Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje správně slovo performance (ve významu umělecké představení)? Je přípustná i výslovnost podle grafiky, nebo se má vycházet pouze z angličtiny?
Klíčové slovo:
performance
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov daný výraz ve zmíněném významu zachycuje a neuvádí u něj žádnou informaci o výslovnosti, což znamená, že by se slovo mělo číst v souladu s grafikou jako [performance]. Tato výslovnost je rozhodně náležitá a běžně užívaná. Je však evidentní, že performance se v poslední době češtině užívá i v kontextech, v nichž je výslovnost [performens] vycházející z angličtiny logická, např. ve spojení „performance art“. Záleží tedy zejména na typu textu, kontextu, prostředí atp., kterou z možností je vhodnější zvolit.
Zvažované varianty:
[performance]
[performens]
Poslední užití:
24.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Které souhlásky se řadí v češtině mezi veláry?
Klíčové slovo:
velára
Odpověď:
Mezi tzv. veláry (tj. měkkopatrové či zadopatrové souhlásky) se v češtině řadí k, g, ch, znělé ch (tj. [ɣ]) a měkkopatrové n (tj. [ŋ]). Více informací o daných českých souhláskách lze nalézt např. v Akademické příručce českého jazyka nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5 Tvoření českých souhlásek, 6 Méně známé české souhlásky
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co označuje termín palatalizovaná velára?
Klíčové slovo:
palatalizovaná velára
Odpověď:
Termín palatalizace označuje druh sekundární artikulace, jde o doprovodné přiblížení jazyka k tvrdému patru. Velára je souhláska artikulovaná na měkkém patře, v češtině např. k, g nebo ch. Zjednodušeně řečeno lze palatalizovanou veláru charakterizovat jako změkčenou velární souhlásku. Více informací o daných termínech a také o historickém procesu nazývaném jako palatalizace velár naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Palatalizace
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Co přesně znamená v historické fonologii termín jer a jak by se jer vyslovil?
Klíčové slovo:
jer
Odpověď:
Jer je označení praslovanského redukovaného vokálu, tj. kratší než krátké samohlásky. V praslovanštině se rozlišuje tzv. měkký jer (ь) a tvrdý jer (ъ). Vzhledem k tomu, že jde o historický jev, těžko lze dnes rekonstruovat a jednoduše popsat jeho přesnou fonetickou podstatu. Domníváme se, že mohlo jít o zvuk blízký např. redukované samohlásce, která se přepisuje jako [ə]. Více informací o jerech naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Jaké samohlásky v češtině rozlišujeme?
Klíčové slovo:
české samohlásky
Odpověď:
Inventář českých samohlásek (vokálů) je v češtině ve srovnání s jinými jazyky poměrně malý. Ve spisovné řeči rozlišujeme samohlásky jednoduché (monoftongy) i, í, e, é, a, á, o, ó, u, ú. Dále máme v češtině dvojhlásky (diftongy) ou, eu, au. Hlásky ó, eu, au se vyskytují ve slovech cizího původu (móda, euro, auto), ve vlastních jménech (Róza, Eulálie, Klaus), případně v citoslovečných výrazech (mňau) apod. Je důležité si uvědomit, že existují případy, kdy stejnou samohlásku mohou v grafice označovat různá písmena, např. písmena „i“ a „y“ vyslovujeme ve spisovné češtině shodně, tj. [i]. Více informací o českých samohláskách lze nalézt např. v Akademické příručce českého jazyka nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
3 Tvoření českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Monoftong, Diftong, Vokoid
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Jsou náležitá spojení „regulační orgán“ a „regulační proces“, nebo „regulatorní orgán“ a „regulatorní proces“?
Klíčové slovo:
regulační vs. regulatorní
Odpověď:
Přídavné jméno regulatorní má význam ‚regulující‘, regulační má obecný význam ‚vztahující k regulaci‘. Z toho vyplývá, že může být „regulatorní orgán“ i „regulační orgán“, zřejmě však pouze „regulační proces“.
Poslední užití:
27.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená v jazykovědě termín vokál?
Klíčové slovo:
vokál
Odpověď:
Vokál je jiné označení pro samohlásku (lze se také setkat s termíny vokoid, vokalický zvuk). Více informací o pojmu vokál naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená termín monoftongizace diftongů? Dané spojení mi připadá zbytečně komplikované a nesrozumitelné, setkal jsem se s ním v etymologickém slovníku.
Klíčové slovo:
monoftongizace diftongů
Odpověď:
Jazykovědný termín monoftongizace diftongů označuje proces, jehož podstatou je změna diftongu (dvojhlásky) na monoftong (jednoduchou hlásku). V češtině v určité fázi vývoje tímto způsobem postupně např. vznikla z dvojhlásky [uo] jednoduchá samohláska [ú], kterou zapisujeme dnes jako ů (kroužek nad písmenem je pozůstatkem nadepisovaného písmene o, které označovalo původní o-ový element). Termín se může pro laiky samozřejmě jevit jako komplikovaný, avšak neshledáváme na něm nic nepatřičného a není důvod hledat pro daný jev jiné odborné pojmenování. Podobně „nesrozumitelné“ jsou jistě pro každého z nás termíny ve všech oborech lidské činnosti, kterými se hlouběji nezabýváme. Více informací o pojmu monoftongizace diftongů naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Monoftongizace
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená termín artikulace?
