Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
V Internetové jazykové příručce jsem si přečetla, že když se k podmětu vztahují dva shodné přívlastky (např. Česká a německá strana), můžeme shodu řídit jednak podle rodu samotného podstatného jména v podmětu (tedy strana) a jednak podle pravidel několikanásobného podmětu, ač je zde jeden z podmětů vynechán a je zastoupen pouze shodným přívlastkem (tedy Česká a německá strana rozhodla nebo rozhodly o něčem). Když mám tedy spojení První a druhý armádní sbor tvořený divizemi, můžu uplatnit to samé pravidlo a psát buď „tvořený divizemi“, nebo „tvořené divizemi“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek
Odpověď:
Takové případy většinou jazykové příručky neprobírají, ale je možné je řešit analogicky k řešení takových vět, jakou uvádíte výše, tedy takových, v nichž je několikanásobný podmět tvořen stejnými podstatnými jmény rozvitými jinými přívlastky, kdy se obvykle první podstatné jméno vypouští (Česká a německá strana rozhodly/rozhodla o něčem). V tomto případě tedy opět máte na výběr, zda shodu řídit rody několikanásobného podmětu (První a druhý armádní sbor tvořené divizemi), nebo rodem podstatného jména v podmětu (První a druhý armádní sbor tvořený divizemi). V obou případech chápeme tvar množného čísla jako tvar základní.
Zvažované varianty:
První a druhý armádní sbor tvořené divizemi
První a druhý armádní sbor tvořený divizemi
Poslední užití:
3.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným Podmět předchází přísudku – oddíl 4, Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Shoda přes hranici věty
Konkrétní dotaz:
V textu mám jednu složitou větu, která končí tímto spojením: „s dobudováním zmíněné dálnice, a především modernizací silnice XY“. Pokud na tuto větu chci navázat, bude z navazující věty znějící „Tato je již vyprojektována“ jasné, k čemu se ukazovací zájmeno tato vztahuje?
Klíčové slovo:
ta, tato
Odpověď:
Ukazovací zájmeno tato bychom doporučili nahradit ukazovacím zájmenem ta. Ačkoli je slovo dálnice i slovo silnice ženského rodu, a ukazovací zájmeno by se tak teoreticky mohlo vztahovat jak k dálnici, tak k silnici, z hlediska vzdálenosti přes hranici věty a z hlediska formulace je na první pohled jasné, k čemu se váže, tedy k naposled jmenované silnici XY.
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Odpověď:
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 132
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Odpověď:
Vsuvky tohoto typu mívají povahu větného členu řízeného některým větným členem z věty, do níž je vsuvka vložena. Zpravidla se oddělují čárkou (čárkami).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 14 – Vsuvka
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, a proto lze připustit i psaní s čárkou.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ v následující větě? „Budu rád, pokud naše pozvání přijmete(,) a těším se na setkání s vámi.“
Klíčové slovo:
pokud; a
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené řídící věty oddělujeme čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující větné celky v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)