Dotaz:
Shoda se zkratkou
Konkrétní dotaz:
V textu se mi objevují „jednotky SS“, což v němčině znamená Schutzstaffel, tedy ochranný oddíl. Když však použiji samotnou zkratku „SS“, jak bude vypadat přísudek? „SS byl“, „SS bylo“, „SS byly“?
Klíčové slovo:
shoda se zkratkou
Odpověď:
Při zacházení s iniciálovými zkratkami máme značnou volnost. Pokud je zkratka průhledná (zejména česká), řídíme se většinou klíčovým slovem, které je v ní obsaženo, případně zakončením. Jindy se zase řídíme původním rodem nebo rodem přeloženého ekvivalentu. U neprůhledných zkratek bývá běžné, že se přirozeně kloní ke střednímu rodu. Další možností je řídit shodu podle opěrného podstatného jména, např. právě těmi „jednotkami“. Nelze tedy vyloučit ani jedno navrhované řešení: „SS byl“ (rozumějme „oddíl“), „SS bylo“ (univerzální příklon ke střednímu rodu), „SS byly“ (ve smyslu „jednotky“). V úzu je však nejčastější ženský rod, „SS byla“ (ve smyslu „policie, stráž“).
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem – sekce 7 Typ ČT opakovala, HBO odvysílal-
Dotaz:
Všeobecný podmět
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Včera mi vytrhali osmičky“. Jaké i se píše ve slově „vytrhali“? Váhám, jestli mám napsat měkké i, protože jsem muž, nebo tvrdé, protože jsou „osmičky“ neživotné. Už jsem dlouho ze školy, poradíte mi, podle čeho se rozhodnout?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
V tomto případě je irelevantní, že jste muž, i to, že jsou „osmičky“ neživotné. Tvar přísudku se totiž řídí podmětem, s nímž musí být ve shodě, a podmět je v této větě tzv. všeobecný. Jde o jakési obecné „oni“, u něhož nelze přesně identifikovat konkrétní osoby, podobně jako ve větách typu „Říkali to v televizi“. V takových případech píšeme vždy měkké i.
Poslední užití:
17.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem – sekce 10 Podmět všeobecný
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Které výrazy mohou stát na konci řádku? Je rozdíl mezi jednopísmennými a vícepísmennými?
Odpověď:
Na konci řádku by neměly stát jednopísmenné neslabičné předložky k, s, v, z. V hodnocení jednopísmenných slabičných předložek (o, u) a spojek (a, i) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Doporučujeme, aby pokud to sazba textu umožňuje, ani tyto výrazy na koncích řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení. Vícepísmenné výrazy na konci řádku zůstat mohou.
Poslední užití:
14.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Datum zapsané číselně
Konkrétní dotaz:
Dává se přednost zápisu data s mezerami po tečkách, nebo zápisu bez nich?
Klíčové slovo:
datum
Odpověď:
Základní způsob zápisu dat je 5. 6. 2019, 10. 12. 2019, tedy s mezerami po tečkách bez ohledu na počet číslic v kalendářním dni či měsíci. Dvoumístný zápis data, v němž se mezery po tečkách nepíšou (05.06.2019, 10.12.2019), je v obchodní a úřední korespondenci přípustný jen jako varianta.
Poslední užití:
17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.5.1 Číselné vyjádření kalendářního data (s. 25)