Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující formulace v pořádku? „Věnoval se něčemu málo nebo vůbec.“ Nebo je nutné ji přeformulovat? „Věnoval se něčemu málo nebo se nevěnoval vůbec.“
Odpověď:
Reformulace první varianty (Věnoval se něčemu málo nebo vůbec.) není nutná, elipsa je v tomto případě přijatelná. Pokud se rozhodnete větu upravit, doporučujeme vložit do ní ještě zájmeno: „Věnoval se něčemu málo nebo se tomu nevěnoval vůbec.“
Zvažované varianty:
Věnoval se něčemu málo nebo vůbec.
Věnoval se něčemu málo nebo se nevěnoval vůbec.
Věnoval se něčemu málo nebo se tomu nevěnoval vůbec.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V následující formulaci se mi nelíbí užití slova třeba: „To pro nás není problém, abychom zaměstnali lidi od 18 do třeba 60 let.“ Nebylo by možné umístit toto slovo jinam?
Odpověď:
Doporučujeme následující úpravu slovosledu: „To pro nás není problém, abychom zaměstnali lidi od 18 třeba do 60 let.“
Zvažované varianty:
To pro nás není problém, abychom zaměstnali lidi od 18 do třeba 60 let.
To pro nás není problém, abychom zaměstnali lidi od 18 třeba do 60 let.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V článku se střídaly varianty názvu sportu „plážový volejbal“ a „beach volejbal“. Rozhodla jsem se podobu názvu sjednotit a používat pouze „plážový volejbal“. V článku se dále používá označení „areály pro beach volejbal“. Měla bych opravit i toto spojení na „areály pro plážový volejbal“?
Odpověď:
Doporučujeme zachovat vybranou variantu přívlastku i ve spojení s dalšími jmény, za vhodné tedy považujeme užití varianty „areály pro plážový volejbal“.
Zvažované varianty:
areály pro beach volejbal
areály pro plážový volejbal
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi následující formulace: „Každá hra začíná podáním, cílem je dostat míč na zem na polovinu soupeře.“ Dalo by se něčím nahradit spojení „na polovinu soupeře“?
Odpověď:
Navrhujeme následující úpravu: „Každá hra začíná podáním, cílem je dostat míč na zem do pole soupeře.“
Zvažované varianty:
Každá hra začíná podáním, cílem je dostat míč na zem na polovinu soupeře.
Každá hra začíná podáním, cílem je dostat míč na zem do pole soupeře.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Píšeme cytoplazma se z, ale nejspíš je možné psát i cytoplasma. Kterou podobu máme volit?
Klíčové slovo:
cytoplazma
Odpověď:
Doporučujeme psát cytoplazma. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis cytoplazma se proto považuje za základní, tedy stylově neutrální a je možné ho užít ve všech typech textů. Psaní cytoplasma není chybné, ale je stylově příznakové, uplatňuje se např. v úzce odborných textech.
Zvažované varianty:
cytoplazma
cytoplasma
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující formulace religiózního textu ze stylistického hlediska v pořádku? „Andělé posílají požehnání do každého dne, do každého jednoho okamžiku.“
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Mohli byste mi doporučit příručku, v níž jsou popsány tvary právěť, hleďmež?
Odpověď:
Tento typ částic, kterým se říká příklonné, je značně zastaralý (např. částice -ť se objevuje v textech 14.–18. století, poté ustupuje a archaizuje se). Současné české mluvnice se těmto již neužívaným prostředkům nevěnují, pojednávají o nich dílčí studie, například text Martina Stluky Pokus o vymezení funkcí příklonné částice -ť (-ťe/-tě/-ti) v průběhu 14.–18. století (Listy filologické 140, č. 1–2, 2017, s. 143–172).
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Proč se užívá pro naši zemi jednoslovné pojmenování Česko, když jde pouze o ekvivalent k Čechám, nikoli o název celé České republiky?
Klíčové slovo:
Česko
Odpověď:
Pojmenování Česko rozhodně není ekvivalentní k názvu Čechy. Česko je název geografický (jako např. Německo, Polsko, Slovensko), Česká republika je název politický (jako např. Spolková republika Německo, Polská republika, Slovenská republika). Název Česko rozhodně není nový a nezavádí se v současnosti uměle např. na úkor pojmenování Česká republika. Pokud se výraz Česko některým uživatelům jazyka nelíbí, nikdo je samozřejmě nenutí jej používat. Pojmenování naší vlasti se podrobně věnuje text K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918 (Příspěvek k 80. výročí vzniku Československé republiky) od Libuše Čižmárové, který vyšel v jazykovědném časopise Naše řeč (ročník 82,1999, číslo 1, s. 1–15) a je volně dostupný na internetu. Pro úplnost zde ještě dodejme, že názvy států a územních částí států jsou standardizované Názvoslovnou komisí ČÚZK, neurčuje je tedy Ústav pro jazyk český.
Poslední užití:
15.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.