Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova špendlík?
Klíčové slovo:
špendlík
Odpověď:
Podle výkladu v Českém etymologickém slovníku pochází slovo špendlík (ve významu ‚spínací pomůcka‘) ze středohornoněmeckého spendel, spenel téhož významu. To vychází ze starohornoněmeckého spenula ‚jehla, špendlík‘, jež má původ v latinském spīnula, zdrobnělině od výrazu spīna s významem ‚trn, bodlina‘, ale také ‚páteř‘.
Poslední užití:
28.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovního spojení „na první dobrou“?
Klíčové slovo:
na první dobrou
Odpověď:
V dostupných tištěných zdrojích se nám původ spojení nepodařilo dohledat. Při vyhledávání na internetu jsme zjistili, že se slovnímu obratu „na první dobrou“ věnoval Jaromír Slomek. Podle něj daný obrat vznikl ze širšího spojení „na první dobrou klapku“, užívaného ve filmové branži. (Více viz https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html.) Tuto teorii považujeme za věrohodnou.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sinalý?
Klíčové slovo:
sinalý
Odpověď:
Původ slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Přídavné jméno sinalý ‚mrtvolně bledý‘ je odvozeno od knižní varianty siný. Slovo má původ v praslovanském sin’ь, které neslo původní význam asi ‚mající barvu jasné oblohy‘. Slovo se pravděpodobně vyvinulo z indoevropského sḱeHi-ni od sḱeH(i)- s významem ‚svítit, lesknout se‘, v němž mají původ i staroslověnské sijati téhož významu, gótské skeirs ‚jasný‘ či anglické shine ‚svítit‘.
Poslední užití:
21.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině užívá slovo makronka?
Klíčové slovo:
makronka
Odpověď:
Tento dotaz bohužel nedokážeme uspokojivě zodpovědět. V Novočeském lexikálním archivu je doložen tvar makronky v textu z roku 1912, nelze však zaručit, že se jedná o první výskyt slova v češtině.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rek?
Klíčové slovo:
rek
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že rek ‚hrdina‘ má původ ve středohornoněmeckém recke ‚potulný bojovník, psanec, dobrodruh, hrdina‘. Zajímavé je, že je toto slovo příbuzné s anglickým výrazem wretch, u nějž se však vyvinul záporný význam ‚lump, darebák, ubožák‘.
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gró?
Klíčové slovo:
gró
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo gró ‚většina, jádro‘ pochází z francouzského gros téhož významu, které má původ v přídavném jméně gros ‚tlustý značný‘. To vzniklo z latinského grossus téhož významu.
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má slovo skopčák?
Klíčové slovo:
skopčák
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je uvedeno, že skopčák je původně hanlivý název německých obyvatel sídlících v severočeském hornatém pohraničí. Slovo vzniklo ze spojení „(přicházející) s kopců“, ale svou roli jistě sehrála i zvuková podobnost s výrazem skopec, tedy ‚vykastrovaný beran‘.
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova chátra? Slyšela jsem, že nějak souvisí s lidmi, kteří dříve pracovali v pařížských kanálech.
Klíčové slovo:
chátra
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je původ podstatného jména chátra a slov příbuzných nejasný. Tato slova se vyskytují jen v češtině a slovenštině. Slovník zmiňuje možnou souvislost s litevským katėti ‚vadnout, chřadnout‘ a litevským nářečním skototi ‚mít nedostatek‘, hodnotí ji však jako nepřesvědčivou.
Poslední užití:
29.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se lidem, kteří pracují v dolech, říká horníci, a ne dolníci? Jak to vzniklo?
Klíčové slovo:
horník; dolník
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo slovo horník odvozeno od slova hora. To se však v minulosti užívalo i ve významu ‚důl‘ (podle významu německého slova Berg). Tento význam uvádí ještě Slovník spisovného jazyka českého, byť ho hodnotí jako zastaralý.
Poslední užití:
27.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zdraví?
