Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 94/633, položky: 1861-1880/12642
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12080
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo: závislost
Odpověď: Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty závislost na teplotě
Poslední užití: 14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12079
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „či“ ve spojení „ať už jde o kulturu, sportovní klání(,) či společenské večery“?
Klíčové slovo: ať – či
Odpověď: Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před druhou složkou dvojitého spojovacího výrazu čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 119
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 123

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12078
Užití:
1 1 0
Dotaz: Význam morfému
Konkrétní dotaz: Když se mému vnukovi narodil syn, začali nám gratulovat k narození pravnuka, což mě zarazilo, protože předpona pra- se přece používá k označení něčeho nebo někoho starého (pravěk, pračlověk, prales atp.), ale můj vnuk je malé dítě. Je tedy označení pravnuk vzhledem k těmto okolnostem v pořádku?
Klíčové slovo: pravnuk
Odpověď: Ano, označovat vnukova syna slovem pravnuk je zcela v pořádku. Předpona pra- totiž (mj.) označuje nejen osoby o generaci starší než základové slovo (prarodič, pradědeček, prababička), ale i osoby o generaci mladší než základové slovo (pravnuk, pravnučka, pravnouče, praneteř, prasynovec).
Zvažované varianty:
pravnuk
Poslední užití: 11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo pra-/prach-

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#12077
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Aktualizujete průběžně i slovníky, do nichž lze nahlížet prostřednictvím Internetové jazykové příručky?
Klíčové slovo: jazyková příručka
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov jsou uzavřená díla, která existují primárně v tištěné podobě, až druhotně byl jejich obsah digitalizován a lze ho prohlížet v rámci jednotlivých hesel Internetové jazykové příručky. Tyto slovníky aktualizovat nelze. Průběžně vzniká Akademický slovník současné češtiny, který má elektronickou podobu a údaje v něm obsažené může autorský tým upravovat i rozšiřovat.
Poslední užití: 4.11.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#12076
Užití:
1 1 0
Dotaz: Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz: Jsou informace ve Slovníku spisovného jazyka českého platné a v nich uváděné varianty slovesných vazeb kodifikované?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého vycházel v letech 1960–71. Nelze tedy tvrdit, že všechny v něm uváděné informace odpovídají současné normě. Zároveň se daná příručka od současné kodifikace odchyluje z hlediska pravopisného – aktuálně platná Pravidla českého pravopisu vyšla v roce 1993. Doporučujeme vám proto souběžně nahlížet i do Slovníku spisovné češtiny, který byl vydán v roce 1994, popřípadě do Akademického slovníku současné češtiny, který je postupně zveřejňován od roku 2017.
Poslední užití: 4.11.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12075
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz: Jak se správně vytvoří název pro obyvatele Frenštátu pod Radhoštěm? Je to Frenštáčan nebo Frenštátčan?
Klíčové slovo: obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm
Odpověď: Správná, systémová a spisovná podoba obyvatelského jména od zeměpisného jména Frenštát (pod Radhoštěm) je Frenštáťan (srov. např. Lanžhot > Lanžhoťan, Lhota > Lhoťan). Podle dokladů v databázi Českého národního korpusu se však obyvatelské jméno od města Frenštátu pod Radhoštěm příliš nepoužívá. V korpusu syn v9 je k nalezení pouhý 1 výskyt správné podoby Frenštáťan (a k tomu 2 výskyty nesprávné podoby *Frenštáčan, a překvapivě i 55 výskytů nesprávné podoby *Frenštátčan). Z toho lze soudit, že přinejmenším v celonárodním úzu není užívání daného obyvatelského jména vžité. Z toho důvodu bychom doporučovali používat opis – v množném čísle lze užívat podoby Frenštátští, v jednotném čísle je nutno uchýlit se k podobám typu obyvatel/ka Frenštátu (pod Radhoštěm).
Zvažované varianty:
Frenštáčan Frenštátčan
Poslední užití: 9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky Frenštáčan, Frenštátčan a Frenštáťan

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12074
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz: Píší pracovníci Ústavu pro jazyk český jazykové koutky pro tisk? Vím jen o textech v Týdeníku Rozhlas.
Klíčové slovo: jazykový koutek
Odpověď: Pracovníci Ústavu pro jazyk český publikují popularizační texty ještě například v příloze Orientace Lidových novin a v časopise Vesmír. Na vyžádání také poskytují různá vyjádření a rozhovory pro mnoho dalších tištěných i online periodik. Kromě popularizačních výstupů v televizním vysílání jsou pracovníci ÚJČ pravidelnými hosty Českého rozhlasu (pořad Káva o čtvrté).
