme podobu s malým počátečním písmenem. Zkratka dr. totiž může zastupovat jakýkoli doktorát bez ohledu na oblast věd a stupeň studia, užívá se však pouze v méně oficiálních kontextech, kdy není třeba titul specifikovat. Naopak v oficiálnějších textech je lepší se této zkratce spíše vyhýbat, mohla by být totiž mylně zaměňována za zkratku Dr., psanou s velkým počátečním písmenem. Takováto zkratka odkazuje k titulu doktor ve smyslu akademicko-vědeckého titulu, který byl v Československu a poté v Česku udělován v letech 1990–1998 a jehož nástupcem je v českém prostředí titul doktor filozofie (Ph.D.).
Zvažované varianty:
dr.
Dr.
Poslední užití:
20.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Překládám dotazník, v němž jsou varianty manžel/manželka a partner/partnerka navzájem odděleny ještě jedním lomítkem, tzn. manžel/manželka / partner/partnerka. Mohu považovat uvedené varianty za víceslovné výrazy a prostřední lomítko oddělovat mezerou? Nebo bych vše měl psát natěsno?
Klíčové slovo:
lomítko
Odpověď:
V uvedeném případě jde o dva různé typy alternativ: jednak o rodové alternativy (manžel/manželka), jednak o alternativy různého typu osobního vztahu manžel/partner. V případě, že se rozhodnete zvolit k zápisu celého spojení pouze lomítka, je namístě okolo prostředního lomítka udělat mezery a signalizovat tak, že se jedná o různé druhy alternativ. Zápis bez mezer bychom nepovažovali za chybný, protože jsou od sebe oddělovány jednoslovné výrazy, nicméně tento způsob zápisu považujeme za méně přehledný a ztrácí se v něm signalizace dvou různých typů vztahů. Chtěli bychom však upozornit, že z hlediska čtenářské vstřícnosti by bylo nejvhodnější různé typy alternativ oddělit odlišným způsobem, např. manžel(ka)/partner(ka), manžel/manželka či partner/partnerka apod.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Lomítko
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Píše se za zkratkou slova například tečka, nebo ne? A jak to je se psaním tečky, pokud za touto zkratkou následuje dvojtečka? Je vůbec použití dvojtečky v tomto případě vhodné?
Klíčové slovo:
např.
Odpověď:
Slovo „například“ se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky např., která je tvořena charakteristickou počáteční skupinou písmen daného slova a je zakončena tečkou. Tuto zkratku můžeme nalézt ve Slovníku zkratek i v rejstříku zkratek a značek, který je součástí Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, jedná se tedy o zkratku ustálenou. Za zkratkou např. může (ale nutně nemusí) následovat dvojtečka. Užití dvojtečky je vhodné v případech, kdy chceme touto zkratkou uvést výčet určitých položek. V takovém případě připojíme dvojtečku těsně za tečku, za dvojtečku vložíme mezeru a poté již vypíšeme jednotlivé položky výčtu (takový výčet by pak vypadal třeba takto: „např.: brambory, rajčata, okurky“).
Zvažované varianty:
např.
např.:
např
např:
Poslední užití:
14.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa); heslo „např.“
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Rodná jména, příjmení, přezdívky, přídomky
Konkrétní dotaz:
Ve spojení Karel Salvátor Rakousko-Toskánský autor zvolil u přídavného jména toskánský velké písmeno. Nemělo by tam být malé?
Klíčové slovo:
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Odpověď:
Tento typ pojmenování nikde není popsán. Je zřejmé, že jde o osobnost, která politicky působila na dvou územích, namísto spojovníku by bylo možné zvolit spojku a. Přídavná jména utvořená od zeměpisných jmen, kde daná osobnost žila, působila atp., se píšou z velkým písmenem, např. Anežka Česká, František Štěpán Lotrinský, Ferdinand Parmský, stejně tak se píše velké písmeno u přídavných jmén odvozených od názvů jmen označujících rod, z kterého daná osobnost pocházela, např. Ferdinand I. Habsburský, Vladislav Jagellonský. Doporučujeme proto i u přídavného jména po spojovníku psát velké písmeno.
Zvažované varianty:
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Salvátor Rakousko-toskánský
Dotaz:
Organizace pro výrobu, služby a sport – ostatní
Konkrétní dotaz:
Ve větě je za zkratkou OPP v závorce uveden plný název - okresní průmyslový podnik. Jaké písmeno se má psát u slova okresní?
Klíčové slovo:
okresní průmyslový podnik
Odpověď:
Aby bylo možné dané spojení chápat jako vlastní jméno, muselo by být připojeno místní určení, např. Okresní průmyslový podnik Praha-západ. V daném kontextu jde jen o vysvětlení zkratky, a proto je třeba psát malé písmeno.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), bod 1 Obecné poučení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.