Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli zápisu do matriky potvrdit, zda je jméno Rey genderově neutrální, případně pouze ženské, nebo mužské. Můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
Rey
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je „když budu jíst zdravě“ v souvětí „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou, a že když budu jíst zdravě, budu se cítit líp“?
Odpověď:
Věta „když budu jíst zdravě“ odpovídá na otázku „za jakých podmínek se budu cítit líp?“, jde tedy o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Konkrétní dotaz:
Jak se prosím správně píší čárky v následující větě? „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou(,) a že(,) když budu jíst zdravě, budu se cítit líp.“
Klíčové slovo:
a že když
Odpověď:
Stojí-li za sebou spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, čárka se obvykle píše jen (resp. již) před prvním z nich. Mezi těmito spojovacími výrazy čárku píšeme pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych pomoct se 3. pádem slova dcera. Dcera se skloňuje podle vzoru žena, ale ve 3. pádě je tvar dceři. Proč?
Klíčové slovo:
dcera
Odpověď:
Toto slovo původně patřilo k tzv. r-kmenům, u kterých máme ve staré češtině zachována pouze dvě slova: máti a dci. R-kmeny měly vlastní systém skloňování, postupem času do něj však začaly pronikat koncovky jiných (produktivnějších) kmenů. Právě pronikání a-kmenových (dnešní vzor „žena“) koncovek k původnímu tvaru 2. pádu množného čísla bylo východiskem pro dnešní skloňování slova dcera. Tyto koncovky postupně pronikly také do jednotného čísla a vznikly tak novočeské tvary. Staré skloňování si slovo dcera zachovává pouze ve zmíněném 3. pádě a 6. pádě čísla jednotného.