Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo gauner?
Klíčové slovo:
gauner
Odpověď:
Gauner (‚darebák, lump‘) pochází z německého Gauner, které je ze staršího Joner (‚falešný hráč‘). To má původ asi v jidiš, ve slově jowen s významem ‚Řek‘. Podle Českého etymologického slovníku byla totiž Řekům přisuzována zvláštní obratnost při falešné hře v karty.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého výrazu vzniklo slovo naděje?
Klíčové slovo:
naděje
Odpověď:
Slovo naděje je odvozeno od slovesa nadít se (‚pojmout nebo mít naději, doufat, očekávat‘). Nejstarší doklad slova naděje pak podle Českého etymologického slovníku pochází již ze 13. století.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Pochází slovo holt z němčiny, nebo se jedná o slovo domácí?
Klíčové slovo:
holt
Odpověď:
Slovo holt (‚zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem‘) bylo přejato z německého halt (‚inu, zrovna‘), které pochází ze středohornoněmeckého, respektive starohornoněmeckého halt (‚víc, spíš‘), jehož původ není jasný.
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je slovo barva přejaté, nebo domácí?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Slovo barva (též v podobě barba) se vyskytovalo již ve staré češtině ve 14. století. Jedná se však o výpůjčku ze středohornoněmeckého varwe, případně ze starohornoněmeckého far(a)wa (dnes Farbe).
Poslední užití:
9.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo nosorožec? Souvisí s nosem, nebo se slovesem nosit (protože dané zvíře nosí roh)?
Klíčové slovo:
nosorožec
Odpověď:
Nosorožec vznikl podle Českého etymologického slovníku jako kalk podle německého Nashorn (Nase = nos; Horn = roh). Německý výraz pro nosorožce patrně vznikl rovněž jako kalk, a to z latinského rhīnocerus, které pochází z řeckého rhīnókerōs (rhīs = nos; kéras = roh).
Poslední užití:
31.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám problém se slovem, které se několikrát objevuje v nově formulovaných stanovách společenství vlastníků. Jde o slovo neusnášeníschopný. Považuji to za logický nesmysl, protože to je vlastně shromáždění schopné neusnášení. Vstávají mi vlasy hrůzou, považuji to za logický nesmysl. Jsem přesvědčený, že takové slovo do spisovné češtiny nepatří. Se slovem usnášeníschopný problém nemám.
Klíčové slovo:
neusnášeníschopný
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že slovo neusnášeníschopný je problematické, souhlasíme i s argumenty, které uvádíte. Slova nelze tvořit mechanicky, nápodobou jiných výrazů, v tomto případě navíc poněkud nelogickou nápodobou. Přídavné jméno usnášeníschopný se užívá poměrně běžně a je zachyceno v IJP. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: schopný usnášení – usnášeníschopný (podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence). Pokud potřebujeme vyjádřit zápor, vycházíme z dvouslovného základního vyjádření, např. neschopný práce = práceneschopný. Slovo neusnášeníschopný tedy odpovídá vyjádření schopný neusnášení. Záporka by však v tomto případě měla být u přídavného jména schopný (neschopný). Výsledné spřažené adjektivum by tedy bylo usnášeníneschopný. Za vhodnější však považujeme víceslovné vyjádření shromáždění není schopné usnášení, popř. je nezpůsobilé usnášení.
Poslední užití:
13.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Studentka použila v práci výraz kolemseperoucí, utvořený podle slova kolemjdoucí. V IJP jsem takovou spřežku nenašla. Jaký máte názor na vhodnost?
Klíčové slovo:
kolem se peroucí
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná. Zatímco výraz kolemjdoucí se užívá běžně a je zachycen už v SSJČ, v tomto případě jde o příležitostně vytvořený výraz. Vhodnost jeho užití se váže na kontext, v němž je slovo užito. V určitém typu textu (např. beletristickém) může sloužit k oživení, ale v běžných spisovných textech doporučujeme volit psaní zvlášť: kolem se peroucí (lidé), popř. slovosled (lidé) peroucí se kolem.
Zvažované varianty:
kolemseperoucí
kolem se peroucí
Poslední užití:
19.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšu větu: „Dejte prosím vědět, zda jste vše v pořádku obdržel.“ Píše se v pořádku zvlášť, nebo mám psát dohromady vpořádku? Viděla jsem to několikrát psané dohromady.
Klíčové slovo:
v pořádku
Odpověď:
IJP ani žádný jiný jazykový zdroj slovo jako spřežku nezachycují, náležité je psaní zvlášť: ...zda jste vše v pořádku obdržel. Psaní dohromady se v tomto případě v praxi objevuje jen velmi málo. V korpusu SYN v12 je doloženo psaní dohromady 346x, zatímco na psaní zvlášť je v ČNK téměř 298 000 dokladů.
Spřažení může nejspíš bránit to, že relativně často mezi předložku v a podstatné jméno pořádek vkládáme nějaký přívlastek, např. v naprostém, dokonalém, úplném, nejlepším, vzorném pořádku. Spřežky obvykle vznikají ze slov, mezi něž další slovo nevkládáme (například, vpředu, poránu, navždy).
Zvažované varianty:
v pořádku
vpořádku
Poslední užití:
14.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát etnopopulismus jako jedno slovo, nebo jsou to dvě slova (etno populismus), nebo se to píše se spojovníkem (etno-populismus)?
Klíčové slovo:
etnopopulismus
Odpověď:
Doporučujeme postupovat obdobně jako u slov s částí bio-, eko-, anti-, tzn. chápat komponent etno- jako první část složeniny a psát ho dohromady s příslušným podstatným jménem. Náležitá podoba je tedy etnopopulismus. Srov. etnofestival, etnočajovna, etnostyl, etnohudba.
Zvažované varianty:
etnopopulismus
etno populismus
etno-populismus
Poslední užití:
27.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
etno-
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.