Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Úplně jsem se zamotal do pravidel psaní i/y. Bude rozdíl v i/y ve slově „Jirkovi/y“ u vět „Jirkovi se fotky vydařily“ a „Jirkovy fotky se vydařily“? Pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
Jirkovy fotky
Odpověď:
Ano, v první větě musí být měkké i a ve druhé ypsilon. V první větě jde o jméno ve 3. pádě. Jméno je mužského životného rodu a pravidelně ho skloňujeme podle vzoru „předseda“ – ve 3. pádě mu proto přísluší zakončení -ovi. V případě slova „Jirkovy“ ve druhé větě se však jedná o přivlastňovací přídavné jméno, které rozvíjí výraz „fotky“; a protože jsou „fotky“ rodu ženského, je namístě tvrdé y: „Jirkovy fotky“. Kdyby byla řeč např. o Jirkových bratrech, kteří jsou rodu mužského životného, bylo by třeba napsat měkké i: „Jirkovi bratři“. Přivlastňovací přídavná jména skloňujeme podle vzorů „otcův“ a „matčin“. U mužského vzoru „otcův“ bohužel neslyšíme, zda je na konci měkké i, nebo tvrdé y, nicméně jelikož mají oba vzory („otcův“ a „matčin“) stejné koncovky, můžeme si vypomoct ženským vzorem, u nějž je rozdíl mezi i a y slyšet: „matčiny fotky“ > „Jirkovy fotky“, „matčini bratři“ > „Jirkovi bratři“.
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Učím se s vnukem a nejsme si jisti větou „Fotky se nám vydařily“. Z kontextu však není jasné, kdo fotky fotil. Bude ve slově „vydařily“ měkké i, nebo tvrdé y?
Klíčové slovo:
fotky
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podle podmětu. Podmětem věty jsou „fotky“, tedy jméno ženského rodu, a proto je namístě jedině ypsilon: „Fotky se nám vydařily.“ Na tom, kdo fotky pořizoval, nezáleží, pro shodu přísudku s podmětem je důležité pouze jméno v podmětu.
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Přívlastek neshodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Syn měl určit větné členy ve větě „Lucinka se zadívala mezi stromy na zahradě“. Spojení „na zahradě“ určil jako příslovečné určení místa, ale paní učitelka to označila za chybu, prý to může být jedině přívlastek neshodný. Je řešení skutečně tak jednoznačné?
Klíčové slovo:
na zahradě
Odpověď:
Předně vás musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto úlohám přistupuje současná školská praxe. Primárně bychom však spojení „na zahradě“ také určili jako přívlastek neshodný, rozvíjející výraz „stromy“. Pro toto řešení svědčí i slovosled věty. Jelikož však v češtině máme slovosled volný, nelze teoreticky vyloučit ani interpretaci, že se spojení „na zahradě“ vztahuje ke slovesu „zadívala se“ (při neutrálním slovosledu „Lucinka se na zahradě zadívala mezi stromy“) – pak by se skutečně jednalo o příslovečné určení místa. Toto řešení je však spíše hypotetické a málo pravděpodobné, protože zvolený slovosled by byl výrazně příznakový.
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s vedlejší větou. Dotyčné souvětí zní: „Každý den bylo vidět hajného, jak stojí se psem u lesa.“ O jaký druh vedlejší věty se jedná?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu doplňkovou. Podle Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se doplňkové věty typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu („hajného“) a zároveň ke slovesu (často vyjadřujícímu nějaký smyslový prožitek, zde „vidět“). Doplňkové věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem: „Každý den bylo vidět hajného stát se psem u lesa.“ / „Každý den bylo vidět hajného stojícího se psem u lesa.“
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát „naco“ dohromady? Mám pocit, že psaním vyjádřím rozdílné významy. Například ve větách Na co se díváš?; Na co máš chuť? je „na co“ samozřejmě zvlášť. Ale něco jiného je to v případech jako: Proč bych zavírala dveře, naco? Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? Naco? Tady bych psala „naco“ dohromady.
Klíčové slovo:
na co
Odpověď:
Mýlíte se, žádný slovník neuvádí „naco“ jako spřežku. Nelze postupovat analogicky jako např. u výrazů zato x za to; nato x na to. Psaní zvlášť platí i pro věty Proč bych zavírala dveře, na co?; Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? – Na co? Pro vyjádření podivu/pochybnosti/nesouhlasu by bylo možné v uvedených větách místo na co užít i stažené nač (načpak), proč.
Doklady z ČNK ukazují, že „naco“ psané dohromady se občas vyskytuje, ale náležitý zápis „na co“ naprosto jednoznačně převažuje.
Zvažované varianty:
na co
naco
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.