Poslední užití: 14.10.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12073
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Máme psát periferie, nebo periférie?
Klíčové slovo: periferie; periférie
Odpověď: V souladu s IJP a dalšími jazykovými příručkami je možné psát periferie i periférie. Podoba periferie je v praxi výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
periferie periférie
Poslední užití: 24.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12072
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Zajímá mě, zda se bude slovo psát se spojovníkem, nebo s pomlčkou. Máme psát více-dimenzionalita, nebo více–dimenzionalita?
Klíčové slovo: vícedimenzionalita
Odpověď: Ve slově nebude ani spojovník, ani pomlčka. Takový zápis nemá jazykové opodstatnění. Píšeme dohromady jako jedno slovo: vícedimenzionalita. Komponent více- tvoří první složku mnoha složených slov, převážně přídavných jmen, např. víceletý, vícečlenný, víceslovný, víceúčelový. Užívá se však také u podstatných jmen, např. víceboj, vícehlas, vícepráce, víceúčelovost. Také podstatné jméno vícedimenzionalita píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
vícedimenzionalita více-dimenzionalita více–dimenzionalita
Poslední užití: 24.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12071
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo: přitom; při tom
Odpověď: U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom při tom
Poslední užití: 27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12070
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Jde mi o tvary slova váha. Jsou tvary sedmého pádu vahou a váhou opravdu rovnocenné? Pokud řeknu třeba „předmět s vahou 5 kilogramů“, tak se mi to moc nezdá. Nebo je tam nějaký významový rozdíl? V jiných případech mi zkrácený tvar nevadí.
Klíčové slovo: vahou; váhou
Odpověď: V současné češtině je běžnější, že je délka samohlásky při skloňování zachována. Proto formulace „s váhou 5 kg, mám problém se svou váhou“ jednoznačně převažují, obdobně např. vážit na váhách, pracuje s digitálními váhami apod. Tvar vahou je v 7. pádě jednotného čísla rovněž náležitý, ale užívá se spíše v ustálených spojeních, např. přesvědčil jsem je vahou svých slov, být na vahách.
Zvažované varianty:
váhou vahou
Poslední užití: 27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12069
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Často vídám psáno himalájská solná lampa, ale myslím si, že by to měla být himálajská, protože správně je Himálaj. Je to ale tak rozšířené, že mě zajímá, zda se zápis himalájská dá považovat za tolerovatelnou variantu.
Klíčové slovo: himálajský
Odpověď: Máte pravdu, že náležitá podoba je podle jazykových příruček i podle Indexu českých exonym Himálaj, himálajský. Zeměpisné jméno i odvozené přídavné jméno respektují etymologii názvu. V sanskrtu jde o složeninu výrazů hima (sníh) a álaja (obydlí). Varianta Himaláje, himalájský je v praxi skutečně značně rozšířená, ale správná není a podle dostupných jazykových příruček ani nikdy nebyla. V SSJČ je u hesla Himálaj uvedeno, že dřívější podoba je Himalaje (tedy krátce). Nedomníváme se, že by se zeměpisná standardizace přizpůsobovala omylu či zastaralému způsobu zápisu. Doporučujeme proto volit podobu himálajská solná lampa.
Zvažované varianty:
himálajský himalájský
Poslední užití: 29.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#12068
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Podle internetu existuje v hebrejštině ražená, respektive třená výslovnost a prý je něco takového i v češtině. Vůbec nevím, co si pod tím představit. Mohli byste mi pomoci?
Klíčové slovo: ražená a třená výslovnost
Odpověď: Pravděpodobně se zde bude jednat o rozdíl ve způsobu tvoření (artikulaci) souhlásek. Zjednodušeně řečeno existují souhlásky závěrové (čili okluzivy, z jiného pohledu též explozivy neboli právě souhlásky ražené), které jsou charakteristické vytvořením úplné překážky pomocí artikulačních orgánů (jazyka nebo rtů), která je následně uvolněna, což je doprovázeno příslušným akustickým efektem. Mezi ně patří v češtině např. p, b, t, d, ť, ď, k, g. Naproti tomu souhlásky úžinové (čili konstriktivy, z jiného pohledu též frikativy neboli právě souhlásky třené) se tvoří přiblížením příslušných artikulačních orgánů k sobě, nedojde však k úplnému uzavření jako u hlásek závěrových, výdechový proud procházející vzniklou úžinou zde pak vytváří charakteristický třecí šum. Mezi takové se řadí např. f, v, s, z, š, ž, ch, h. Je známo, že v hebrejštině existují určitá písmena (např. ב, tj. bet), jimž podle pozice ve slově odpovídají různé hlásky (zmíněnému bet tedy souhláska b, nebo v). Jedním z artikulačních rozdílů mezi těmito hláskami je právě způsob jejich tvoření, tj. „raženost“ versus „třenost“. Neznáme však kontext, kde byla spojení ražená a třená výslovnost použita, a navíc nejsme odborníky na hebrejštinu, takže nelze vyloučit, že měl autor textu na mysli něco poněkud jiného.
