Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Okinawa je ostrov v jihozápadním Japonsku (anektován byl v roce 1879)(,) obklopený Východočínským mořem a Tichým oceánem.“
Odpověď:
Jestliže lze u přívlastků připustit dvojí chápání a považovat je za volné i těsné, lze je buď oddělit čárkami, nebo ponechat bez čárek. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď:
Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití:
1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Kolega se mě snaží přesvědčit, že se může psát čarovějník. Znám jen podobu čarověník. V osmidílném slovníku češtiny a v jednom zahradnickém slovníku jsem našel také jen čarověník. Ale nevím, jestli se třeba ta varianta čarovějník už zaké neprosadila.
Klíčové slovo:
čarověník
Odpověď:
Je pravda, že se v textech věnovaných tomuto zvláštnímu útvaru v korunách stromů tvořenému hustěji nahloučenými větvičkami s podobou čarovějník občas setkáváme. V souladu s výkladovými slovníky češtiny je však jen podoba čarověník. Zachycuje ji nejenom zmiňovaný Slovník spisovného jazyka českého a rozsáhlý Příruční slovník jazyka českého (z 30. až 50. let minulého století), ale rovněž nejnovější elektronický Akademický slovník současné češtiny. Protože jde o odborný výraz, museli by případnou změnu názvu (či přijetí dubletní varianty) iniciovat přírodovědci. Náležitá podoba čarověník jednoznačně převažuje i dokladech z korpusu SYN v 12. Je zde 989x zachycena varianta čarověník a jen 3x čarovějník. Z dokladů je zřejmé, že prosazení varianty čarovějník není příliš pravděpodobné.
Výraz čarověník nebo čarovějník, obsahuje slovo věník event. vějník , která je zastaralým označením pro trs nebo svazek větviček a zachycuje vzhled objektu.
První část slova pak vystihuje jeho neobyčejnost, domnělý nadpřirozený původ, snad i magickou moc. Výrazy stejného obsahu jsou používány v celé řadě jazyků.
Například v angličtině, kde jsou označovany jako "witches broom" (zkratka WB), či v němčině "Hexenbesen" (HB).
Co se týče názvosloví, je vžitý název čarovějník,lingvisticky správně je však pravděpodobně slovo čarověník.
Zvažované varianty:
čarověník
čarovějník
Poslední užití:
29.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo forenzněpsychologický bych psala dohromady, protože jde o forenzní psychologii. Autor to má zvlášť.
Klíčové slovo:
forenzněpsychologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a -sko, -cko, -ově) bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, s psaním zvlášť se v některých oblastech setkáváme stále. Souhlasíme s vaším řešením. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Od ustáleného slovního spojení forenzní psychologie odvozujeme složené přídavné jméno forenzněpsychologický. Jde o podřadné spojení, kdy jedna složka (forenzní) rozvíjí druhou (psychologie). Podobně např. občanské právo – občanskoprávní. Psaní se spojovníkem (forenzně-psychologický) by znamenalo, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (forenzní a psychologický). Jak však sama říkáte, neodpovídá to skutečnosti.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžu nikde dohledat, jak správně napsat kognitivně-behaviorální terapie. Nacházím psaní zvlášť i se spojovníkem.
Klíčové slovo:
kognitivně-behaviorální
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a -sko, -cko, -ově) bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se setkáváme stále, platí to i pro tento případ.
Při psaní složených přídavných jmen vycházíme z věcné znalosti. Zde jde nepochybně o složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a, tedy souřadně (kognitivní a behaviorální terapie). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: kognitivně-behaviorální terapie.
Nepovažujeme za pravděpodobné, že východiskem by bylo slovní spojení kognitivní behavioralismus, z něhož by se odvodilo přídavné jméno psané dohromady kognitivněbehaviorální.
Zvažované varianty:
kognitivně-behaviorální
kognitivně behaviorální
Poslední užití:
11.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo inter-kolegiální se spojovníkem? Nebo jinak?
Klíčové slovo:
interkolegiální
Odpověď:
Komponent inter- tvoří první část složených slov, např. interdisciplinární, intergenerační, interliga, internacionální, interkomunikační. Dohromady proto doporučujeme psát i řídce užívaný výraz interkolegiální. V korpusu SYN v12 je zachycen jediný příklad užití.
Zvažované varianty:
interkolegiální
inter-kolegiální
Poslední užití:
26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Jestliže autor napíše větu, která končí „atd.(,) atd.(,) atd.“, budou mezi jednotlivými „atd.“ čárky, nebo ne?
Klíčové slovo:
atd.
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“), a to i u zkratek, které tuto spojku obsahují („atd.“, „aj.“, „apod.“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
30.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát technoutopismus jako jedno slovo? Nemusí tam být spojovník?
Klíčové slovo:
technoutopismus
Odpověď:
Ano psaní technoutopismus dohromady je naprosto v pořádku. Psaní se spojovníkem v češtině nedoporučujeme. Komponent techno- tvoří běžně první část složených slov, píšeme ho dohromady s příslušným výrazem (srov. např. technofestival, technokultura, technopark).
Zvažované varianty:
technoutopismus
techno-utopismus
Poslední užití:
12.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát slovo postosvícenství dohromady jako jedno slovo? Nebo to má být se spojovníkem?
Klíčové slovo:
postosvícenství
Odpověď:
Ano, slovo postosvícenství píšeme jako jedno slovo.Komponent post- (značící následnost) tvoří první část mnohých složených slov, píšeme ho dohromady s příslušným výrazem (srov. např. postpubertální, postmoderna, postimpresionismus, postdoktoranský, postraumatický).
Zvažované varianty:
postosvícenství
post-osvícenství
Poslední užití:
12.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.