Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení generálního tajemníka OSN A. Guterrese? Záleží na tom, zda se vychází z evropské versus z brazilské portugalštiny?
Klíčové slovo:
Guterres
Odpověď:
Politik António Guterres (celým jménem António Manuel de Oliveira Guterres) pochází z Portugalska, narodil se přímo v Lisabonu, takže při stanovování výslovnosti jeho jména je náležité vycházet z evropské, nikoli např. z brazilské varianty portugalštiny. Do češtiny adaptovaná původní zvuková podoba jména by tedy zněla [guteriš], protože skupina písmen -es se na koncích slov vyslovuje jako [iš]. Jak však vyplývá z analýzy nahrávek (zejména profesionálních mluvčích z českých médií), v češtině jsou nejvíce rozšířeny varianty [guteréš] a [gutereš]. Ty sice respektují portugalské koncové [š], avšak předcházející samohláska zde odpovídá grafice (přičemž kolísání délky vokálů je u přejímek z cizích jazyků zcela běžné). Lze tedy předpokládat, že posluchači jsou již navyklí na zcela převládající výslovnost [guteréš] či [gutereš] a originálu nejbližší podoba [guteriš] by je mohla překvapit. Domníváme se však, že by ani tak nedošlo k nedorozumění. Doporučit naopak nelze varianty [guterés] a [guteres], respektive [guťeréš] a [guťereš], které byly ve zkoumaném vzorku zastoupeny pouze minimálně a odrážejí neznalost pravidel výslovnosti portugalštiny, případně aplikaci zásad pro její brazilskou variantu, což v případě tohoto jména není namístě.
Poslední užití:
24.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám upřednostnit slovo přece nebo přeci, např. „Toto přece/přeci nechceme.“?
Klíčové slovo:
přece; přeci
Odpověď:
Částice přece je příručkami hodnocena jako neutrální, čemuž odpovídá i její užívání. Její varianta přeci je příznaková, přiřazení konkrétní stylové platnosti je ovšem poněkud problematické. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u varianty příznak ob., tzn. že hodnotí částici přeci jako obecněčeskou, tedy patřící do nespisovné češtiny. Novější Slovník spisovné češtiny variantu přeci neuvádí, ačkoliv se v úzu stále vyskytuje s vysokou frekvencí (v ČNK SYN v13 má přes 80 000 výskytů, což je asi desetina výskytů ve srovnání s variantou přece). Varianta přeci se užívá v trochu odlišných typech textů: oproti variantě přece má vyšší výskyt v beletrii a regionální publicistice, průzkumy mezi konkrétními uživateli však naznačují, že její stylistická platnost je vnímána různě: zatímco někteří ji stále chápu chápou jako nespisovnou (někdy hyperkorektní), na jiné působí expresivně či knižně.
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Překládám turistického průvodce z francouzštiny, v němž jsou několikrát zmíněni specializovaní výrobci čokolády. Existuje pro tuto profesi jednoslovný český výraz? Narazila jsem na výrazy čokolatiér a čokolatér, které odpovídají francouzskému chocolatier, ale nevím, zda je v pořádku je užívat.
Klíčové slovo:
čokolatiér; čokolatér; výrobce čokolády
Odpověď:
České slovníky, včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny výraz čokolatiér (příp. čokolatér) nezachycují. Stejně tak jej neobsahuje ani Národní soustava povolání. V Českém národním korpusu SYN v13 lze nicméně dohledat 134 výskytů výrazu čokolatiér (včetně přechýlené podoby čokolatiérka) a 18 výskytů výrazu čokolatér (vč. čokolatérka). V úzu se tedy toto označení povolání vyskytuje, a to častěji s příponou -iér (srov. premiér, šansoniér). Výraz čokolatiér se nejčastěji vyskytuje ve volnočasové publicistice a označuje cukráře zaměřujícího se na výrobu specializovaných čokoládových produktů (pralinek apod.). Tento význam zcela neodpovídá opisnému pojmenování výrobce čokolády, protože ti mohou vyrábět i nespecializované produkty z čokolády. V daném kontextu je tak namístě výraz čokolatiér užít.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jakou stylovou charakteristiku má slovo akorát? Autorka překladu, který reviduji, toto slovo používá i na vypravěčské rovině, v níž je jinak užíváno spisovného jazyka. Neposunula se stylová platnost tohoto slova?
Klíčové slovo:
akorát
Odpověď:
Výraz akorát hodnotí jako obecněčeský nejen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, ale charakteristiku kolokviální, tzn. nespisovné, typické pro každodenní vyjadřování, u něj uvádí i nejnovější Akademický slovník současné češtiny. Stylová platnost výrazu akorát se tedy neposunula, v daném překladu bychom doporučili nahradit jej jiným výrazem.
Poslední užití:
28.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akorát
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.