Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně živelní pohroma, nebo živelná pohroma?
Klíčové slovo:
živelní
Odpověď:
Přídavné jméno živelní znamená ‚vztahující se k přírodním jevům, zejm. zhoubným, ničivým‘, zatímco přídavné jméno živelný má význam ‚neovladatelný, nezkrotný, prudký‘ či ‚neorganizovaný, spontánní‘. Ve spojení s podstatným jménem pohroma je tedy namístě použít přídavné jméno živelní – živelní pohroma.
Zvažované varianty:
živelní
živelný
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla živelný a živelní
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně přestupní jízdenka, nebo přestupná jízdenka?
Klíčové slovo:
přestupní
Odpověď:
Přídavné jméno přestupní znamená ‚týkající se přestupu, související s přestupem‘, přídavné jméno přestupný znamená ‚přesahující jistý počet‘ (Starší slovníky sice uvádějí, že přídavné jméno přestupný může mít i význam ‚týkající se přestupu‘, ale už i ony takové užití označují za řídší.) Ve spojení s podstatným jménem jízdenka je tedy (dnes) namístě užít přídavné jméno přestupní – přestupní jízdenka.
Zvažované varianty:
přestupní
přestupný
Poslední užití:
3.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přestupní a přestupný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla přestupní a přestupný
Dotaz:
Útvary českého národního jazyka
Konkrétní dotaz:
Jak mám v psané podobě co nejlépe zachytit obecnou češtinu?
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Na tuto otázku je velmi obtížné odpovědět. O komplikované mnohovrstevnatosti daného problému svědčí mimo jiné skutečnost, že na dané téma vznikla celá řada lingvoliterárně zaměřených studií, které hledají co nejvhodnější kombinaci prvků nespisovnosti na různých jazykových rovinách (tj. jaké hláskové, morfologické, lexikální či syntaktické prostředky užít). Mluvenost jako taková není nikde normovaná, obecně lze říci, že je lepší pracovat jen s jejími náznaky, jinak je text nespisovnými prostředky přetížený, někdy až na hranici srozumitelnosti.