Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s vedlejší větou. Dotyčné souvětí zní: „Každý den bylo vidět hajného, jak stojí se psem u lesa.“ O jaký druh vedlejší věty se jedná?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu doplňkovou. Podle Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se doplňkové věty typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu („hajného“) a zároveň ke slovesu (často vyjadřujícímu nějaký smyslový prožitek, zde „vidět“). Doplňkové věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem: „Každý den bylo vidět hajného stát se psem u lesa.“ / „Každý den bylo vidět hajného stojícího se psem u lesa.“
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát „naco“ dohromady? Mám pocit, že psaním vyjádřím rozdílné významy. Například ve větách Na co se díváš?; Na co máš chuť? je „na co“ samozřejmě zvlášť. Ale něco jiného je to v případech jako: Proč bych zavírala dveře, naco? Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? Naco? Tady bych psala „naco“ dohromady.
Klíčové slovo:
na co
Odpověď:
Mýlíte se, žádný slovník neuvádí „naco“ jako spřežku. Nelze postupovat analogicky jako např. u výrazů zato x za to; nato x na to. Psaní zvlášť platí i pro věty Proč bych zavírala dveře, na co?; Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? – Na co? Pro vyjádření podivu/pochybnosti/nesouhlasu by bylo možné v uvedených větách místo na co užít i stažené nač (načpak), proč.
Doklady z ČNK ukazují, že „naco“ psané dohromady se občas vyskytuje, ale náležitý zápis „na co“ naprosto jednoznačně převažuje.
Zvažované varianty:
na co
naco
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Většina z nich byli umírnění socialisté(,) a ne fanatičtí marxisté“?
Klíčové slovo:
a ne
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se pak čárka nepíše.
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Ukážeme vám třídu, kterou otevřeme v srpnu(,) a další prostory“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty oddělujeme čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“). V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky, které vyjadřují poměr slučovací.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.