Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu copywriterského textu a je tu věta: „Pokud máte suchou nebo citlivou pleť, pleť spálenou od slunce, ekzém nebo další kožní problémy, napařování může vaši pokožku iritovat.“ Navrhl jsem nahradit slovo iritovat slovesem dráždit, ale bylo mi řečeno, že podle slova iritovat lidé mohou produkt vyhledávat, a náhrada proto není vhodná. Co si o tomto užití myslíte vy?
Klíčové slovo:
iritovat
Odpověď:
Výkladové slovníky zachycují u slovesa iritovat význam 'dráždit, znervózňovat, znervóznit, rozčilovat, rozčilit, vzrušovat' s příklady jako "iritovat někoho svým jednáním, řečmi, poznámkami ap." Velký lékařský slovník zachycuje u slova iritace dokonce přímo význam 'podráždění např. kůže chemickými látkami'. Náhrada slovesa iritovat v daném kontextu tedy nutná není. Nicméně je třeba dodat, že jak též dokazují data z Českého národního korpusu, slova kůže a pokožka se mnohonásobně častěji pojí se slovesem dráždit: dohledali jsme kolem 1500 výskytů slov kůže a pokožka se slovesem drážit, pouze 14 výskytů se slovesem iritiovat. Je tedy otázka, jak často budou lidé produkt vyhledávat pod méně frekventovaným klíčovým slovem iritovat.
Poslední užití:
22.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo iritovat
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Užíváme v oboru přídavné jméno pevnolátkový (např. pevnolátkový laser) a chtěla jsem se zeptat, zda existuje též podstatné jméno pevnolátka.
Klíčové slovo:
pevnolátkový; pevnolátka
Odpověď:
Přídavné jméno pevnolátkový je termín z oblasti fyziky, který je odvozen ze spojení pevná látka (příp. v množném čísle pevné látky). Není proto důvod odvozovat podstatné jméno pevnolátka. To ostatně není doloženo ani v příručkách, ani v úzu: nevyskytuje se v Českém národním korpusu a nelze jej dohledat ani prostřednictvím internetového vyhledávače Google.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám článek, ve kterém popisuju 3D stavbu Eiffelovy věže. Je tu jedna citace pánů z 3D studia, kteří tu stavbu realizovali: „Tato zakázka je pro nás výzva. Půjde o jeden z celosvětových lídrů v 3D tisku na světě.“ Je možné použít slovo lídr v tomto kontextu?
Klíčové slovo:
lídr
Odpověď:
Výraz lídr slovníky zachycují Internetová jazyková příručka i slovníky jako slovo rodu mužského životného, Akademický slovník cizích slov u něj uvádí významy: 1. vůdce něj. společenství, 2. publ. vynikající sportovec n. mužstvo; horol. vedoucí skupiny horolezců a 3. hud. vedoucí hlas džezové nástrojové skupiny. V úzu se slovo lídr běžně používá v souvislosti s institucemi ve větách jako „banka je lídrem hypotečního trhu“, „safari park lídrem v chovu volavek“ apod. Méně často se vyskytuje i v souvislosti s konkrétními produkty: „Redbull, světový lídr mezi energetickými nápoji“, „nový lídr mezi spořícími účty“, „ENA: nový lídr mezi AI mincemi?“. V uvedených případech je slovo lídr často v pozici spony, doplňku či neshodného přívlastku, nevyskytuje se ve tvarech rodu mužského neživotného. V uvedeném případě implikuje rod mužský neživotný tvar číslovky „jeden“. Doporučovali bychom proto zvážit reformulaci věty nebo nahradit slovo lídr jiným výrazem.
Poslední užití:
11.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo lídr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vejce nahniličku, nebo na hniličku? Je to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nahniličko; na hniličko; nahniličku; na hniličku
Odpověď:
Podle starších výkladových slovníků bylo možno psát jen zvlášť (vejce) na hniličku a zvlášť i dohromady variantní podobu na hniličko / nahniličko. ASSČ a IJP připouštějí obě možnosti zápisu u obou variant. Máte tedy v podstatě čtyři rovnocenné možnosti, jak tento způsob úpravy vajec zapsat – vejce na hniličku, na hniličko, nahniličku, nahniličko.
Zvažované varianty:
nahniličku
na hniličku
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě správný zápis koledy Hody, hody do provody (doprovody). Četl jsem článek v Naší řeči, ale rád bych věděl, jestli je jedna z možností považována za vhodnější.
Klíčové slovo:
do provody; doprovody
Odpověď:
Slovo provoda (popř. variantní podoba provod) se dnes již neužívá. Jeho původní význam je ‚Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích‘. Ale už v Příručním slovníku jazyka českého je uvedeno, že výraz žije jen ve spojení do provody.
