Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o slovo posttranslační, které se objevuje v překladu z angličtiny. Píše se se spojovníkem (post-translační), nebo ne? Psala bych ho spíše dohromady.
Klíčové slovo:
posttranslační
Odpověď:
Máte pravdu. Komponent post- (který vyjadřuje následnost) tvoří první část složených slov, v češtině ho doporučujeme psát dohromady s příslušným výrazem. Slovo posttranslační je vhodné psát bez spojovníku, stejně jako píšeme frekventovanější výrazy jako postembrionální, postpubertální, postdatovat apod. U výrazu posttranslační je třeba pouze „ohlídat“ dvě t.
Zvažované varianty:
posttranslační
post-translační
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžeme v českém textu psát [nou-hau] anglicky, nebo se to má nějak opsat? A pokud ho můžeme použít, píše se s pomlčkou?
Klíčové slovo:
know-how
Odpověď:
Výraz je v češtině natolik běžný, že není důvod ho nahrazovat nějakým jiným slovem či opisem. Zachovává původní pravopisnou podobu know-how, což lze ověřit např. v IJP nebo v NASCS. Upřesňujeme, že ve slově se nepíše pomlčka, ale spojovník (tedy kratší vodorovná čárka).
Zvažované varianty:
know-how
know–how
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – osobní koncovka oznamovacího způsobu
Konkrétní dotaz:
Co je přípona a co koncovka ve slově vyčistíme?
Klíčové slovo:
vyčistíme
Odpověď:
Z hlediska „vědeckého“ morfematického rozboru je ve slově vyčistíme kmenotvorná přípona -í- a osobní koncovka (oznamovacího způsobu) -me. (Je ale možné, že z hlediska školské praxe se věc bude podávat jinak, zjednodušeněji.)
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je ve slově zkouška předpona z- (nebo je -z- součást kořene)?
Klíčové slovo:
zkouška
Odpověď:
Z historického (vývojového, diachronního) hlediska je ve slově zkouška předpona z-. Slovo zkouška je utvořeno od slovesa zkoušet, a to od zkusit, které vzniklo přidáním předpony z- ke slovesu -kusiti (původem z gótského kausjan s významem ‚zkoušet, ochutnávat‘). Z hlediska současné češtiny, a zejména ve školní praxi, je však možné chápat slovo zkouška i jako bezpředponové, s kořenem -zkouš-, a to zejména proto, že dnes neexistuje bezpředponová podoba -kusiti a že kořeni -kus- (který je např. v okusit, pokusit, zakusit) nelze připsat jednotný význam (a pokud ano, tak jen velmi obecný, abstraktní). Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jako školní úloha je otázka přítomnosti předpony z- ve slově zkouška zcela nevhodná.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo -kusit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Nejdříve se ptáme(,) proč.“
Klíčové slovo:
proč
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně běžící pás, nebo běžicí pás?
Klíčové slovo:
běžící
Odpověď:
Správně je běžící pás (s dlouhým -í- po -ž-). Namístě je užití tzv. dějového přídavného jména běžící, jelikož jde o pás, který (když se zapne) sám běží. V této podobě uvádí dané slovo i výkladové slovníky (SSČ, ASSČ) a v této podobě také jasně převládá v databázi Českého národního koprusu syn v9.
Zvažované varianty:
běžící
bežicí
Poslední užití:
1.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo běžet
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo běžící
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „a které“ v následující větě? „Pozemky, ke kterým má kombinát právo hospodařit s majetkem a které sousedí s výše uvedenou stavbou, nebudou žádným způsobem dotčeny.“
Klíčové slovo:
a který
Odpověď:
Jestliže jsou vedlejší věty souřadně spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím, neoddělujeme je čárkou (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojky, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
16.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „Jak na to(,) vám poradí naše poradna“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Infinitivní konstrukce s platností vedlejší věty, jsou-li uvozeny podřadicími spojovacími výrazy, se oddělují čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Jak si poradit s vánočním úklidem(,) se dozvíte na... “?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Infinitivní konstrukce s platností vedlejší věty, jsou-li uvozeny podřadicími spojovacími výrazy, se oddělují čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak označovat ženu ve funkci rady? Lze použít označení radová?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
Obecně platí, že zastává-li nějakou funkci žena, je její název/označení žádoucí uvést v přechýleném tvaru. Přechýlená podoba slova rada je radová. PSJČ z let 1935–1957 u slova radová uvádí jen význam ‚manželka rady‘, ale už SSJČ z let 1960–1971 u něj uvádí i význam ‚titul ženy v hodnosti nebo funkci rady‘ (srov. též podoby mistrová, správcová, krejčová). Užití slova radová v tomto významu (jakkoliv pro některé, zejm. starší uživatele češtiny je primárním významem této podoby význam ‚manželka rady‘, který jim tak nejspíš „naskočí“ jako první) je dnes zcela běžné. Doporučujeme jednoznačně použít podobu radová.
