Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v češtině možné používat slovo reporting? Narazil jsem na něj v rámci referátu určeného na oborovou konferenci.
Klíčové slovo:
reporting
Odpověď:
Výraz reporting zachycuje jednak databáze neologismů NEOMAT (neologismy.cz), jednak je velmi hojně doložen v Českém národním korpusu, a to zejména v oborových zdrojích, a to z oblasti ekonomiky, IT apod. Uvedený výraz je jistě typický pro určité obory, zejména zmíněnou ekonomii, v jejich rámci jej tak lze neproblematicky užívat. V jiných kontextech je třeba zvážit srozumitenost pro běžného mluvčího, slovo reporting lze nahradit například synonymem výkaznictví.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve slově intrik_? Psala bych spontánně intriky, ale slovo se skloňuje podle vzoru kost, protože intrika je neživotná, tak to asi má být inktriki (jako kosti).
Klíčové slovo:
intriky
Odpověď:
Kategorie životnosti a neživotnosti je rozhodující u mužského rodu. U ženského rodu životnost a neživotnost nerozlišujeme. Podstatné jméno intrika se podle zakončení řadí ke vzoru „žena“ (stejně jako třeba skála, pračka, cholera), náležitý zápis je tedy intriky.
Zvažované varianty:
intriky
intriki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát ahojk_? Úplně slyším to tvrdé y (ahojky), ale nevím, jestli je to tak správně, jestli se to nepíše ahojki.
Klíčové slovo:
ahojky
Odpověď:
Tento expresivní citoslovečný pozdrav je typický spíše pro mluvené projevy. V psaných textech je obvyklé psát ahojky. Takto je slovo zachyceno ve Slovníku nespisovné češtiny (s komentářem, že jde o zdrobnělinu z ahoj a že se pozdrav nejčastěji užívá na internetu při chatování), v internetovém slovníku Čeština 2.0 (s variantami ahoja, ahojda, ahoják) a rovněž v elektronickém Akademickém slovníku současné češtiny. Korpus SYN v13 zaznamenává variantu ahojky 237×, podoba ahojki se objevuje pouze jednou.
Zvažované varianty:
ahojky
ahojki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát čauk_? Psala bych čauky, protože tam úplně slyším to tvrdé y. Ale vůbec nevím, jestli je to tak správně, a váhám, podle jakého je to vzoru.
Klíčové slovo:
čauky
Odpověď:
Tento pozdrav je typický spíše pro mluvené projevy. Jde o citoslovce, proto slovo nepřiřazujeme k žádnému vzoru. Přestože v citoslovečných výrazech se někdy po tzv. pravopisně tvrdých písmenech píše i, např. hihihi, kikiriki (i kykyryký), pozdrav čauky je obvyklé psát s y. Podobu čauky zachycuje např. internetový slovník Čeština 2.0 (zde i s variantou čauky mňauky), Slovník nespisovné češtiny a rovněž elektronický Akademický slovník současné češtiny. Korpus SYN v13 zaznamenává 108 dokladů podoby čauky (z toho 22× ve variantě čauky mňauky). V korpusu je 52× zachycen i zápis s -i, ve všech případech však jde o album a stejnojmennou píseň Čauki mňauki skupiny Nightwork.
Zvažované varianty:
čauky
čauki
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově pedikúra pořád jen čárka, nejsou povoleny obě možnosti? U nás se objevila cedule s ů, tak mě to trochu vyděsilo.
Klíčové slovo:
pedikúra
Odpověď:
Náležitá pravopisná podoba tohoto přejatého slova je s ú: pedikúra, varianta s ů se v praxi občas objevuje, ale správná není. Možnou variantou je pedikýra, ale tato podoba se užívá jen velmi zřídka..
Zvažované varianty:
pedikúra
pedikůra
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v případě domácích spotřebičů (např. trouba, pračka) užívat spojení přidaná pára nebo přídavná pára?
Klíčové slovo:
přidaný; přídavný
Odpověď:
Významový rozdíl těchto výrazů je minimální. Slovník spisovné češtiny definuje přídavné jméno „přídavný“ jako ‚který je přid(áv)án‘ a přídavné jméno „přidaný“ jako ‚daný k něčemu navíc‘. Data z Českého národního korpusu (SYN v13) navíc ukazují, že jsou tato přídavná jména v daném kontextu zaměňována: zatímco spojení přídavná pára zde má 76 výskytů, spojení přidaná pára má 25 výskytů. Domníváme se tedy, že jsou uvedené varianty slovního spojení rovnocenné a je jen na vás, kterou z variant zvolíte.