Klíčové slovo:
artikulace
Odpověď:
Jazykovědný (fonetický) termín artikulace (česky článkování) označuje zjednodušeně řečeno vytváření hlásek. Jde o koordinovanou činnost mluvidel vedoucí k produkci řeči. Více informací o pojmu artikulace naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaká je definice termínu střídnice?
Klíčové slovo:
střídnice
Odpověď:
Jako střídnice se v jazykovědě nazývá hláska, která střídá na témže místě slova nebo jeho tvaru hlásku jinou (např. hoch versus hoši, tj. střídají se zde [ch] a [š]). V historické fonologii pak jde o hlásku, která se vyvinula pravidelným hláskovým vývojem z jiné hlásky (např. hláska [h] z hlásky [g]). Při srovnávání jazyků střídnice označuje hlásku, která odpovídá jiné hlásce ve srovnávaném jazyce (musí jít pochopitelně o jazyky, které se vyvinuly ze společného základu).
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Janko? Je to zase Janko?
Klíčové slovo:
Janko
Odpověď:
Jméno Janko se kvůli svému zakončení -o skloňuje podle vzoru „pán“ a v nepřímých pádech se koncové -o odsouvá. Tvar 5. pádu je totožný s 1. pádem, oslovujeme tedy pane Janko.
Zvažované varianty:
Janko
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó]
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Dejl? Je to Dejle?
Klíčové slovo:
Dejl
Odpověď:
Jméno Dejl se kvůli svému zakončení na -l skloňuje podle vzoru "pán". V 5. pádě má tedy tvar Dejle.
Zvažované varianty:
Dejle
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1 Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku
Kde popsáno: IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Kajfosz? Má to být Kajfoszi?
Klíčové slovo:
Kajfosz
Odpověď:
Při zařazení vlastního jména ke vzoru se řídíme jeho zakončením ve výslovnosti. Jméno Kajfosz má zakončení -sz, které se vyslovuje [š], proto se řadí k měkkému vzoru „muž“. V 5. pádě má tedy tvar Kajfoszi.
Zvažované varianty:
Kajfoszi
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2.4 Jména zakončená ve výslovnosti a v písmu na rozdílnou souhlásku či souhláskové písmeno
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Radoň? Je to Radoni?
Klíčové slovo:
Radoň
Odpověď:
Ano, jméno Radoň se kvůli svému zakončení na -ň skloňuje podle vzoru „muž“. V 5. pádě má tedy tvar Radoni.
Zvažované varianty:
Radoni
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2 Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku
Kde popsáno: IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Kavalec?
Klíčové slovo:
Kavalec
Odpověď:
Jméno Kavalec má kvůli svému zakončení na -ec v 5. pádě možné dva tvary: Kavalci, Kavalče. Pohybné -e- se u tohoto jména v nepřímých pádech vypouští.
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku
Kde popsáno: IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 2.2 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Richter? Je to psáno německy, tak asi Richtere? Nebo Richtře?
Klíčové slovo:
Richter
Odpověď:
Jestliže se v 1. pádě nevyslovuje ono -e- a jméno zní [richtr], pak se toto pohybné -e- v nepřímých pádech může vypouštět i v zápisu jména, nebo se může ponechat. V 5. pádě je tedy možné použít tvar Richtre, Richtře (spolu s alternovanou souhláskou r/ř), nebo Richtere. Tyto tvary jsou rovnocenné. Pokud se však jméno v 1. pádě vyslovuje [richter], pak se ono -e- nevypouští ani v nepřímých pádech a oslovení pak bude pouze Richtere. Záleží jednak na rodinné tradici nositele, jednak na tom, zda je Čech, či cizinec.
Zvažované varianty:
Richtere
Richtře
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
V literatuře jsem se setkala se příjmením Auersberg, které patřilo šlechtici spjatému s Vlašimí. Jak se toto jméno v češtině správně vyslovuje?
Klíčové slovo:
Auersberg
Odpověď:
V tomto případě doporučujeme výslovnost [auerzberk], případně [aurzberk] (ve 2. pádě pak [auerzberga], [aurzberga]), která vychází v souladu s původem příjmení z němčiny. Dohledali jsme však, že příjmení daných šlechticů se vyskytuje spíše v podobě Auersperg, případně i Aueršperk. Příjmení Carlose Wilhelma Daniela Auersperga, o něhož zde zřejmě jde, doporučuje výslovnostní příručka číst jako [auersperk], případně [aursperk] (ve 2. pádě pak [auersperga], [aursperga]).
Zvažované varianty:
[auerzberk]
[aurzberk]
[ourzberk]
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je 5. pád mužského příjmení Grasu?
Klíčové slovo:
Grasu
Odpověď:
Jméno Grasu je rumunského původu. Tato jména zakončená na -u se skloňují podle vzoru "pán". V 5. p. takto zakončená jména zůstávají v základním tvaru, oslovujeme tedy pane Grasu.
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [u], [ú], [ou], [au]
Kde popsáno: IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [u], [ú], [ou], [au] - 1 Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑u, ‑ou, ‑au.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.