Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Víš(,) ve které?“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na i/y v souvětí, které nyní vypadá takto: „Ani advokátka, ani Česká televize účastníky přezkumného řízení nebyli, a tedy nebyli oprávněni k...“ Je tento zápis správný?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Nikoli. Ve větě je několikanásobný podmět „ani advokátka, ani Česká televize“, jehož oba členy jsou jména rodu ženského, a právě podle nich je třeba řídit shodu. Namístě je tedy ypsilon: „Ani advokátka, ani Česká televize účastníky přezkumného řízení nebyly, a tedy nebyly oprávněny k...“
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Musí se oficiální dopisy ukončit slovním obratem „s pozdravem“ a méně oficiální dopisy třeba spojením „s přáním pěkného dne“, nebo lze tyto a podobné formulace vynechat?
Odpověď:
Závěrečné formule se v dopisech píší běžně, je to projev zdvořilosti. Doporučujeme tyto formule nevypouštět.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi rozsoudit spor? Napsala jsem nějaké tvrzení, vypsala jsem, co bylo třeba, a text ukončila formulací: „Takže tak.“ Chtěla jsem tím vyjádřit něco jako ‚tak to je, tak se věci mají, nic víc k tomu nemám‘. Druhá strana tvrdí, že „Takže tak.“ vyjadřuje ironii. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
ironie
Odpověď:
Obecně lze říci, že spojení „takže tak“ v podstatě shrnuje, co bylo uvedeno v předchozím textu, a proto ho nechápeme jako ironické. Nemůžeme však zcela vyloučit, že v zakončení konkrétního textu mohlo mít ironický nádech.
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Hojně se vyskytuje formulace „rád bych poděkoval“. Proč ti, kdo ji užívají, nenapíšou radši jednoduše „děkuji“? To nechtějí děkovat teď, ale až někdy v budoucnu?
Klíčové slovo:
poděkování
Odpověď:
Z hlediska komunikační funkce jsou formulace „děkuji“ a „rád bych poděkoval“ ekvivalentní, obě vyjadřují poděkování. Spojení „rád bych poděkoval“ sice vyjadřuje poděkování nepřímo, ale užití přídavného jména „rád“ naznačuje, že poděkování není povinností mluvčího, nýbrž jeho preferovanou volbou. Dále je třeba poznamenat, že užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilé komunikaci běžné (srov. např. nepřímou žádost „Neotevřel bys okno?“ a méně zdvořilé přímé vyjádření „Otevři okno!“).
Poslední užití:
10.6.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.