Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Jak správně utvořit přechýlenou podobu od slova hipík? Podle IJP je správně hippie, pak by to možná mohla být hippiesačka, ale nikde jsem to nedohledala a sama bych spíše utvořila slovo hipísačka. Překladatel volil zápis hippiezačka, ale to se mi nezdá vhodné.
Klíčové slovo:
hipízačka; hipísačka
Odpověď:
Slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ) zachycují výraz hippie (v množném čísle hippiové nebo hippies). Překladatelem zvolenou přechýlenou podobu hippiesačka nepovažujeme za šťastnou, což potvrzuje i fakt, že se v praxi neobjevuje.
Doporučujeme vycházet spíše z počeštěné podoby hipík (tu zaznamenává např. Slovník nespisovné češtiny), respektive z množného čísla hipísáci (hipízáci). Za primární pravopisnou podobu označení příslušnice hnutí hippies pak považujeme zápis hipísačka, který respektuje koncové „s“ základního výrazu. Protože se však ve výslovnosti mezi dvěma samohláskami uplatňuje silná tendence ke znělosti a rovněž s přihlédnutím k tomu, že se nejedná o spisovný výraz, lze připustit i zápis hipízačka. Příklady z ČNK dokládají obě možnosti zápisu, podoba hipísačka je 10x četnější.
Zvažované varianty:
hipízačka
hipísačka
hippiezačka
hippiesačka
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je v češtině správný název indického města? Domnívám se, že frekventovaná podoba Bombaj je zastaralá a že je namístě užívat politicky korektní jméno Mumbaí, to však většina Čechů vůbec nezná. Potřebuji poradit, co zvolit pro jednotnou komunikaci ve velké české firmě.
Klíčové slovo:
Bombaj
Odpověď:
Máte pravdu, že v češtině jednoznačně naprosto převládá podoba Bombaj. To je však v souladu s oficiální geografickou standardizací, která pro češtinu doporučuje exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Bombaj. Aktuální Index českých exonym dále jako nestandardizovanou variantu uvádí i Mumbaj, která je však v úzu velice málo frekventovaná. Daná příručka obsahuje taktéž název Mumbaí, avšak pouze jako přepis původního názvu (tj. tzv. endonymum čili oficiální název užívaný na území, kde se dané místo nachází). Z jazykového hlediska lze tedy použít všechny tři uvedené podoby, pro jednotnou komunikaci doporučujeme v současnosti preferovat známý, hojně užívaný, a především pro češtinu standardizovaný název Bombaj.
Zvažované varianty:
Bombaj
Mumbaí
Mumbaj
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Dvojí možný podmět (např. Dávka emocí, které když pocítíme, přetrvávají)
Konkrétní dotaz:
Píši smuteční oznámení a nejsem si jistá jednou formulací. Je vhodnější „Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“, nebo „Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“?
Klíčové slovo:
chvíle rozjímání
Odpověď:
V tomto případě si můžete vybrat, záleží na tom, co přesně chcete sdělit, zda je pro vás důležitější ona „chvíle“ („Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“), nebo „rozjímání“ („Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“). Obě formulace jsou syntakticky zcela v pořádku, rozdíl je pouze v tom, že v prvním případě vedlejší věta rozvíjí jméno „chvíle“ a v druhém „rozjímání“.
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Má na správnost výrazu vliv jeho časté užívání?
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Časté užívání určitého výrazu v jazykové praxi (neboli v úzu) je jen jedním z faktorů, které mají vliv na utváření jazykové normy. Pro vnímání jazykového prostředku jako noremního je důležité, zda je jeho užití v určitých komunikačních situacích pociťováno jako závazné. Pro bližší vhled do této problematiky doporučujeme slovníček vybraných pojmů v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=891), popřípadě související hesla v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.