Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně sušicí, nebo sušící látka?
Klíčové slovo:
sušicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem látka je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno sušicí (s krátkým -i- po -š-), jde o látku určenou k sušení, nikoliv o látku, která právě suší – resp. o látku vysušovací, tj. určenou k sušení, nikoliv o látku vysušující, tj. látku, která právě něco vysušuje.
Zvažované varianty:
sušicí
sušící
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – předpona dvoj-/dvou-
Konkrétní dotaz:
Proč je ve slově dvojdům dvoj-, zatímco ve slově dvoudráha dvou-? Jaký je mezi dvou- a dvoj- rozdíl?
Klíčové slovo:
dvojdům, dvoudráha
Odpověď:
Dvoj- a dvou- jsou synonyma, není mezi nimi žádný významový ani stylový, ale jen distribuční rozdíl. S některými základy se pojí buď jen, nebo spíš dvoj-, s jiným buď jen, nebo spíš dvou- a s některými jak dvoj-, tak dvou-. Se základem dům se výrazně častěji pojí dvoj- než dvou- (podle databáze ČNK syn v8 v poměru 1036 : 1), se základem dráha se naopak výrazně častěji pojí podoba dvou- než dvoj- (podle ČNK syn v8 v poměru 284: 20). Z tohoto důvodu byly jen tyto převažující podoby (dvojdům a dvoudráha) na rozdíl od svých konkurentů (dvoudům a dvojdráha) uvedeny v IJP. Jiný rozdíl mezi nimi není. Méně frekventované podoby by se sice nejspíš tradičně neoznačily jako chyby, doporučujeme se jim i přesto vyhnout, protože by mohly uživatele jazyka překvapovat, zarážet či rušit.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dvojdům a dvoudráha
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky dvojdům a dvoudům a dvojdráha a dvoudráha
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme-li na mysli letadlo [mesršmit] používané za 2. světové války, píšeme messerschmidt, nebo messerschmitt?
Klíčové slovo:
messerschmitt
Odpověď:
Náležitá podoba označení letadla vyslovovaného [mesršmit] je messerschmitt. Firma Messerschmitt, která letadla vyráběla, nesla jméno konstruktéra a průmyslníka Wilhelma/Willyho Emila Messerschmitta. Toto slovo lze ověřit např. v IJP, popř. na internetu. Upozorňujeme, že v NASCS je uvedena nepřesná podoba messerschmidt a nesprávné zdůvodnění odkazem na jméno W. Messerschmidt. Jméno Messerschmidt sice existuje rovněž, ale jmenoval se tak německo-rakouský barokní sochař Franz Xaver Messerschmidt.
Zvažované varianty:
messerschmitt
messerschmidt
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Ženský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Jaké -y se má psát v koncovce 2. p. slova cachaça [kašasa], někdy psáno cachaca?
Klíčové slovo:
cachaça, cachaca
Odpověď:
U těchto podstatných jmen dochází ke střetu psané a vyslovované podoby. Zvlášť pokud se písmeno ç [s] přepíše jako c. Po měkké souhlásce v češtině následuje koncovka -i. Zároveň však toto podstatné jméno skloňujeme podle vzoru „žena“, který má v koncovce 2. p. j. č. -y. Vzhledem k tomu, že ç se nečte jako české [c], ale [s], měli bychom použít koncovky vzoru „žena“ včetně pravopisné podoby: 2. p. cachaçy/cachacy [kašasi].
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textech se objevuje trojí zápis termínu: kalcium silikátový, kalciumsilikátový a kalcium- silikátový (cement). Kterou variantu máme užívat?
Klíčové slovo:
kalciumsilikátový
Odpověď:
Bohužel nemáme k dispozici žádný specializovaný slovník, který by podrobně popisoval chemické názvosloví. Psaní zvlášť neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Psaní se spojovníkem se užívá u složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Z čistě jazykového hlediska by přídavné jméno označující látku se složkou kalcia a silikátu mohlo mít podobu kalcio(vo)silikátový (obdobně jako např. osinkocemetový, mako(vo)povidlový). Doklady v ČNK a internetu však ukazují, že tato možnost se v praxi neobjevuje. Analogicky k tradičnímu zápisu sloučenin zachycených např. v Technickém slovníku naučném (jako např. florapatit, fluoreten/fluorethen, fluorovodíky, chloraceton, chlorbenzen, chlorfenol apod.) považujeme za nejvhodnější zápis dohromady: kalciumsilikát, kalciumsilikátový (cement, desky).