Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V rámci jedné knihy se v mluvě vypravěče celkem nahodile střídají tvary osobního zájmena já: mě a mne. Domnívám se, že by měl být užíván jen jeden tvar. Souhlasíte?
Odpověď:
Z morfologického hlediska jsou tvary mě a mne rovnocenné, ze stylistického nikoliv – tvar mě je neutrální, tvar mne hodnotíme jako knižní. Není-li pro střídání těchto tvarů v pásmu vypravěče zvláštní důvod, doporučili bychom s ohledem na stylovou jednotnost textu používat pouze jeden z nich.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem v souvislosti s dětským pořadem, v němž vystupují ovce v roli detektivů, na větu „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého/jejich pastýře“. Má zde být zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Řešení není jednoznačné. Existuje univerzální pravidlo, které říká, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu; to je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. To je případ i vaší věty. Výše uvedené pravidlo však na tuto větu aplikovat můžeme i tak – a tuto možnost považujeme za primární: podmětem věty jsou „ovce“ a „pastýř“ je jejich, zvolíme tedy zvratné přivlastňovací zájmeno („Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého pastýře.“). Na druhou stranu lze uvažovat i o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Zájmeno je ve větě součástí bohatě rozvitého neshodného přívlastku, který ve zhuštěné formě obsahuje další predikaci, která vynikne, rozvineme-li ji, například takto: „Ovce vyšetřují okolnosti, za nichž někdo zavraždil jejich pastýře“. V takovém případě je namístě pouze jméno nezvratné, protože původce druhého děje je zde jasně patrný. Druhou možností je tedy zvolit tuto interpretaci a užít přivlastňovací zájmeno nezvratné: „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy jejich pastýře.“
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku slovní spojení „hrušková zahuštěná šťáva se zázvorovým výluhem“?
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku. Pokud však není cílem zdůraznit, že se jedná o hruškovou šťávu, zvažte změnu pořadí shodných přívlastků: „zahuštěná hrušková šťáva se zázvorovým výluhem“.
Zvažované varianty:
hrušková zahuštěná šťáva se zázvorovým výluhem
zahuštěná hrušková šťáva se zázvorovým výluhem