Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé neužívají správnou výslovnost cizích jmen.
Klíčové slovo:
výslovnost
Odpověď:
Výslovnost cizích jmen, kromě těch známých a zaužívaných, je nezřídka záležitost velmi komplikovaná, obvykle vyžadující od mluvčích věcné znalosti – z jakého jazyka jméno je a jaké jsou v daném jazyce pravidla výslovnosti. Do toho vstupují další, geografické, sociální či historické okolnosti (může jít například o jméno původem anglické, jeho nositelem je však Francouz, a této skutečnosti se přizpůsobila i výslovnost jeho jména). Ne vždy lze navíc zcela přesně určit, která z výslovnostních variant je tzv. správná. V leckterých případech je tedy nezbytná jistá dávka tolerance, zejména pokud neznalost náležité podoby nezpůsobuje komunikační problémy. Samozřejmě však můžete dotyčného mluvčího na omyl upozornit.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v rozhlase je často a nadbytečně užíváno spojení „ale nicméně“.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Souhlasíme s vámi, že je často možné (i u profesionálních mluvčích) slýchat různá nadbytečná výplňková slova, popřípadě i tzv. hezitační zvuky (hmmm, eeee) apod. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Domníváme se, že především samotným médiím by mělo záležet na posluchačově pohodlí a na dobré úrovni mluveného projevu. Jediným řešením je oslovit samotné rozhlasové (televizní) mluvčí, případně jejich nadřízené. Zřejmě jen podněty od posluchačů mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Označování položek výčtu
Konkrétní dotaz:
Lze označovat položky výčtu malými římskými číslicemi?
Klíčové slovo:
výčet; římské číslice
Odpověď:
Označování položek výčtů malými římskými číslicemi je sice méně obvyklé, nicméně není vyloučeno. Norma pro úpravu dokumentů totiž uvádí, že položky výčtů mohou být mimo jiné označeny číslicemi, nespecifikuje však typ těchto číslic.
Poslední užití:
10.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.2 Označování položek výčtu (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Metro čili podzemní dráha tu stojí prázdné/prázdná“. Mám shodu řídit podle slova „metro“, nebo „dráha“?
Klíčové slovo:
čili
Odpověď:
Shoda tohoto typu je v literatuře málo popsána. Jednotlivé mluvnice se různí i v tom, jak vůbec nahlížet na konstrukce se spojkou „čili“: jedny považují celé spojení „metro čili dráha“ za tzv. komplexní větný člen (zde podmět), podle jiných je spojení „čili dráha“ přístavkem (oba členy pojmenovávají tutéž skutečnost). Např. Nový encyklopedický slovník češtiny spojení řadí k doplňujícím a zpřesňujícím přístavkovým konstrukcím. Ani řešení shody ve větách s přístavkem však v literatuře není jednotné; jde o složitý jev závislý na mnoha faktorech (roli může hrát např. typ přístavku, míra jeho rozvinutosti, významová těsnost mezi složkami atd.). Obecně se doporučuje shoda podle podmětu, nicméně u zpřesňujících přístavků bývá běžná i shoda podle přístavkového jména. Ve vašem případě bychom shodu primárně řídili výrazem „metro“, nelze však vyloučit ani shodu podle „dráhy“.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Apozice, Komplexní větný člen, Shoda
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 957
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 739 (Komplexní větný člen)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně stínicí technika, nebo stínící technika?
Klíčové slovo:
stínicí
Odpověď:
Správně je stínicí technika (s krátkým -i-). Ve spojení se slovem technika je na místě použít tzv. účelové přídavné jméno stínicí, které znamená ‚určený ke stínění‘. (Tzv. dějové přídavné jméno stínící má význam ‚právě vrhající stín‘, což se ke slovu technika nehodí, nejde totiž o techniku, která právě vrhá stín, ale o techniku určenou ke stínění.)
Zvažované varianty:
stínicí
stínící
Poslední užití:
21.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo stínicí
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.