Zvažované varianty:
přídavný
přidaný
Poslední užití:
16.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přidaný; přídavný
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Mohu použít sloveso zračit se v básni (v duši se píseň zračí)?
Klíčové slovo:
zračit
Odpověď:
Sloveso zračit se zachycuje například Slovník spisovné češtiny ve významu ‚být patrný, objevovat se, jevit se‘ a uvádí u něj knižní stylový příznak, užití v básni je tedy náležité.
Poslední užití:
14.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zračit se
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o název dusíkaté organické látky, která se přidává do kosmetických produktů. Setkávám se se dvěma možnostmi: alantoin nebo allantoin. Které mám dát přednost?
Klíčové slovo:
alantoin; allantoin
Odpověď:
Výraz není zachycen v žádném výkladovém slovníku češtiny ani v žádném jiném nám dostupném slovníkovém zdroji. Na internetu a v databázích ČNK jsou skutečně doloženy obě možnosti – s jedním l i se dvěma l, obě možnosti lze považovat za vhodné. Při rozhodování, které z variant dát přednost, se můžeme řídit mj. frekvencí. Doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že varianta s jedním l je frekventovanější. Poměr zápisů alantoin : allantoin je 279 : 161.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku užití slov neurověda a neuroprávo ve vědeckém článku?
Klíčové slovo:
neurověda; neuroprávo
Odpověď:
Užití výrazu neurověda považujeme za neproblematické. Výraz zachycuje Internetová jazyková příručka, je velmi frekventovaný a vyskytuje se velmi často právě v odborném kontextu. Výraz neuroprávo ale žádné příručky nezachycují a není doložen ani v synchornních korpusech. Navíc není zcela jasný jeho význam, doporučovali bychom proto užít na jeho místě opis.
Poslední užití:
25.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurověda
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamy chceme užít slovo gaučing. Je možné ve veřejném prostoru toto slovo užít, je spisovné nebo má jinou stylovou charakteristiku? Jaké může mít konotace?
Klíčové slovo:
gaučing
Odpověď:
Jediná příručka, která slovo gaučing zachycuje, je Internetová jazyková příručka, která však systematicky neuvádí významy slov ani jejich stylovou charakteristiku. Uvedené slovo je dále doloženo v databázi neologismů Neomat i v Českém národní korpusu SYN v13 (215 v.), a to zejména ve (volnočasové) publicistice. Slovo gaučing je neformální, nespisovný výraz, působí především jako prostředek slovního humoru, což dokazuje i grafická stránka textů: Pisatelé výraz gaučing dávají často do uvozovek, v případě rozhovorů bývá v závorce za ním někdy poznamenáno, že následoval smích respondenta. Ve veřejném prostoru tedy užít lze (a také se již užívá), nicméně s uvedeným omezením. Na konotace, které vyvolává, lze usuzovat pouze nepřímo, a to právě na základě korpusových dokladů. Nemalá část dokladů ukazuje gaučing jako něco nežádoucího (srov. např. „Chceme , aby se lidé vymanili z trendu ‚gaučingu‘ , fastfoodů , počítačových her a sociálních sítí."; „forma motivace, která mě měla konečně vytáhnout ze zajetí gaučingu“), objevují se ale rovněž doklady zcela neutrální (srov. Někomu vyhovuje „gaučing“ proložený četbou knihy nebo sledováním filmu.), méně často se pak lze setkat s doklady, kdy je gaučing považován za pozitivní jev (srov. „pozitivní Ideální polohou pro posilování vazeb mezi je tzv . gaučing“).
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v rámci odborných textů užívat slovo stend? Označuje se jím konstrukce, k níž je připevněno nějaké další zařízení.
Klíčové slovo:
stend
Odpověď:
Uvedený výraz dosud neuvádějí žádné příručky ani databáze neologismů. V Českém národní korpusu v SYN v13 lze dohledat 57 dokladů, které jsou zachyceny převážně v oborové literatuře, a to v technicky zaměřených textech. Výraz stend je tak možno užívat právě v odborném prostředí, kde by mě být srozumitelný. V případě nejistoty, zda tomuto výrazu čtenář/posluchač porozumí, jej doporučujeme vysvětlit.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku přídavné jméno odpadářský ve větě „Úzce spolupracujeme s velkými odpadářskými společnostmi.“? Tato věta se vyskytla v interním zpravodaji.
