Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Mám text, v němž nechci užívat generické maskulinum: „Hodnoticí komise mají celkem pět členů/členek. Jednoho člena/členku vybrala veřejnost pomocí hlasováni, jednoho doporučil odbor kultury.“ Přemýšlím, zda je text správně, zda by například nemělo být správně „jednoho člena a jednu členku“.
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty
Odpověď:
Pokud se v textu chcete vyhnout generickému maskulinu, je třeba užívat rodové varianty důsledně. Doporučili bychom také jednotný zápis přes lomítko: „Hodnoticí komise mají celkem pět členů/členek. Jednoho člena / jednu členku vybrala veřejnost pomocí hlasováni, jednoho/jednu doporučil odbor kultury.“
Poslední užití:
27.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
V případě, že z důvodu genderové korektnosti musím používat rodové varianty, lze užívat pro zápis lomítko, např. žáci/kyně, nebo je třeba obě slova vypsat?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
Pro zápis mužské i ženské rodové varianty můžete v textu využít lomítko. V případech, kdy má slovo mužského rodu nulovou koncovku, lze za výraz mužského rodu doplnit lomítko a zakončení ženského rodu (např. učitel/ka), jde o tzv. splitting. Pokud však slovo mužského rodu koncovku má, tak je třeba obě slova vypsat (učitelé/učitelky). Ve vašem případě je tak nutné rodové varianty rozepsat: žáci/žákyně.
Poslední užití:
6.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Opravuji bakalářskou práci, v níž se objevilo toto spojení: podle lékařů/řek a hygienistů/hygienistek. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném spojení se setkáváme se dvěma typy zápisu. V případě pracovní pozice lékař jde o tzv. splitting, který je tu užit nenáležitě. Splitting je zápis rodových variant, při němž se za výraz mužského rodu doplní lomítko a zakončení ženského rodu a lze ho užít tam, kde má slovo mužského rodu nulovou koncovku (např. lékař/ka). V případě 2. pádu množného čísla má však slovo lékař koncovku -ů, je proto třeba obě slova vypsat (podle lékařů/lékařek). Na základě uvedeného je zřejmé, že druhý zápis (podle hygienistů/hygienistek) je v pořádku.
Poslední užití:
21.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu u soudu používat pro oslovení ženy či dívky slovo opatrovanka, nebo musím používat slovo opatrovanec?
Odpověď:
Pokud komunikujete s ženou či dívkou nebo se o ní vyjadřujete, je žádoucí použít přechýlenou podobu pojmenování, tj. opatrovanka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dosud jsem se o sobě vyjadřovala jako o veřejném opatrovníkovi. Neměla bych používat spíše označení veřejná opatrovnice?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto vám doporučujeme zvolit odpovídající podobu, tj. veřejná opatrovnice.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravdu máme pro ženu použít pojmenování vrchní ministerská radová? Nebylo by v tomto případě lepší zvolit podobu vrchní ministerský rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy odpovídající podobu, tj. vrchní ministerská radová.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Doplňujeme do knihy autorské medailonky a některé (nikoliv všechny) autorky si přejí, abychom pro jejich pracovní pozici použili nepřechýlené pojmenování, např. „Jana Nováková je vědecký pracovník“. Je to možné?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit. Zároveň je třeba dodat, že při zpracování kolektivního díla, nadto určeného veřejnosti bychom vám doporučili upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním několika autorek, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum, toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že přechýlená podoba od slova rada je radová. Byla by však chyba, kdybychom pro ženu použili výraz rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy podobu radová. Výskyty v Českém národním korpusu dokládají, že se tato přechýlená podoba v praxi užívá. Z těchto důvodů nepovažujeme užití slova rodu mužského rada pro označení ženy za vhodné. (Danému tématu se podrobně věnovala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.)
Poslední užití:
17.6.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: