Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny správně přepisuje název ruského investigativního serveru „Проект“?
Klíčové slovo:
Projekt
Odpověď:
Podle transkripčních pravidel je třeba ruské „e“ na začátku slova, po samohláskách a po jerech přepisovat jako „je“. V češtině je tedy náležitá podoba „Projekt“.
Zvažované varianty:
Projekt
Proekt
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se překládat anglická jména členů královské rodiny? Např. královna Alžběta, nebo Elisabeth? Princ Filip, nebo princ Philip?
Klíčové slovo:
překlad jmen
Odpověď:
Co se týká překladu rodných jmen cizích státních příslušníků do češtiny, neexistuje jednoduché pravidlo, pouze lze v úzu sledovat určité tendence a těmi se pak řídit. Je evidentní, že zatímco dříve byla spíše tendence cizí jména zcela počeštit, dnes se dává přednost původní podobě. Na jedné straně se tak výhradně užívá tradičně počeštěné jméno (královna) Alžběta, na druhé straně se hovoří pouze o (princi) Charlesovi. Jak ukazuje databáze Českého národního korpusu, v případě (prince) Philipa/Filipa převažuje původní podoba jména, počeštěný zápis se objevuje asi třikrát méně, avšak nikoli v zanedbatelné míře.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je akademické vydání Pravidel českého pravopisu dostupné na internetu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ne, bohužel nikoli, školní i akademické vydání Pravidel českého pravopisu je dostupné pouze v tištěné podobě.
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Který zdroj pro transkripci běloruské cyrilice do latinky je spolehlivý?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Doporučená pravidla přepisu slov z běloruštiny do češtiny podává tzv. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Uvědomil jsem si, že ve slově blůza píšeme ů, ale v jiných přejatých slovech (např. túra) je ú. Je to proto, že blůza je tak běžné slovo, že jeho cizost nepociťujeme?
Klíčové slovo:
blůza
Odpověď:
Slovo blůza se podle etymologického slovníku do češtiny dostalo prostřednictvím němčiny (Bluse) z francouzštiny (blouse). Původně se psalo krátce bluza – takto slovo zaznamenává např. PSJČ a stará vydání PČP (do roku 1941). Změnu přinesla až PČP z roku 1957, v nichž je uvedena pravopisná podoba blůza (blůzička, blůzka). Kroužkované ů bylo zavedeno jako dubletní varianta i u slov lůza, přezůvka. Proč se autoři PČP rozhodli pro podobu s ů, když v jiných přejatých slovech (túra, manikúra, fúze, ocún, túje...) píšeme ú, se nám bohužel nepodařilo zjistit. Domněnka, že slovo se stalo natolik běžným, že ztrátě vnímání cizosti se přizpůsobil i pravopis slova, je značně pravděpodobná.
Zvažované varianty:
blůza
blúza
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
F. Váhala (1956): Vyjde nové vydání Pravidel českého pravopisu (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4499) a F. Váhala (1958): Délka samohlásek v domácích slovech (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4605)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.