Klíčové slovo:
zdraví
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí podstatné jméno zdraví v hesle zdravý. Toto přídavné jméno má původ v praslovanském sъdorvъ, které se nejspíš vyvinulo z indoevropského hsu-dorṷo- s doslovným významem ‚(jsoucí) z dobrého dřeva‘. Stejnou motivaci mají i obdobné výrazy z jiných jazyků, např. staroperské duruva ‚zdravý‘ bylo utvořeno od téhož základu, latinské rōbustus zase znamená ‚z dubového dřeva‘ i ‚silný, otužilý‘.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Řeším oslovování ve firemní komunikaci. Je někde stanovené pravidlo, že se ženy oslovují na prvním místě – „vážené paní, vážení pánové“?
Klíčové slovo:
paní; pánové
Odpověď:
Pro oslovování nejsou stanovena závazná pravidla, ovšem je běžné, obvyklé uvádět ženy na prvním místě.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se od ženského jména Beatrice vytvoří přivlastňovací přídavné jméno? Je správně Beatricin, nebo Beatričin (a proč)?
Klíčové slovo:
Beatrice
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Beatrice má (v 1. p. r. m. živ. a neživ.) správnou podobu Beatricin. (Daná přídavná jména se tvoří příponou -in dodanou ke kmeni výchozího rodného jména, tj. zde Beatric-, přičemž k alternaci koncového -c- – na rozdíl např. od koncového -k- – nedochází, srov. Beatrice > Beatricin vs. Beatrička > Beatriččin.)
Zvažované varianty:
Beatricin
Beatričin
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se od ženského jména Alice vytvoří přivlastňovací přídavné jméno? Je správně Alicin, nebo Aličin (a proč)?
Klíčové slovo:
Alicin
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Alice má (v 1. p. r. m. živ. a neživ.) správnou podobu Alicin. (Daná přídavná jména se tvoří příponou -in dodanou ke kmeni výchozího rodného jména, tj. zde Alic-, přičemž k alternaci koncového -c- – na rozdíl např. od koncového -k- – nedochází, srov. Alice > Alicin vs. Alička > Aliččin.)
Zvažované varianty:
Alicin
Aličin
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od ženského jména Maren? Je správně Marenina kancelář? (A lze použít i kancelář Maren?)
Klíčové slovo:
Marenina
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Maren má opravdu (v j. č. r. m. živ. a neživ.) správnou podobu Marenin, spojení Marenina kancelář je tedy zcela v pořádku. (Podobu kancelář Maren použít nedoporučujeme, spojení tohoto typu se považují za stylisticky nevhodná.)
Zvažované varianty:
Marenina
Poslední užití:
8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o oslovování pacientů vysokoškolskými tituly? Když jdu na operaci, je přece jedno, jaký mám titul, nechápu, proč by mě měl zdravotnický personál oslovovat „paní magistro“.
Odpověď:
Oslovování není striktně normováno, neexistuje předpis, který by nakazoval či zakazoval určitou formu. V České republice je oslovování tituly značně rozšířené, a to i v situacích, kdy jejich užití nemusí být přísně vzato relevantní – je to záležitost společenské konvence.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v běžné komunikaci oslovit lékaře, který je zároveň docentem – pane doktore, nebo pane docente?
Klíčové slovo:
lékař; docent
Odpověď:
V běžné komunikaci pacienta s lékařem (např. při lékařské prohlídce) jsou vhodné obě podoby oslovení – nejvyšším dosaženým titulem (pane docente) i běžně užívaným označením lékaře (pane doktore).
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvovala jsem bakalářské studium v Praze a navazující magisterské studium v Ústí nad Labem. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování navazujícího magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolega je nositelem titulů Mgr. a Ph.D., ale v podpisu uvádí vždy jen Ph.D. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Pro uvádění či neuvádění titulů v podpisu neexistují žádná závazná nařízení, teoreticky je tedy možné uvést pouze jeden z titulů. Ovšem v praxi je běžné a obvyklé uvádět všechny získané tituly.
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 103
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.