Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat název chorvatského ostrova Hvar? Toto jméno se vyskytuje v názvu seriálu Policie Hvar, kde je vyslovováno jako [hvar], avšak někteří diváci se domnívají, že by správně mělo být v souladu s chorvatštinou [chvar].
Klíčové slovo:
Hvar
Odpověď:
Diváci mají pravdu v tom ohledu, že pokud bychom českou výslovnost názvu Hvar chtěli co nejvíce přiblížit výchozí, tedy chorvatské podobě, byla by namístě varianta s počáteční neznělou souhláskou, tj. [chvar], kterou doporučuje např. Školní atlas světa od nakladatelství Kartografie Praha. Ne vždy se však v jazyce ustálí takováto podoba respektující co nejvíce jazyk původu, mnohdy převažující výslovnost více odpovídá grafice (což nelze považovat a priori za chybu), jako je tomu i v tomto případě. Výzkum provedený v archivu českých médií ukázal, že v nalezených dokladech jak od běžných, tak od profesionálních mluvčích se vyskytuje výhradně varianta s počáteční znělou souhláskou [h]. Je tedy pravděpodobné, že většina českých posluchačů bude zvyklá právě na výslovnost [hvar], avšak najdou se, jak potvrzuje váš dotaz, jistě i tací, kteří díky znalosti chorvatštiny budou preferovat variantu [chvar], která ovšem může příslušníky první skupiny přinejmenším zarazit. Jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu nehrozí pravděpodobně nedorozumění. Obě podoby uvádí také Geografický místopisný slovník světa a v neposlední řadě i ortoepická příručka Výslovnost spisovné češtiny (1978, s. 98). Ta sice informuje o obecném pravidlu, že psanému „h“ odpovídá ve slovech chorvatského původu hláska [ch], avšak zároveň dodává, že v případě názvu ostrova Hvar je v češtině častá výslovnost [hvar].
Zvažované varianty:
[hvar]
[chvar]
Poslední užití:
7.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 98
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Když skloňuji příjmení Šimša, píše se na konci měkké -i, např. heslo pana Šimši?
Klíčové slovo:
Šimša
Odpověď:
Toto jméno se sice skloňuje podle vzoru „předseda“, ale protože koncovému -a předchází pravopisně měkké písmeno, je náležitá podoba 2. p. Šimši.
Zvažované varianty:
Šimši
Šimšy
Poslední užití:
16.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 1.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑a
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat příjmení Vodica, konkrétně mi jde o to, zda se bude psát na konci měkké -i, nebo tvrdé -y. Předpokládám, že se jméno skloňuje podle vzoru „předseda“.
Klíčové slovo:
Vodica
Odpověď:
Příjmení Vodica se skloňuje podle vzoru „předseda“, ale v psané podobě se ve 2. p. kvůli měkké souhlásce -c napíše v koncovce -i. Tvary jsou tedy Vodici, Vodicovi, Vodicu, Vodico, Vodicovi, Vodicou.
Poslední užití:
21.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]; Psaní i – y po písmenu c
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lebka?
Klíčové slovo:
lebka
Odpověď:
Slovo lebka pochází ze staročeského leb, které má praslovanský základ lъbъ. Jeho etymologie není zcela jasná, ale vzhledem k některým jihoslovanským podobám se spojuje se slovem *lubъ (‚kůra, nádoba z kůry‘) jako metafora pro obal hlavy.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kuriózní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Slovo kuriózní pochází z latinského cūriōsus (‚pečlivý, zvědavý, horlivý‘), odvozeného od cūra (‚péče‘). Do češtiny se dostalo přes německé kurios (‚zvláštní, neobvyklý‘). Význam se vyvíjel od ‚horlivý‘ přes ‚zvědavý‘ a ‚zvědavost vzbuzující‘ až k ‚neobvyklý‘.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.