Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Doplňujeme do knihy autorské medailonky a některé (nikoliv všechny) autorky si přejí, abychom pro jejich pracovní pozici použili nepřechýlené pojmenování, např. „Jana Nováková je vědecký pracovník“. Je to možné?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit. Zároveň je třeba dodat, že při zpracování kolektivního díla, nadto určeného veřejnosti bychom vám doporučili upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním několika autorek, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum, toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že přechýlená podoba od slova rada je radová. Byla by však chyba, kdybychom pro ženu použili výraz rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy podobu radová. Výskyty v Českém národním korpusu dokládají, že se tato přechýlená podoba v praxi užívá. Z těchto důvodů nepovažujeme užití slova rodu mužského rada pro označení ženy za vhodné. (Danému tématu se podrobně věnovala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Může se v písemném projevu používat slovo tajemnice, když je oficiální název funkce tajemník?
Odpověď:
Pokud zastává funkci tajemníka žena, je zcela namístě použít přechýlenou podobu tajemnice, a to i v psaném textu.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Již několikrát jsem se setkala s kombinací podstatného jména rodu mužského detektiv s ženským příjmením, např. detektiv Nováková. Obzvlášť podivně toto spojení působí ve větách, např.: Odpověděla mu detektiv Nováková. Je to v pořádku?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykovává-li je žena. Za obzvlášť vhodné považujeme přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno – upřednostnili bychom proto podobu detektivka Nováková. Tím se vyřeší i problematická shoda přísudku s podmětem: Odpověděla mu detektivka Nováková.
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.