Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že ve slově výjimečný je první samohláska dlouhé tvrdé ý a druhá měkké i, není to jinak, že?
Klíčové slovo:
výjimečný
Odpověď:
Ano, náležitá podoba přídavného jména je výjimečný, přestože je slovo spjato se slovesem vyjímat. Jde o slovotvornou alternaci, s níž se setkáváme i u jiných slov, např. zasílat – zásilka, vyšívat výšivka, vyhýbat – výhybka.
Zvažované varianty:
výjimečný
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Hodnotí se slabika s dvojhláskou v češtině jako tzv. dlouhá, nebo tzv. krátká slabika?
Klíčové slovo:
dvojhláska; slabika
Odpověď:
V první řadě je třeba vysvětlit, že termíny dlouhá/krátká slabika se zjevně vyskytují převážně ve školním prostředí, případně ve versologii, česká jazykověda s nimi obvykle nepracuje (na rozdíl od pojmů krátká/dlouhá samohláska, respektive jednoduchá samohláska versus dvojhláska). Odborná literatura se shoduje, že délka dvojhlásky (tj. spojení dvou samohláskových pozic v téže slabice) odpovídá v češtině délce jedné dlouhé samohlásky; slabika s dvojhláskou by tedy měla být hodnocena stejně jako slabika s dlouhou jednoduchou samohláskou. Nicméně i ve škole bychom doporučovali užívat spíše přesnější vyjádření „slabika s krátkou/dlouhou samohláskou“ (případně s dvojhláskou či slabikotvornou souhláskou). Délka slabiky může být totiž chápána různě, nikoli jen podle délky samohlásky v ní obsažené, ale např. na základě celkového počtu všech jejích hlásek. V hesláři školské jazykovědné terminologie, který sestavilo Jazykovědné sdružení ČR ve spolupráci s MŠMT, pojmy dlouhá/krátká slabika vůbec obsaženy nejsou.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/DIFTONG
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na slovo osteointegrace/ossteointegrace. Našla jsem to na internetu s jedním s i dvěma ss. Kterou podobu mám užít?
Klíčové slovo:
osteointegrace
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny výraz nezachycují. Velký lékařský slovník bohužel také ne, ale protože výrazy s první částí osteo (= kost; z řeckého osteon; např. osteodystrofie, osteochondritida, osteosutura) jsou v něm uvedeny s jedním s, doporučujeme psát s jedním s i odvozený výraz osteointegrace (vhojení implantátu do kosti). Doplňujeme ještě, že v české odborné stomatologické literatuře se vedle termínu osteointegrace užívá i varianta oseointegrace (srov. anglické osseointegration) – ta dokonce převažuje. Komponent oss- vychází z latinského adjektiva osseus, což v příslušných odvozených slovech zachovávají západní jazyky.
Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Jednou ji viděl, jak drží kytici růží“.
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.