Zvažované varianty:
radová
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo radová
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rada
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rada, m. živ.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „anebo“ ve větě „Řízení bude vypsáno v tomto(,) anebo příštím týdnu“?
Klíčové slovo:
anebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a (že)
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem několik spojení typu „nápověda na nalezení pokladu“, „nápověda na další stanoviště“ apod. Jaká je prosím správná předložková vazba slova „nápověda“ v takovýchto kontextech? Neměla bych spíše napsat „nápověda k nalezení pokladu“ apod.?
Klíčové slovo:
nápověda
Odpověď:
Slovníky vazeb heslo „nápověda“ bohužel neobsahují. Z dat Českého národního korpusu ale vyplývá, že mnohem častější je právě vámi navrhovaná vazba s předložkou „k“: „nápověda k používání“ apod. Předložka „na“ se společně s podstatným jménem „nápověda“ vyskytuje především se 6. pádem ve významu „kde“: „nápověda na desce stolu / na monitoru“ apod. Užití předložky „na“ v dotazovaném kontextu („nápověda na nalezení“) je spíše řídké, nelze jej ale vyloučit. Celkově se přikláníme k volbě běžnější vazby s předložkou „k“, protože předložka „na“ v tomto ohledu může na některé účastníky komunikace působit nezvykle.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Je správně „kuřata běhala“, nebo „kuřata běhaly“? Myslela jsem, že je náležitý tvar s „-a“, ale v tisku i televizi se čím dál častěji setkávám s opačným případem.
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu, jímž by např. televizní zpravodajství jistě mělo být, je skutečně přípustná pouze shoda „kuřata běhala“. Mnoho uživatelů jazyka má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají. Z mluvených komunikátů pak tento omyl proniká i do některých psaných textů.
Poslední užití:
5.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Je správně Goethova vyhlídka či stezka, nebo Goetheho vyhlídka či stezka?
Klíčové slovo:
Goethova, Goetheho
Odpověď:
Správná je jak podoba Goethova vyhlídka či stezka, tak podoba Goetheho vyhlídka či stezka. "Přivlastnit" vyhlídku či stezku atp. této slavné osobnosti lze jednak pravidelně tvořeným tvarem individuálně přivlastňovacího přídavného jména (tj. Goethova vyhlídka, stezka), jednak pomocí 2. p. j. č. vytvořeného pomocí zájmenné koncovky -ho (tj. Goetheho vyhlídka, stezka).
Zvažované varianty:
Goethova
Goetheho
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Jako děti jsme si hrávaly na písku“. Podle mě je v přísudku chyba – neměl by být správně tvar „hrávali“, jestliže nevyjádřený podmět je „my všichni“?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
Ve větě „Jako děti jsme si hrávali na písku“ napíšeme v přísudku měkké i, jestliže jde o nevyjádřený podmět typu „my všichni“. Pouze pokud by z kontextu bylo zřejmé, že podmětem jsou samé ženy, bylo by namístě napsat tvrdé y: „Jako děti jsme si [my ženy] hrávaly na písku“. Ovšem v každém případě je třeba řídit shodu podmětem (tj. „my“), nikoli doplňkem (tj. „jako děti“).
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y napsat v přísudku věty „Koblihy se rozdal_“?
Klíčové slovo:
koblihy
Odpověď:
Podmětem dané věty je jméno rodu ženského v množném čísle (koblihy). Proto je náležité napsat v přísudku tvrdé y, tedy „Koblihy se rozdaly“. Přísudek má tvar zvratného pasiva (trpného rodu), a protože v pasivních konstrukcích není podmět totožný s významovým původcem děje (agentem), může tato skutečnost při určování podmětu v těchto konstrukcích některé pisatele mást.
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.