Klíčové slovo:
odpadářský
Odpověď:
Přídavné jméno odpadářský je součástí profesní mluvy (jak dokazují mimo jiné i data z Českého národního korpusu), v případě interního zpravodaje jej můžete v uvedené větě ponechat. V komunikaci mimo dané profesní prostředí by ovšem bylo náležité užít přídavné jméno odpadní.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Můžete nám poradit, jak máme oslovit ženu zastávající funkci sekretáře? Když napíšeme „Vážená paní sekretářko“, připomíná nám to nějakou asistentku, přitom dotyčná zastává v podstatě ředitelskou funkci. Nebylo by tedy lepší použít oslovení „Vážená paní sekretáři“?
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář – ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Sekretář/ka tak nemusí označovat jen osobu na asistentské pozici. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“. Naopak druhé navrhované řešení „Vážená paní sekretáři“ nedoporučujeme, neboť v pojmenování osoby nestandardně spojuje slova rodu ženského a mužského.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme napsat „k rukám plukovníka Jany Novákové“, nebo „k rukám plukovnice Jany Novákové“? Jaká je v češtině zvyklost?
Odpověď:
V češtině je obvyklé pojmenovávat ženy vykonávající různé funkce, mající různé tituly apod. přechýlenými podobami pojmenování. Platí to i pro vojenské hodnosti, doporučujeme vám tedy zvolit variantu „k rukám plukovnice Jany Novákové“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jak mám pojmenovat ženu zastávající funkci (ministerského) rady? Slovo „radová“ má pro mě nežádoucí konotace, tak mě napadlo, zda bych nemohl použít spojení „paní rada“, podobně jako se v minulosti používalo „paní doktor“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
Přechýlená podoba slova „rada“ je „radová“ (srov. též podoby „mistrová“ či „krejčová“), doporučili bychom vám tedy zvolit tuto podobu. Co se nežádoucích konotací slova „radová“ týče, patrně narážíte na jeho starší význam ‚manželka rady‘. Tento význam zachycuje Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1957, avšak Slovník spisovného jazyka českého z let 1960–1971 u slova „radová“ uvádí i význam ‚titul ženy v hodnosti nebo funkci rady‘. Nadto je pojmenování „radová“ v současnosti rozšířené. Naproti tomu sousloví „paní rada“ nedoporučujeme, neboť nevhodně spojuje slova rodu ženského a mužského a v praxi se (zcela nepřekvapivě) objevuje jen okrajově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V zákoně o státní službě se používá pro označení jedné úřednické funkce slovo „rada“. Kolegyně však tvrdí, že pokud danou funkci vykonává žena, mělo by se jí říkat „radová“. Na jejím bývalém pracovišti to prý bylo dokonce vyžadováno. Jenže kdyby byla přechýlená podoba tak důležitá, tak by přece byla i v zákoně, ne?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
V zákonech se běžně užívá tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). Tento stav však nebrání přechylování v praxi – pokud určitou funkci zastává žena, opravdu je namístě použít pojmenování jako ředitelka, tajemnice či radová. Navíc některé instituce, firmy apod. vytvářejí vnitřní předpisy, které zacházení s (ne)přechýlenými podobami upravují; snad tomu tak mohlo být i na bývalém pracovišti vaší kolegyně.
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ („ti, kdo učí musejí mít trpělivost“). A jak by to bylo v případě, že by vedlejší věta byla uvozena zájmenem „který“, např. „ti, kteří učí, musejí mít trpělivost“ / „ty, které učí, musejí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
podmět; kdo; který
Odpověď:
Oba typy hodnotí většina mluvnic shodně jako vedlejší věty podmětné. Jde o věty od původu přívlastkové, ale odkazovací zájmeno, na němž závisí vedlejší věta (ten, ti, ty, ...) je zde významově vyprázdněné. Podmětová funkce vět se zájmenem „který“ je výsledkem elize podstatného jména: „Ti [lidé], kteří učí, musejí mít trpělivost.“
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 129
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 238
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.