Poslední užití: 14.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12067
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Je možné v češtině vyslovovat slovo svěřenecký jako [svjeřeckí]? Setkávám se s tím často v televizi např. ve spojení s fondy.
Klíčové slovo: svěřenecký
Odpověď: Náležitá výslovnost výrazu svěřenecký je v češtině pouze [svjeřeneckí] bez jakéhokoli zjednodušování. Pokud se opravdu setkáváte s podobou [svjeřeckí], jde o velmi nedbalou výslovnost. Domníváme se však, že v tomto případě mluvčí nemají na mysli slovo svěřenecký, ale spíše svěřenský, které by ovšem mělo být rovněž vysloveno plně jako [svjeřenskí] (asimilovanou podobu [svjeřenckí] sice dosavadní ortoepické příručky jako přípustnou explicitně neuvádějí, v úzu však evidentně převažuje, a proto ji např. Internetová jazyková příručka neodmítá; další zjednodušení na [svjeřeckí] již doporučit v žádném případě nelze).
Poslední užití: 14.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12066
Užití:
1 1 0
Dotaz: „Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz: Je možné zapsat do matriky v případě příjmení Franek jeho přechýlenou formu Franeková, nebo má být Franková?
Klíčové slovo: Franek
Odpověď: U příjmení tohoto typu se v češtině při skloňování i přechylování pohybné -e- vysouvá, pokud nevznikne obtížně vyslovitelná skupina, tj. mělo by být Franková. Pokud je však rodinný úzus odlišný (což je časté např. ve slovenštině), lze připustit i podobu Franeková.
Zvažované varianty:
Franeková Franková
Poslední užití: 30.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12065
Užití:
1 1 0
Dotaz: „Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz: Pokud získá cizí státní příslušnice s příjmením zakončeným na -sky české občanství, nebude si muset změnit příjmení tak, aby končilo na -ský?
Klíčové slovo: příjmení zakončené na -sky
Odpověď: V tomto případě nejde o jazykový dotaz, ale spíše o právní problematiku, doporučujeme obrátit se na příslušnou matriku.
Poslední užití: 3.4.2018
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: matrika.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12064
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výklad jména
Konkrétní dotaz: Je příjmení Melo českého, nebo cizího původu?
Klíčové slovo: Melo
Odpověď: Toto příjmení bohužel není v žádné z nám dostupných příruček obsaženo, takže jeho přesný původ jazyková poradna nemůže zjistit. Domníváme se, že pravděpodobně cizího původu je, ale doporučujeme obrátit se s tímto dotazem na specialisty, např. z oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR.
Poslední užití: 28.3.2018
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12063
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Proč Češi vyslovují anglické jméno Robert jako [roubrt], a nikoli náležitě jako [robrt]?
Klíčové slovo: Robert
Odpověď: Je pravda, že pokud u anglického jména Robert (angl. výslovnost [ˈɹɒbət]) uplatňujeme adaptační princip, který při počešťování výslovnosti přejímek převažuje a je preferován ortoepickou kodifikací (tj. náhrada původních hlásek jejich nejbližšími českými protějšky atd.), je zcela namístě zvuková podoba [robrt]. Tu také doporučuje např. ortoepická příručka Čteme je správně? (srov. např. heslo Charles Robert Darwin). V každém přirozeném jazyce však existují nepravidelnosti a při přejímání slov z cizích jazyků se nikoli výjimečně uplatňují u některých mluvčích i různé další adaptační principy. Zde může mít na některé z nich vliv analogie s jinými anglicismy, v nichž se písmeno -o- čte jako [ou], tj. např. Rose, anglicky [ˈrəʊz] či [ˈroʊz], česky [rous], kombinovaný případně s pocitem, že podoba [roubrt] zní „lépe“ a „správněji“ anglicky, atp. J. Kučera s J. Zemanem v knize Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině (1998, s. 16) uvádějí, že podoba [roubrt] se v češtině u jména Robert vycházejícího z anglofonního prostředí již ustálila (na její výskyt pak poukazuje např. i článek L. Jílkové: Výslovnost maďarských jmen u českých mluvčích: korespondence předchozí znalosti a realizované výslovnosti, Acta onomastica, 2016, s. 121–132). Podle našich zjištění je současná praxe v češtině v tomto ohledu značně rozkolísaná. Jednoznačně však doporučujeme upřednostňovat zde náležitou výslovnost [robrt], a to mj. i z důvodu, že mnohým posluchačům varianta [roubrt] výrazně vadí (což je tematizováno např. v článku M. Havlíka a kol.: Management výslovnosti pravopisně neintegrovaného lexika v Českém rozhlase, Slovo a slovesnost, 2015, s. 107–128). Na závěr ještě dodejme, že další možností je užívat českou formu daného jména, tj. Robert [robert]. Např. v případě jména herce Roberta Redforda se toto řešení vyskytuje velice často.
