Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné pro česko-polsko-německou oblast (poblíž Hrádku nad Nisou) užívat vlastní jméno Trojmezí?
Klíčové slovo:
Trojmezí; Trojzemí
Odpověď:
Danou oblast lze zcela jistě primárně označit obecným jménem trojmezí (stejně jako jakoukoli jinou lokalitu na rozhraní tří územních celků). Pokud jde o vlastní jméno Trojmezí, oficiálně je coby tzv. hraniční jméno standardizováno pouze Trojmezí, Dreieckmark v okrese Prachatice (viz aplikaci Geoportál ČÚZK), dále se takto nazývá např. část obce Hranice na západě Česka, šumavské horské sedlo atd. Podle našich zjištění si v případě česko-polsko-německé oblasti u Hrádku nad Nisou konkurují dva názvy: Trojmezí a Trojzemí. Obě snadno zaměnitelná pojmenování pro tutéž lokalitu se vyskytují na turistických rozcestnících, infotabulích, mapách apod. a fungují tak zcela jistě jako vlastní jména, která se vztahují jak k místu styku hranic tří zemí, tak k celé přilehlé oblasti. Nejednoznačnou situaci dále komplikuje mj. fakt, že ačkoli se na oficiálním webu města Hrádek nad Nisou lze dočíst o regionu Trojzemí a založené příspěvkové organizaci Brána Trojzemí, ve výše zmíněném Geoportálu ČÚZK nalezneme standardizovaný název Brána Trojmezí (objekt sídelního charakteru blíže neurčený na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou). Jako řešení dané problematiky doporučujeme, pokud to text umožňuje, konkurenci názvů alespoň krátce tematizovat, rozhodnout se pro jeden z nich (např. Trojzemí, které je vedením města evidentně preferováno) a ten důsledně užívat. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by došlo ke sjednocení úzu přímo v dané lokalitě a bylo dosaženo i souladu s oficiální geografickou standardizací. Na okraj dodejme, že nejde o problém nijak nový, byl mj. tematizován již v roce 2008 v televizním pořadu O češtině, a to na základě dotazu, který jazyková poradna ÚJČ tehdy obdržela, viz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10098745482-o-cestine/208572235500005/titulky#t=12m24s. Pokud jde o kolísání pojmenování, také není česko-polsko-německé trojmezí jediné: lokalita česko-bavorsko-saské hranice na Ašsku bývá nazývána jak Trojmezí, tak i Trojstátí.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je správně veřejnoprávní vysílatel, nebo vysilatel? V textu je to jednou krátce, jednou dlouze, nevím, která z podob je vhodná. Existuje nějaká mnemotechnická pomůcka, která by mi pomohla najít správnou podobu?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Bohužel mnemotechnická pomůcka pro odvození správné kvantity v určitém slově tohoto typu neexistuje. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá (obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový). V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel.
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát email místo e-mail? Docela často to tak vídám, ale nezdá se mi to.
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Elektronickou poštu e-mail bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem; email je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co mám uvést na výrobku – „99 % biologicky rozložitelné složení“, nebo „99 % složení je biologicky rozložitelné“?
Odpověď:
Nemůžeme vám doporučit ani jednu variantu. Spojení „99 % biologicky rozložitelné složení“ nedává smysl, spojení „99 % složení je biologicky rozložitelné“ obsahuje chybný tvar přísudkového přídavného jména. Doporučujeme proto úpravu „99 % složení je biologicky rozložitelných“ nebo „z 99 % biologicky rozložitelné složení“.
Zvažované varianty:
99 % složení je biologicky rozložitelné
z 99 % biologicky rozložitelné složení
99 % biologicky rozložitelné složení
99 % složení je biologicky rozložitelných
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Který reklamní slogan je nejlepší: „vše pro inkontinenci a stomie“, „vše pro inkontinenci a stomii“, nebo „vše pro inkontinence a stomie“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Jelikož inkontinence označuje ‚neschopnost udržet moč nebo stolici‘, doporučujeme, aby byl užit tvar v jednotném čísle. Naproti tomu výraz stomie může být vzhledem k významu ‚umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla‘ použit v daném sloganu jak v jednotném, tak množném čísle. Doporučujeme proto vybrat si mezi variantami „vše pro inkontinenci a stomie“ a „vše pro inkontinenci a stomii“.
