Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně výpustných, nebo výpustních potrubí?
Klíčové slovo:
výpustný, výpustní
Odpověď:
Podle výkladových slovníků (SSJČ, PSJČ) jsou slova výpustní a výpustný synonyma s významem ‚vypouštěcí‘; podoba výpustní je však podle obou slovníků řidší. SSJČ pak přímo uvádí souslovné technické termíny výpustné potrubí, výpustný kohout, ventil. Se slovníkovými údaji jsou ovšem v rozporu doklady z databáze Českého národního syn v9, a to obecně i konkrétně. Obecně v korpusu syn v9 lehce převažuje (v poměru 809 : 774) podoba výpustní, kterou slovníky označují za řidší. Ale i konkrétně je v témže korpusu ve spojení s podstatným jménem potrubí častější (v poměru 56 : 26) podoba výpustní, kterou – jak už uvedeno – slovníky označují za řidší. (V případě spojení s podstatným jménem kohout je tomu ale naopak, podoba výpustný tu převažuje nad podobou výpustní v poměru 41 : 13, a stejně je tomu i ve spojení s podstatným jménem ventil – podoba výpustný tu nad podobou výpustní převažuje v poměru 126 : 53). Vzhledem k uvedenému – užívání obou podob důsledně neodpovídá slovníkům, je rozkolísané a závislé na spojení s tím kterým podstatným jménem – je podle našeho názoru ve spojení s podstatným jménem potrubí možné použít obě přídavná jména – jak výpustný (na základě slovníku, zejm. SSJČ), tak výpustní (na základě úzu; doklady v korpusu syn v9). Správně je tedy jak výpustných potrubí, tak i výpustních potrubí – doporučujeme ovšem v jednom textu vždy používat jen jednu podobu.
Zvažované varianty:
výpustných
výpustních
Poslední užití:
25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo výpustný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo výpustný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="výpustný|výpustní"] a [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="potrubí"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="kohout"], [lemma="výpustný|výpustní"][lemma="ventil"]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern? Je správně Ferniino svědectví?
Klíčové slovo:
Fernino
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Fern má ve spisovné češtině (v 1. p. č. j. r. m. živ. i neživ.) správnou, pravidelnou podobu Fernin, správně je tedy (v 1. p. č. j. r. s.) Fernino svědectví.
Zvažované varianty:
Ferniino
Poslední užití:
3.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Polysémie vs. homonymie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo „líčení“ (jako make-up a jako soudní líčení) metonymie? Nebo homonymie?
Klíčové slovo:
líčení
Odpověď:
Oba významy, tedy ‚úprava líčidlem‘ i ‚soudní jednání, přelíčení‘ mají společný původ. Český etymologický slovník uvádí, že sloveso „líčit“ (odvozené od podstatného jména „líce“) znamená ‚upravovat obličej; popisovat‘ a že už dávno ustálený přenesený význam lze vyložit jako ‚dávat něčemu tvářnost‘. S ohledem na významovou a genetickou souvislost je tedy slovo „líčení“ nikoliv homonymní, nýbrž polysémní.
Za metonymii bychom vztah obou významů neoznačili, neboť ta se vykládá (např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny) jako přenesení pojmenování na základě místní, časové nebo příčinné souvislosti – a nic z toho se zde nezdá být splněno.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „terno“? Může to znamenat dosažení úspěchu nebo výhru obecně?
Klíčové slovo:
terno
Odpověď:
Ano, dnešní význam podstatného jména „terno“ je skutečně úspěch či zdar. Původně výraz označoval trojici čísel a sázku a výhru na ně v loterii, to už je však význam zastaralý.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je přípustné napsat „na prahu mé osmdesátky“? Korektoři mi to opravili na „na prahu mých osmdesátin“.
Klíčové slovo:
osmdesátka
Odpověď:
Podstatné jméno „osmdesátka“ můžeme považovat za spisovný výraz. Výkladové slovníky češtiny u něj uvádějí významy ‚číslice 80‘ a ‚co je jí označeno‘. Starší Slovník spisovného jazyka českého ještě užití jako „bydlí v osmdesátce“ (tj. v pokoji č. 80), „jet osmdesátkou“ (tj. rychlostí 80 km/h) nebo právě „dožívá se osmdesátky“ (tj. je mu/jí osmdesát let) označuje za zpravidla obecněčeská, ale novější Slovník spisovné češtiny pro ně už žádný takový příznak vydělující výraz ze spisovnosti neuvádí. Jako neutrální uvádí takovéto výrazy i nejnovější Akademický slovník současné češtiny (byť ten dosud obsahuje jen analogický výraz „čtyřicítka“).
