Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ („ti, kdo učí musejí mít trpělivost“). A jak by to bylo v případě, že by vedlejší věta byla uvozena zájmenem „který“, např. „ti, kteří učí, musejí mít trpělivost“ / „ty, které učí, musejí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
podmět; kdo; který
Odpověď:
Oba typy hodnotí většina mluvnic shodně jako vedlejší věty podmětné. Jde o věty od původu přívlastkové, ale odkazovací zájmeno, na němž závisí vedlejší věta (ten, ti, ty, ...) je zde významově vyprázdněné. Podmětová funkce vět se zájmenem „který“ je výsledkem elize podstatného jména: „Ti [lidé], kteří učí, musejí mít trpělivost.“
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 129
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 238
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli zápisu do matriky potvrdit, zda je jméno Rey genderově neutrální, případně pouze ženské, nebo mužské. Můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
Rey
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Konkrétní dotaz:
Jak se prosím správně píší čárky v následující větě? „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou(,) a že(,) když budu jíst zdravě, budu se cítit líp.“
Klíčové slovo:
a že když
Odpověď:
Stojí-li za sebou spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, čárka se obvykle píše jen (resp. již) před prvním z nich. Mezi těmito spojovacími výrazy čárku píšeme pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: funkce čistě zdokonavující (moknout – zmoknout)
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově z/skopírovat předpona z-, nebo s-?
Klíčové slovo:
zkopírovat; předpona z-; předpona s-
Odpověď:
U sloves, která tvoří dokonavý protějšek k nedokonavým slovesům a která nemají význam ‚směřování dohromady‘, ‚zmenšení objemu, až zániku‘ či ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, se píše předpona z(e)-. Protože sloveso zkopírovat je dokonavým protějškem nedokonavého slovesa kopírovat, náležitý je zápis slova zkopírovat s předponou z-.
Zvažované varianty:
zkopírovat
skopírovat
Poslední užití:
29.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.2 – Slova s předponou z(e)-; heslo zkopírovat
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má značka průtoku litr za minutu? Píše se za zkráceným zápisem slova minuta tečka, nebo ne?
Klíčové slovo:
l/min; průtok
Odpověď:
Minutu lze označit zkratkou min., jež se uvádí s tečkou, ale také značkou min, kterou zapisujeme bez tečky. Jelikož ve vašem případě je minuta součástí značky označující průtok, doporučujeme zvolit značku min, která se běžně užívá v techničtěji zaměřených textech, a psát tedy průtok v podobě l/min bez tečky.
Zvažované varianty:
l/min
l/min.
Poslední užití:
26.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Značky, čísla a číslice; Dopisy a grafická úprava písemností: Časové údaje
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6.1 Čas jako denní doba (s. 26)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Když píšu o člověku, který je nositelem titulu Ph.D., mohu před jeho jménem použít zkratku slova doktor? A pokud ano, bude se tato zkratka psát s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? A lze tuto zkratku použít i v případě, že je osoba držitelem tzv. malého doktorátu (například titulu PhDr.)?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
V případě, že chceme zkratkou slova doktor nahradit titul Ph.D. či například PhDr., použijeme podobu s malým počátečním písmenem. Zkratka dr. totiž může zastupovat jakýkoli doktorát bez ohledu na oblast věd a stupeň studia, užívá se však pouze v méně oficiálních kontextech, kdy není třeba titul specifikovat. Naopak v oficiálnějších textech je lepší se této zkratce spíše vyhýbat, mohla by být totiž mylně zaměňována za zkratku Dr., psanou s velkým počátečním písmenem. Takováto zkratka odkazuje k titulu doktor ve smyslu akademicko-vědeckého titulu, který byl v Československu a poté v Česku udělován v letech 1990–1998 a jehož nástupcem je v českém prostředí titul doktor filozofie (Ph.D.).
Zvažované varianty:
dr.
Dr.
Poslední užití:
20.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Překládám dotazník, v němž jsou varianty manžel/manželka a partner/partnerka navzájem odděleny ještě jedním lomítkem, tzn. manžel/manželka / partner/partnerka. Mohu považovat uvedené varianty za víceslovné výrazy a prostřední lomítko oddělovat mezerou? Nebo bych vše měl psát natěsno?
Klíčové slovo:
lomítko
Odpověď:
V uvedeném případě jde o dva různé typy alternativ: jednak o rodové alternativy (manžel/manželka), jednak o alternativy různého typu osobního vztahu manžel/partner. V případě, že se rozhodnete zvolit k zápisu celého spojení pouze lomítka, je namístě okolo prostředního lomítka udělat mezery a signalizovat tak, že se jedná o různé druhy alternativ. Zápis bez mezer bychom nepovažovali za chybný, protože jsou od sebe oddělovány jednoslovné výrazy, nicméně tento způsob zápisu považujeme za méně přehledný a ztrácí se v něm signalizace dvou různých typů vztahů. Chtěli bychom však upozornit, že z hlediska čtenářské vstřícnosti by bylo nejvhodnější různé typy alternativ oddělit odlišným způsobem, např. manžel(ka)/partner(ka), manžel/manželka či partner/partnerka apod.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Lomítko
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.