Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Je správně měkké „-i“ v přísudku ve větě „Osobnosti z řad klientů obdrželi nové klíče“?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
Nikoli. Protože podmět „osobnosti“ je rodu ženského, je náležité napsat v přísudku tvrdé y, tedy „obdržely“.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Připravuji dopis, který chci poslat ministrovi školství. Dopis mimo jiné obsahuje formulaci: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“. Kolegům se zdá toto vyjádření nezdvořilé, tvrdí, že prý ministrovi rozkazuji, a navrhují zaměnit tvar „budou“ za „byly by“: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“ Jaký je váš názor?
Odpověď:
Užití tvaru „budou“ je v dané formulaci zcela v pořádku. Užitím tvaru „by byly“ byste v tomto případě nedosáhli vyjádření vyšší míry zdvořilosti, nýbrž vyjádření menší míry jistoty – předmětem jednání by mohly být uvedené požadavky, ale případně i něco jiného.
Zvažované varianty:
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Budu moderovat akci na velvyslanectví. Tam jsou zvyklí užívat spojení „obchodní rada“ i pro ženy, ale já se domnívám, že by bylo lepší používat přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. Mám se držet zvyklostí, nebo mohu zvolit přechýlenou podobu?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
Z jazykového hlediska považujeme za vhodné použít pro pojmenování ženy přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. O tom, že se přechýlená podoba v praxi užívá, svědčí její výskyty v Českém národním korpusu. Ačkoliv je možné, že někteří stále upřednostňují nepřechýlenou podobu, domníváme se, že její vymizení je jen otázkou času (podobně jako zmizelo z užívání spojení typu „paní doktor“). Preferujeme tedy užívání přechýlené podoby – ovšem rozhodnutí, zda se budete držet našeho doporučení, či naopak zvyklosti, je zcela na vás. Ještě doplníme, že o daném tématu pojednala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se v IJP, že je možné vedle podoby mítink psát i meeting. Když si rozkliknete SSJČ, tak se tam uvádí i ta anglická varianta.
Klíčové slovo:
mítink; meeting
Odpověď:
SSJČ je slovník, který vycházel v 60. letech minulého století. Jsou v něm uvedeny dvě pravopisné podoby – počeštěná (mítink) a původní (meeting). Novější slovníky (SSČ, NASCS) anglickou podobu vůbec neuvádějí, zachycují jen českou pravopisnou variantu mítink. Ta zcela jednoznačně převládá i v uživatelské praxi, což dokládají výskyty v ČNK syn v8. Původní zápis meeting se v posledních letech v některých typech textů vrací do užívání (např. v označení meeting point, meeting room).
Zvažované varianty:
mítink
meeting
Poslední užití:
25.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
V návaznosti na společnou schůzku posílám e-mail řediteli a vedoucím technických úseků, mezi které se řadím i já. Jaké mám zvolit oslovení? Napadlo mě napsat „Vážený pane řediteli a pánové“ nebo „Vážený pane řediteli a zúčastnění“, ale ani jedna varianta se mi nelíbí.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail řediteli a do kopie dávám ještě další adresáty. Jaké mám zvolit oslovení?
Klíčové slovo:
kopie; v kopii
Odpověď:
Obvykle se oslovují pouze přímí adresáti e-mailu, nikoliv ti, kdo jsou uvedeni v kopii (těm je e-mail zaslán jen pro informaci, neočekává se od nich reakce). Ve vašem případě bychom tedy doporučili oslovit pouze ředitele – „Vážený pane řediteli“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce na festival jsem napsala, že se akce koná „pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátora Mgr. Petrem Hladíkem“. Až po odeslání pozvánek jsem byla upozorněna, že Brno nemá primátora, nýbrž primátorku. Je to chyba?
Klíčové slovo:
primátor; primátorka
Odpověď:
V uvedené formulaci není odkazováno obecně na funkci primátora, hovoří se o konkrétní osobě – ženě, která danou funkci vykonává, a proto nelze užít generické maskulinum. Je třeba zvolit přechýlenou podobu primátorka (pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátorky Mgr. Petrem Hladíkem).
Zvažované varianty:
... pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátora Mgr. Petrem Hladíkem.
... pod záštitou Magistrátu města Brna v zastoupení prvním náměstkem primátorky Mgr. Petrem Hladíkem.
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Jak morfematicky rozebrat slovo lavička?
Klíčové slovo:
lavička
Odpověď:
Z hlediska vývoje češtiny je kořenem slova lavička jen lav- (v církevní slovanštině existovalo a v českých nářečích existuje slovo lava, od nějž je slovo lavička formálně zdrobnělinou). Z tohoto pohledu vývoje jazyka je pak slovo lavice dále tvořeno příponami -ic-, -k- a pádovou koncovkou -a. Z hlediska současné spisovné češtiny je však kvůli zániku církevněslovanské podoby lava, resp. neexistenci podoby lava ve spisovném jazyce nutno považovat za kořen celé lavič-, jelikož neexistuje komponent lav-, který by u sebe neměl zároveň -ic/-ič. Z pohledu současné spisovné češtiny je pak tedy slovo lavička kromě kořene lavič- tvořeno zdrobňující příponou -k- (srov. lavice vs. lavička) a pádovou koncovkou -a.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaké přídavné jméno je správné užít ve spojení s podstatným jménem dovednosti – je lepší komunikační dovednosti, nebo komunikativní dovednosti?