Zvažované varianty:
[roubrt] [robrt]
Poslední užití: 14.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12062
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Proč Češi vyslovují anglické jméno (James) Cook jako [kúk], a nikoli náležitě jako [kuk]?
Klíčové slovo: Cook
Odpověď: Je pravda, že pokud u anglického jména Cook uplatňujeme adaptační princip, který při počešťování výslovnosti přejímek převažuje a je preferován ortoepickou kodifikací (tj. náhrada původních hlásek jejich nejbližšími českými protějšky atd.), je zcela náležitá zvuková podoba [kuk]. Tu také doporučují všechny ortoepické příručky, v nichž je toto jméno uvedeno. V každém přirozeném jazyce však existují nepravidelnosti a při přejímání slov z cizích jazyků se nikoli výjimečně uplatňují i různé další adaptační principy. Zde má na některé mluvčí značný vliv analogie s jinými anglicismy, v nichž se písmena -oo- čtou jako [ú], tj. např. cool [kúl], příjmení Cooper [kúpr]. Navíc i v angličtině se s podobou [kúk] lze setkat, jako další variantu v britské angličtině (která ovšem neodpovídá tradiční standardní výslovnosti, tj. tzv. RP) ji uvádí např. prestižní výslovnostní slovník Longman Pronunciation Dictionary od Johna C. Wellse (2008). Podle našeho názoru je sice vhodné upřednostňovat podobu [kuk], avšak zároveň je plně namístě být v tomto ohledu tolerantní, protože určitá zvuková pestrost v tomto případě nečiní žádné závažné komunikační problémy.
Zvažované varianty:
[kúk] [kuk]
Poslední užití: 14.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12061
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: V televizním pořadu o norské královské rodině vyslovovali jméno Olaf v dalších pádech zásadně s [v], tj. např. [olavem], [olave]. Vůbec mi to nešlo do ucha a domnívám se, že je to chybně a mělo by být [olafem], [olafe] atp.
Klíčové slovo: Olaf; Olav
Odpověď: Souhlasíme s vámi v tom ohledu, že v českém prostředí jsme zjevně více zvyklí na podobu Olaf vyslovovanou jako [olaf], 2. pád [olafa] atd. V norštině se však toto jméno může vyskytovat ve více variantách, tj. Olaf, Ola, Oluf a rovněž Olav (je tu totiž spojitost se jménem Oliver). Právě podoba Olav je zde dokonce nejčastější. Pokud jde např. o krále Olafa V. Norského (původním jménem Alexander Edward Christian Frederik), ověřili jsme, že v norštině jeho jméno zní Olav V av Noreg. Autoři televizního dokumentu tedy pravděpodobně vycházeli z norské verze, nikoli z její počeštěné podoby Olaf V. (je evidentní, že zatímco dříve byla spíše tendence cizí jména panovníků zcela počeštit, dnes se dává přednost původní podobě, což je zřetelné např. na britské královské rodině; na jedné straně se tak výhradně užívá tradičně počeštěné jméno /královna/ Alžběta, na druhé straně se hovoří pouze o /princi/ Charlesovi). Podobně se např. v publikaci Dějiny Norska (LN, 2005) zapisuje v případě příslušných norských králů jméno Olav s koncovým -v-, nikoli Olaf. Jestliže se někdo rozhodne uvádět jméno právě v původní norské podobě Olav, měl by je ovšem vyslovovat jako [úlaf], 2. pád [úlava], což odpovídá originálnímu [ˈuːlɑʋ] adaptovanému do češtiny (srov. rovněž české ortoepické příručky). Pokud skutečně zaznělo [olavem], [olave] atp., jedná se podle našeho názoru o hybridní kombinaci, která doporučeníhodná není.
Poslední užití: 27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.