Autorka příspěvku v časopise Naše řeč (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649) mj. píše: „Zvolíme-li psaní dohromady, potlačíme tím původní význam textu a výraz doprovody spojíme s významy slova doprovod = 1. doprovázení někoho cestou někam; 2. osoba n. osoby někoho doprovázející, družina, suita, průvod (...). Dáme-li přednost variantě dvojslovné, tedy do provody, zachováme sice původní zápis, ale rozhodně tímto pravopisem nepřispějeme k větší srozumitelnosti, té bychom dosáhli až připojením vysvětlivky provoda = Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích. Vyložili jsme sice význam zastaralého slova provoda, avšak k jeho oživení už zřejmě přispět nemůžeme. Výraz doprovody z velikonočního říkadla Hody, hody doprovody tak už bohužel zůstane pro většinu uživatelů jen výrazovým citoslovcem.“
Doklady z praxe ukazují, že text koledy je zapisován oběma způsoby. V IJP jsou proto uvedeny obě možnosti jako rovnocenné: hody, hody do provody i hody, hody doprovody.
Poslední užití:
20.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hana Konečná: Hody, hody doprovody, či do provody? Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 4 – Drobnosti. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde o zdravotněvýchovné materiály. Slovo se vztahuje ke zdravotní výchově, proto bych ho psala dohromady. Vídám různé možnosti zápisu, v materiálech je uvedeno velice často pouze psaní zvlášť, proto bych si chtěla ověřit, jestli uvažuju správně.
Klíčové slovo:
zdravotněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména by se (až na několik výjimek) neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Je nepříjemné, že v některých důležitých textech bývají slova uvedena nesprávným způsobem.
Máte pravdu. Od slovního spojení zdravotní výchova tvoříme přídavné jméno zdravotněvýchovný. Jde o ustálené slovní spojení tvořené dvěma podřadnými složkami – podstatné jméno výchova je rozvíjeno přídavným jménem zdravotní. Odvozená složená přídavná jména píšeme jako jedno slovo; obdobně např. trestní právo – trestněprávní; estetická výchova – estetickovýchovný.
Zápis se spojovníkem (zdravotně-výchovný) by přicházel v úvahu tehdy, pokud by se jednalo o dvě souřadně spojené složky (s významem zdravotní a výchovné materiály).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno sociálně-kulturní prostředí. Je to v pořádku se spojovníkem, nebo se to píše zvlášť?
Klíčové slovo:
sociálně-kulturní
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Lze předpokládat, že jde o prostředí, které je sociální a kulturní. Souřadné spojení členů složeného přídavného jména, jehož první složka je zakončena na -ně, popř. -sko, -cko, -ově, píšeme se spojovníkem: sociálně-kulturní prostředí. Psaní dohromady (sociálněkulturní) by bylo náležité v případě, že by se adjektivum vztahovalo ke slovnímu spojení sociální kultura, což však jistě nepřechází v úvahu.
Zvažované varianty:
sociálně-kulturní
sociálně kulturní
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V hudební výchově máme podle osnov hudebně pohybové aktivity. Nevíme, jestli to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-pohybový
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (jde o hudební a pohybové aktivity). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-pohybové aktivity.
Zvažované varianty:
hudebně-pohybový
hudebně pohybový
hudebněpohybový
Poslední užití:
21.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem na skloňování zeměpisného jména Marefy, konkrétně jde o šestý pád. Místní obyvatelé totiž používají tvar šestého pádu Marefích, zatímco jiní lidé používají tvar Marefách. Je správné respektovat místní úzus a v oficiálních materiálech města a v radničních novinách používat tvar Marefích? A je vlastně v Internetové jazykové příručce zeměpisnému jménu správně přiřazen ženský rod?
Klíčové slovo:
Marefy
Odpověď:
Začněme odpovědí na dotaz ohledně určení rodu jména. Zeměpisné jméno Marefy je skutečně rodu ženského, jak napovídají doložené tvary jména v nepřímých pádech. Tvary podle jiných vzorů jsou s výjimkou 6. pádu natolik řídce užívané, že bychom je nedoporučovali užívat. V 6. pádu si pak v úzu konkurují dva tvary: systémový tvar Marefách (v ČNK frekventovanější) a nesystémový tvar Marefích (v ČNK doložený zejména v regionálním tisku). U pomnožných zeměpisných jmen nejde o ojedinělý případ: u pomnožných zeměpisných jmen rodu mužského neživotného se běžně užívají pádové koncovky jmen rodu ženského (srov. výklad v Internetové jazykové příručce), výjimečně se též u jmen rodu ženského objeví nesystémová koncovka rodu mužského (viz např. zeměpisná jména Nečtiny, Záryby). V oficiálních materiálech města tak není problém preferovat variantu Marefích, která je podle všeho v místním úzu běžná, i když není systémová.
Zvažované varianty:
Marefách
Marefích
Poslední užití:
29.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Poslední užití:
22.11.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.