Klíčové slovo:
komunikační, komunikativní
Odpověď:
Přídavné jméno komunikační má podle výkladových slovníků obecný význam ‚týkající se, související s komunikací‘. Přídavné jméno komunikativní má pak podle výkladových slovníků význam ‚sdělovací, sdělný, dorozumívací, prostředkovací‘. (Ve spojení s podstatným jménem člověk ve významu ‚osoba, s níž se dobře jedná‘ je podle Nového akademického slovníku cizích slov přídavné jméno komunikativní hovorové.) Podle slovníkových definic je tedy možné s podstatným jménem dovednosti spojit jak přídavné jméno komunikační (jde o dovednosti související s komunikací), tak přídavné jméno komunikativní (jde o sdělovací, dorozumívací dovednosti). Podle databáze Českého národního korpusu syn v8 převládá ve spojení se slovem dovednosti jednoznačně (v poměru 1381 : 170) přídavné jméno komunikační nad přídavným jménem komunikativní. Doporučovali bychom proto použít spojení komunikační dovednosti. (Tím spíš, že uvedená definice přídavného jména komunikativní se již nezdá odpovídat jeho současnému významu; podaný význam je dnes nejspíš už jen odborný, mimo odborný jazyk přídavné jméno komunikativní nejspíš znamená zhruba ‚dobře a/nebo rád komunikující‘, je-li tomu tak, bylo by se slovem dovednosti nespojitelné).
Zvažované varianty:
komunikační
komunikativní
Poslední užití:
27.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla komunikační a komunikativní
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky komunikační dovednosti a komunikativní deovednosti
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od názvu (irského) města Cork? Je to Corkčan, Corkan, nebo Corčan?
Klíčové slovo:
Corčan, Corští
Odpověď:
Obyvatelské jméno utvořené od názvu (irského) města Cork má ve spisovné češtině (v souladu s jejími slovotvornými zásadami) správnou podobu Corčan – tvoří se příponou -an, před níž se -k- mění v -č- (srov. New York – Newyorčan).
Zvažované varianty:
Corkčan
Corkan
Corčan
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, bod 1.1 Tvoření příponou ‑an
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo New York
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, příjmení z jazyka s vlastními přechylovacími prostředky
Konkrétní dotaz:
Může se žena jmenovat Zimova (tak jako se některé ženy jmenují např. Janů)?
Klíčové slovo:
Zimova
Odpověď:
Ano, může, ale šlo by o cizí, slovanské příjmení, resp. o jméno vytvořené podle zásad a pravidel jiného jazyka (šlo by zde o přechýlení mužského příjmení Zimov) a do českého prostředí přenesené. Tato jména buď přechylujeme pomocí přípony ‑ová (Zimov – Zimovová), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce: Zimov – Zimovová i Zimova. Při skloňování těchto ženských příjmení ovšem vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice: 2. p. Zimovové. Podoba *Zimová (od Zimov) je tedy utvořena nenáležitě, odpovídala by mužskému příjmení Zim.
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená), bod 3 Příjmení s formou přídavného jména přivlastňovacího, bod 3.2 Slovanská příjmení
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Jaký je druhý stupeň od přídavného jména zlý? Proč není zlejší? A proč je u slova zlý druhý stupeň horší, když horší je druhý stupeň (též) od slova špatný?
Klíčové slovo:
zlejší, horší
Odpověď:
2. stupeň přídavného jména zlý má dvě možné podoby – horší a zlejší. Podobu zlejší je však podle výkladových slovníků možné používat jen ve významu ‚který (úmyslně) ubližuje, škodí (× dobrý, hodný)‘. V ostatních významech přídavného jména zlý (tedy: 1. ‚svědčící o takovém jednání, mravně nevyhovující, špatný‘; 2. ‚nevyhovující kvalitou, nevhodný pro daný účel, špatný‘; 3. ‚oznamující něco nedobrého, nepříjemného, špatný‘; 4. ‚nepříjemně postihující, hrozný‘) je podle výkladových slovníků třeba používat podobu horší. V případě slova špatný má 2. stupeň také dvě podoby – horší a špatnější: Podobu špatnější však výkladové slovníky označují za řidší. Vztah dobrý – horší (kdy druhý stupeň není tvořen od kořene/kmene stupně prvního) se označuje jako supletivismus, vztahy zlý – horší vs. špatný – horší (resp. horší – špatný/zlý) jsou pak případem polysémie/víceznačnosti.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zlý a špatný
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zlý
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno od jména Heidi? Je správně Heidin, nebo Heidiin?
Klíčové slovo:
Heidin
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Heidi má ve spisovné češtině správnou podobu Heidin. Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑i se koncová samohláska odsouvá: Noemi – Noemin, Mimi – Mimin, Pipi – Pipin, a tedy i Heidi – Heidin. (Podoba Heidin převládá v poměru 35 : 1 i v databázi syn v8 Českého národního korpusu.)
Zvažované varianty:
Heidin
Heidiin
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2.1 Jména zakončená v psané podobě na ‑i
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že v následující větě je chybně užito zvratné přivlastňovací zájmeno. „Českou republiku si pro svou výbornou geografickou polohu vybrala společnost [název společnosti]...“ Mám pravdu, když si myslím, že místo „svou“ by pisatel měl užít zájmeno „její“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Ano. Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V uvedené větě je podmětem „společnost“, nikoli „Česká republika“. A protože „výbornou geografickou polohu“ přivlastňujeme „České republice“, která není podmětem, je namístě užít zájmeno „její“.
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu: „Českou republiku si pro její výbornou geografickou polohu vybrala společnost [název společnosti], zabývající se výrobou léků, jako své centrum.“ Přemýšlím, jestli musí být nutně čárka za slovem „léků“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
přívlastek volný
Odpověď:
Volný přívlastek je potřeba oddělit čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)