Zvažované varianty:
vše pro inkontinenci a stomie
vše pro inkontinenci a stomii
vše pro inkontinence a stomie
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo, či
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
nebo že
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Pracuji jako asistentka učitele a celý život žiju v domnění, že ve větách typu „Koně a kobyly běželi“ musí být v přísudku měkké i, protože „koně“ jsou rodu mužského životného. Nedávno jsem však při vyučování s překvapením zjistila, že je možné shodu řídit i podle „kobyl“ a v přísudku psát ypsilon. Teď jsem z toho celá zmatená, znamená to, že to odjakživa používám špatně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ne tak docela. Zásadní roli zde totiž hraje slovosled: pokud stojí přísudek za několikanásobným podmětem („Koně a kobyly běželi“), je skutečně měkké i v přísudku jedinou možností – podle pravidla o přednosti rodů má vždy přednost mužský životný rod. Pokud však přísudek předchází před podmětem („Po louce běželi/y kobyly a koně“), máte dvě možnosti: buď uplatníte stejné pravidlo jako v předchozím případě, nebo můžete shodu řídit podle jména, které stojí přísudku blíže. To jsou v tomto případě „kobyly“, takže v přísudku může být i ypsilon. Protože však pravidlo o přednosti rodů platí univerzálně bez ohledu na slovosled a chybu s ním nikdy neuděláte, učívá se ve škole pro zjednodušení pouze tento přístup.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že ve slově výjimečný je první samohláska dlouhé tvrdé ý a druhá měkké i, není to jinak, že?
Klíčové slovo:
výjimečný
Odpověď:
Ano, náležitá podoba přídavného jména je výjimečný, přestože je slovo spjato se slovesem vyjímat. Jde o slovotvornou alternaci, s níž se setkáváme i u jiných slov, např. zasílat – zásilka, vyšívat výšivka, vyhýbat – výhybka.
Zvažované varianty:
výjimečný
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Hodnotí se slabika s dvojhláskou v češtině jako tzv. dlouhá, nebo tzv. krátká slabika?
Klíčové slovo:
dvojhláska; slabika
Odpověď:
V první řadě je třeba vysvětlit, že termíny dlouhá/krátká slabika se zjevně vyskytují převážně ve školním prostředí, případně ve versologii, česká jazykověda s nimi obvykle nepracuje (na rozdíl od pojmů krátká/dlouhá samohláska, respektive jednoduchá samohláska versus dvojhláska). Odborná literatura se shoduje, že délka dvojhlásky (tj. spojení dvou samohláskových pozic v téže slabice) odpovídá v češtině délce jedné dlouhé samohlásky; slabika s dvojhláskou by tedy měla být hodnocena stejně jako slabika s dlouhou jednoduchou samohláskou. Nicméně i ve škole bychom doporučovali užívat spíše přesnější vyjádření „slabika s krátkou/dlouhou samohláskou“ (případně s dvojhláskou či slabikotvornou souhláskou). Délka slabiky může být totiž chápána různě, nikoli jen podle délky samohlásky v ní obsažené, ale např. na základě celkového počtu všech jejích hlásek. V hesláři školské jazykovědné terminologie, který sestavilo Jazykovědné sdružení ČR ve spolupráci s MŠMT, pojmy dlouhá/krátká slabika vůbec obsaženy nejsou.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/DIFTONG
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na slovo osteointegrace/ossteointegrace. Našla jsem to na internetu s jedním s i dvěma ss. Kterou podobu mám užít?
Klíčové slovo:
osteointegrace
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny výraz nezachycují. Velký lékařský slovník bohužel také ne, ale protože výrazy s první částí osteo (= kost; z řeckého osteon; např. osteodystrofie, osteochondritida, osteosutura) jsou v něm uvedeny s jedním s, doporučujeme psát s jedním s i odvozený výraz osteointegrace (vhojení implantátu do kosti). Doplňujeme ještě, že v české odborné stomatologické literatuře se vedle termínu osteointegrace užívá i varianta oseointegrace (srov. anglické osseointegration) – ta dokonce převažuje. Komponent oss- vychází z latinského adjektiva osseus, což v příslušných odvozených slovech zachovávají západní jazyky.
Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Jednou ji viděl, jak drží kytici růží“.
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je správně člen, nebo členka preventivní požární hlídky, když jde o ženu? A platí to ve všech případech?
Klíčové slovo:
členka
Odpověď:
Zastává-li danou funkci či pracovní pozici žena (a mluví-li se o konkrétní ženě či konkrétních ženách), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu; doporučujeme tedy použít: členka preventivní požární hlídky.
Zvažované varianty:
člen
členka
Poslední užití:
25.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla člen, m živ. (osoba), a členka
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „stejně jako“ v následující větě? „Po dobu, co byl salon zavřený, stihla vymalovat, dodělat nový box na mytí(,) stejně jako přidat místo na stříhání...“
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Jestliže je konstrukce se „stejně jako“ užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, nikoli jako prostředek srovnávání, píšeme mezi jednotlivými složkami několikanásobného větného členu čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 7 – Typ stejně jako, podobně jako
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a zároveň
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „jako“ ve větě „Taková krása(,) jako je významný krajinný prvek“?
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Vedlejší větu uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.