Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Je správně Prosek bez Proseka, nebo Proseku?
Klíčové slovo:
Prosek
Odpověď:
Místní jména takto zakončená mohou mít v 2. p. j. č. obě koncovky: -a i -u. Příručka Naše místní jména uvádí koncovku -a, která také v úzu převažuje, proto bychom ji doporučovali i my.
Zvažované varianty:
Proseku
Proseka
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Psaní i-y v koncovce
Konkrétní dotaz:
Jestliže máme spojení poměrový ukazatel, pak je v koncovce přídavného jména -ý jako "mladý". A jak je to v množném čísle? Poměroví ukazatelé jeko "mladí"?
Klíčové slovo:
poměrový
Odpověď:
Pokud se jedná o tvar ukazatelé (mužský životný), pak tvar přídavného jména je poměroví jako „mladí“. Ukazatel však může být i neživotný a pak je v množném čísle tvar ukazatele, který se pojí s tvarem přídavného jména poměrové: poměrové ukazatele.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Klíčové slovo:
přebukovat
Odpověď:
Výraz přebukovat slovníky neuvádějí, Nový akademický slovník cizích slov však zachycuje sloveso zabukovat, které je zde označeno jako hovorové. Stejným způsobem bychom hodnotili i sloveso přebukovat.
Poslední užití:
2.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné najít některou z příruček o spisovné výslovnosti také on-line?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Přímo kodifikace výslovnosti spisovné češtiny na internetu dostupná není (jde o příručky s názvem Výslovnost spisovné češtiny z roku 1967 a 1978), nejsou zde ani známé publikace J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky týkající se výslovnosti však k dispozici on-line je, dále můžete na internetu nalézt i některá vysokoškolská skripta obsahující ortoepická pravidla.
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde mohu najít informace o spisovné výslovnosti, konkrétně o (ne)vyslovování počátečního „j“?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Pro danou problematiku doporučujeme tzv. ortoepické příručky. Výslovnostní kodifikace týkající se domácí slovní zásoby se jmenuje Výslovnost spisovné češtiny I (1967), dále je možné tyto informace najít např. v publikaci J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Nejnověji se tomuto tématu věnuje Akademická příručka českého jazyka (2019) a příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky, která je k dispozici i on-line.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v textu větu „lidé vyráží na dovolenou“. Je tento tvar slovesa v pořádku?
Klíčové slovo:
vyrážet
Odpověď:
Tvar 3. osoby mn. čísla vyrážejí je v pořádku. Jde o sloveso 4. třídy, které spadá pod vzor „sázet". Tato slovesa mají ve 3. osobě mn. čísla zakončení -í nebo -ejí: vyráží i vyrážejí, sází i sázejí apod.
Zvažované varianty:
vyráží
vyrážejí
Poslední užití:
8.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesa vzoru „sázet“
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku napsat na plakát workshop parkouru? Zdá se mi ten tvar divný.
Klíčové slovo:
parkour
Odpověď:
Podstatná jména obvykle zařazujeme pod příslušný skloňovací vzor podle zakončení. Podle toho by parkour [parkúr] jako druh sportovní aktivity spadal pod vzor „hrad“. Toto skloňování odpovídá i výskytům v úzu. Tvar 2. p j. č. parkouru je tedy v pořádku.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňují slova čtvrtek a pátek? Je správně od čtvrtku, nebo od čtvrtka? Od pátku, nebo od pátka?
Klíčové slovo:
čtvrtek; pátek
Odpověď:
Doporučujeme tvary 2. p. j. č. čtvrtka a pátku. U jmen dní zakončených na -ek (kromě pátku) se v tomto pádě užívá právě koncovka -a: do dneška, do zítřka, do včerejška, do pondělka, do úterka, do čtvrtka. Pouze pátek má v 2. p. odlišný tvar s koncovkou -u, kterou má v současném jazyce většina jmen mužského rodu neživotného vzoru „hrad“.
Zvažované varianty:
čtvrtku
čtvrtka
pátku
pátka
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 2. p. j. č. - 2.2 Koncovka -a
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Má se v češtině ve slovech typu „jméno“ vyslovovat počáteční souhláska „j“?
Klíčové slovo:
jméno
Odpověď:
Na rozdíl od tvarů slovesa být začínajících na js- (tj. jsem, jsi, jsme, jste, jsou), kde je v určitých případech možné počáteční souhlásku [j] vypustit, u slov typu jméno, jmenovat se je podle ortoepické kodifikace spisovná pouze plná, tj. nezjednodušená výslovnost s počátečním [j]. Na druhou stranu však není dobré počáteční [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jméno]
[méno]
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 59–60
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji napsat výraz tepelnětechnické, např. vlastnosti, požadavky. Je tam spojovník, nebo je to dohromady, či zvlášť? V normách je velice často zápis různý, objevuje se to v nich se spojovníkem nebo zvlášť. V jedné normě se objevilo slovo tepelněizolační (což je pochopitelné, protože jde o tepelnou izolaci), kolega má názor, že by se slovo tepelnětechnický mělo psát stejně. Poradíte?
Klíčové slovo:
tepelnětechnický
Odpověď:
Psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově zvlášť (jako dvě samostatná slova), které se objevuje v technické literatuře, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme. Píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady jako jedno slovo. Toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993. Některá složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby. Psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy, záleží tedy na věcné znalosti toho, k čemu se složené přídavné jméno vztahuje.
Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, píšeme dohromady. Pokud by slovo odkazovalo ke slovnímu spojení tepelná technika (podstatné jméno technika je rozvíjeno přídavným jménem tepelný), psali bychom složené přídavné jméno tepelnětechnický dohromady. Je možné uvažovat i o souřadném spojení, kde jsou složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a. Pro oddělení obou složek přídavného jména se používá spojovník. Pokud by šlo o tepelné a technické vlastnosti/požadavky, pak bychom psali: tepelně-technické se spojovníkem.