Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí zařízení pro těžbu – je to těžní, nebo těžební zařízení?
Odpověď:
Slova těžní a těžební lze chápat jako synonyma. Některé slovníky jim sice přisuzují netotožné významy (těžní podle nich znamená ‚sloužící, určený k těžbě‘ a těžební ‚týkající se těžby‘), jiné však uvádějí, že jejich významy můžou být i totožné (sice říkají, že těžební znamená obecně ‚týkající se těžby‘, ale slovu těžní přisuzují užší význam ‚sloužící, určený k těžbě‘). I v prvním, netotožném případě je však první význam ‚sloužící, určený k těžbě‘ jen specifičtější součástí obecnějšího významu ‚týkající se těžby‘ (co je k těžbě určené se jí samozřejmě i týká). Obě přídavná jména lze tedy užívat v zásadě záměnně, pouze je třeba brát ohled na to, že s některými podstatnými jmény se bude pojit spíše podoba těžní, s jinými spíše podoba těžební (a s některými stejně dobře a ochotně obě dvě přídavná jména). V případě slova zařízení svědčí doklady z úzu (databáze ČNK syn v8) o poměrně silné tendenci pojit ho s podobou těžební (poměr těžební : těžní zařízení = 505 : 161, tj. cca 3 : 1). Doporučujeme tedy použít spíš spojení těžební zařízení (ovšem s tím, že vyloučeno není ani spojení těžní zařízení).
Zvažované varianty:
těžní
těžební
Poslední užití:
4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžba
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky těžní zařízení a těžební zařízení
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda (město v okrese Praha-východ)? Je to odolský, nebo vodolský?
Klíčové slovo:
odolenovodský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda má ve spisovném jazyce správnou podobu odolenovodský. (Podoby odolský, nebo spíš vodolský vycházejí z místního úzu, v běžné, každodenní komunikaci, nebo nanejvýš ještě v kontextu lokální komunikace (např. lehčí rubriky místního zpravodaje) jsou v pořádku i ony, ve spisovném jazyce, příp. v textech určených do nadregionálních kontextů a souvislostí (noviny, smlouvy, tiskové zprávy) je však třeba užít uvedenou spisovnou podobu odolenovodský.)
Zvažované varianty:
odolský
vodolský
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Odolena Voda a odolenovodský
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné pro česko-polsko-německou oblast (poblíž Hrádku nad Nisou) užívat vlastní jméno Trojmezí?
Klíčové slovo:
Trojmezí; Trojzemí
Odpověď:
Danou oblast lze zcela jistě primárně označit obecným jménem trojmezí (stejně jako jakoukoli jinou lokalitu na rozhraní tří územních celků). Pokud jde o vlastní jméno Trojmezí, oficiálně je coby tzv. hraniční jméno standardizováno pouze Trojmezí, Dreieckmark v okrese Prachatice (viz aplikaci Geoportál ČÚZK), dále se takto nazývá např. část obce Hranice na západě Česka, šumavské horské sedlo atd. Podle našich zjištění si v případě česko-polsko-německé oblasti u Hrádku nad Nisou konkurují dva názvy: Trojmezí a Trojzemí. Obě snadno zaměnitelná pojmenování pro tutéž lokalitu se vyskytují na turistických rozcestnících, infotabulích, mapách apod. a fungují tak zcela jistě jako vlastní jména, která se vztahují jak k místu styku hranic tří zemí, tak k celé přilehlé oblasti. Nejednoznačnou situaci dále komplikuje mj. fakt, že ačkoli se na oficiálním webu města Hrádek nad Nisou lze dočíst o regionu Trojzemí a založené příspěvkové organizaci Brána Trojzemí, ve výše zmíněném Geoportálu ČÚZK nalezneme standardizovaný název Brána Trojmezí (objekt sídelního charakteru blíže neurčený na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou). Jako řešení dané problematiky doporučujeme, pokud to text umožňuje, konkurenci názvů alespoň krátce tematizovat, rozhodnout se pro jeden z nich (např. Trojzemí, které je vedením města evidentně preferováno) a ten důsledně užívat. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by došlo ke sjednocení úzu přímo v dané lokalitě a bylo dosaženo i souladu s oficiální geografickou standardizací. Na okraj dodejme, že nejde o problém nijak nový, byl mj. tematizován již v roce 2008 v televizním pořadu O češtině, a to na základě dotazu, který jazyková poradna ÚJČ tehdy obdržela, viz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10098745482-o-cestine/208572235500005/titulky#t=12m24s. Pokud jde o kolísání pojmenování, také není česko-polsko-německé trojmezí jediné: lokalita česko-bavorsko-saské hranice na Ašsku bývá nazývána jak Trojmezí, tak i Trojstátí.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je správně veřejnoprávní vysílatel, nebo vysilatel? V textu je to jednou krátce, jednou dlouze, nevím, která z podob je vhodná. Existuje nějaká mnemotechnická pomůcka, která by mi pomohla najít správnou podobu?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Bohužel mnemotechnická pomůcka pro odvození správné kvantity v určitém slově tohoto typu neexistuje. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá (obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový). V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel.
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát email místo e-mail? Docela často to tak vídám, ale nezdá se mi to.
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Elektronickou poštu e-mail bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem; email je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.