Náhradou slovem „osmdesátiny“ dochází k jistému významovému posunu – z období osmdesáti let věku se stává pouhý jeden den osmdesátých narozenin. Každopádně však můžeme říct, že pokud byla změna výrazu motivována spisovností, nebyla nutná – slovo „osmdesátka“ je podle všeho ve spisovném textu dobře použitelné.
Zvažované varianty:
osmdesátka
osmdesátiny
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo:
nadšenec
Odpověď:
Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar počítaného předmětu po desetinném čísle v následující větě? „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let/roku.“
Klíčové slovo:
desetinné číslo; 0,5 roku
Odpověď:
Tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba dané věty je tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 roku“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let.“ Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo „novorozeně“ spisovné? Nemělo by se místo něj použít slovo „novorozenec“?
Klíčové slovo:
novorozeně
Odpověď:
Podstatné jméno „novorozeně“ je podle dostupných výkladových slovníků češtiny neutrální a zcela spisovné. Slovo „novorozenec“ je s ním synonymní – např. Slovník spisovné češtiny jeho význam vykládá právě jako ‚novorozeně‘.
Synonymie obou slov však není úplná, každé z nich je typické pro jiný druh textů. Český národní korpus (konkrétně nejnovější referenční SYN2020 složený rovnoměrně z publicistiky, beletrie a oborové literatury) ukazuje, že „novorozeně“ je nejobvyklejší v publicistice (ve zmíněných druzích textu v uvedeném pořadí se vyskytuje přibližně v poměru 1,8 : 1,1 : 1), kdežto „novorozenec“ je znatelně charakteristický především pro oborovou literaturu (vyskytuje se v poměru 1: 3,2 : 5,6). Vhodnost užití příslušného slova je tedy potenciálně ovlivněna druhem textu. Obecně však platí, že obě slova jsou spisovná.
Zvažované varianty:
novorozeně
novorozenec
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi ústním a osobním projednáním? Může být ústní jednání telefonické? A hraje roli, jestli je z jednání pořízen zápis?
Klíčové slovo:
ústní projednání vs. osobní projednání
Odpověď:
Přídavná jména „ústní“ a „osobní“ pojmenovávají každé jiný aspekt skutečnosti. Ústní podle Slovníku spisovné češtiny v tomto kontextu znamená ‚mluvením uskutečňovaný (× písemný)‘, zatímco osobní znamená ‚vyžadující fyzickou přítomnost osoby, přímý‘. Z toho vyplývá, že konkrétní projednání může i nemusí být zároveň ústní a osobní. (Lze si představit situaci projednání za osobní přítomnosti aktérů, kteří spolu komunikují výhradně písemně, tj. ne ústně, stejně tak se může odehrát ústní projednání, v němž aktéři nevystupují osobně, nýbrž např. prostřednictvím svých zástupců.) Významu přídavného jména „ústní“ zajisté vyhovuje i projednání telefonické. Pořizování zápisu není z tohoto hlediska relevantní.
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaký tvar přísudku zvolit ve větě „Při přípravě se delegace s náměstkem sešli/sešly v Bruselu“. Můžete mi prosím poradit? Ještě bych doplnila, že „delegace“ je zde v čísle jednotném.
Klíčové slovo:
delegace s náměstkem
Odpověď:
Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď podle obou jmen (a tedy zde uplatnit pravidlo o přednosti rodu mužského životného), tj. „Při přípravě se delegace s náměstkem sešli v Bruselu“, nebo pouze podle jména v prvním pádě (zde „delegace“): „Při přípravě se delegace s náměstkem sešla v Bruselu“. Obě varianty jsou rovnocenné, můžeme se rozhodnout pro kteroukoli z nich. Tvar přísudku s tvrdým y, tedy „Při přípravě se delegace s náměstkem sešly v Bruselu“, by bylo možno volit v případě, že by jméno „delegace“ bylo v čísle množném.
Poslední užití:
5.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3 – Několikanásobný podmět s předložkou s (otec s matkou)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.