Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sígr?
Klíčové slovo:
sígr
Odpověď:
Český etymologický slovník Jiřího Rejzka i Stručný etymologický slovník jazyka českého od Josefa Holuba a Stanislava Lyera dávají slovo sígr do souvislosti s podstatným jménem syčák. Podle Jiřího Rejzka mají obě slova stejnou motivaci – souvisejí se syčením, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky. Vzhledem k významu slova sígr ‚lump‘ odmítá Rejzek souvislost s německým slovem Sieger, jež znamená ‚vítěz‘.
Poslední užití:
30.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sundat?
Klíčové slovo:
sundat
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka vzniklo sloveso sundat spojením předložky s a komponentu -ndat, který obsahují také slova jako nandat, vyndat či odendat. Komponent -ndat má původ asi v zástupném slovese ondat, které nahrazovalo náležité plnovýznamové sloveso. Ondat bylo odvozeno zřejmě od zájmena on, ovšem jak k utvoření došlo, není zcela jasné. Jako jedno z vysvětlení se nabízí spojitost se slovním spojením „ono dieti“, tedy ‚ono dělati‘, a kontaminace se slovesem dát.
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má 1. p. mn. č. utvořený od zeměpisného jména Hradiště? Je to hradišťští, jak si myslím já, nebo hradišští, jak tvrdí paní učitelka?
Klíčové slovo:
hradišťští
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Tvar 1. p. mn. č. utvořený od zeměpisného jména Hradiště má ve spisovném jazyce jedinou správnou podobu, a to hradišťští.
Zvažované varianty:
hradišťští
hradišští
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hradišťský
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu duchovního rázu mám větu: „A v ostudě stáli tam.“ Mohu ji tam ponechat?
Odpověď:
Duchovní texty mohou obsahovat méně obvyklé, či dokonce neobvyklé formulace. Užití uvedené věty v tomto typu textu nepovažujeme za problematické.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Nikde nemohu najít slovník slov, která mají různý smysl, jako „okno“, „chovat“ atd.
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Víceznačná slova (jako lexikální homonyma nebo polysémní výrazy) jsou běžnou součástí výkladových slovníků češtiny. Co je nám známo, příručka, která by obsahovala pouze slova víceznačná, dosud vydána nebyla.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Lze oficiálně zažádat o zařazení určitého slova do slovníku neologismů?
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Výběr výrazů pro neologické slovníky podléhá určitým odborným kritériím, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Přímo zažádat o zařazení určité lexikální jednotky do slovníku nových slov nelze. Jak práce na neologické databázi probíhá, si můžete přečíst na stránce http://neologismy.cz/.
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jak jsou sestavovány slovníky neologismů?
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Neologické vrstvě češtiny se věnuje oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Jeho pracovníci mají k dispozici patřičné metodologické nástroje a při excerpci nových slov a jejich zařazování do elektronického neologického archivu postupují podle předem daných kritérií. Podrobnosti si můžete přečíst na adrese: http://neologismy.cz/.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Jsem jedna z mála, co onemocnění zde ještě neprodělala.“ Mohu ji tak ponechat? Jde o vyjádření obyvatelky domu pro seniory v rámci ankety, které bude doplněno jejím jménem a informací o věku.
Odpověď:
V anketních odpovědích mohou být zachovány prvky mluvenosti (v tomto případě odkazování na osobu vztažným zájmenem „co“ či vypuštění předmětu slova „málo“), které odrážejí autentičnost vyjádření. Proto se domníváme, že není třeba uvedenou formulaci nijak upravovat.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem je možné zařadit nové slovo do slovníku? Jde mi konkrétně o slovo metroselfiál.
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Přímo zažádat o zařazení určité lexikální jednotky do slovníku nelze. Nové, dosud nezaužívané výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, slovníků neologických.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Následující větu považuji za zbytečně komplikovanou: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.“ Proto bych ji upravila: „Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
První souvětí je nepřehledné a těžko srozumitelné. S navrhovanou úpravou souhlasíme.
Zvažované varianty:
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně ke škodě své i svých zaměstnavatelů.
Většina z nás sice digitální technologie používá více než kdy jindy, ale mnozí z nás ke své škodě, ale také i ke škodě svých zaměstnavatelů neproduktivně, neefektivně a nepříliš bezpečně.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Naše občanské sdružení se snaží prosadit vznik jakéhosi památníku. Nejsme si jistí, jestli v názvu máme uvést „památník obětí“ nebo „památník obětem“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
památník
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „památník“ vazbu jak s druhým, tak se třetím pádem. Ve vazbě se 3. p. zpravidla pociťujeme výpustku přídavného jména, tedy: „památník (věnovaný) obětem“, a tato vazba bývá užívána zejména tehdy, jde-li o osoby (památník padlým hrdinům, vojákům apod.), zatímco u neživých entit volíme obvykle druhý pád (Památník národního písemnictví). V uvedeném případě můžete zvolit obě možnosti, přičemž frekventovanější je varianta „památník obětem“.
Zvažované varianty:
památník obětí
památník obětem
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno vedle „zastavte se u nás“ říci také „zastavte se k nám“, nebo je tato druhá varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
zastavit se
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „zastavit se, zastavovat se“ pouze vazbu „zastavit se u“ (zastavil se u mě), případně „zastavit se v“ (zastavil se v lékárně). Spojení „zastavte se k nám“ vzniklo zřejmě tzv. kontaminací, tedy nenoremním zkřížením vazeb „zastavte se u nás“ a „přijďte k nám“.
Zvažované varianty:
zastavte se u nás
zastavte se k nám
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem esej, v níž jsem citovala jednoho filozofa. Samozřejmě jsem uvedla jeho jméno, ovšem byla jsem upozorněna, že musím v eseji uvádět celý bibliografický údaj – dílo, odkud citát pochází, na jaké stránce ho lze nalézt atd. Je to tak?
Klíčové slovo:
esej
Odpověď:
Podle Stylistiky pro žurnalisty od Evy Minářové se esejistický styl pohybuje na pomezí odborného a uměleckého stylu. Autorka dále uvádí, že od textů odborných se esej liší tím, že neobsahuje bibliografický aparát. Uvedení jména autora citátu by tedy mělo být pro esej dostačující.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Stylistika pro žurnalisty. Eva Minářová. 2011.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou v rozhlase často slýchám shodu typu „letadla přiletěly“, „pravidla se dodržely“. Je to správně? Neměl by být náležitý tvar „přiletěla“, „dodržela“ apod.?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Ve spisovném projevu je u jmen rodu středního v množném čísle náležitá pouze shoda na -a (letadla přiletěla). Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Můžete nám prosím poradit, jaká i/y máme napsat ve dvou přísudcích v následujícím souvětí? Nabádala děti, aby otci napsal_ dopis, aby spolu telefonoval_, ale byl to otec, kdo často po dvou minutách hovor ukončil.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Z předchozího větného kontextu je zřejmé, že nevyjádřeným podmětem věty „aby otci napsaly dopis“ jsou „děti“, proto je namístě napsat v přísudku tvrdé y. Naopak nevyjádřený podmět následující vedlejší věty „aby spolu telefonovali“ zahrnuje kromě „dětí“ také „otce“, tudíž je zde náležitý tvar s měkkým i. Pokud byste chtěli v obou těchto vedlejších větách zachovat stejný podmět („děti“) – pak by také souvětí bylo logičtější a přehlednější – můžete zvolit například následující formulaci: „Nabádala děti, aby otci napsaly dopis a aby s ním (otcem) telefonovaly...“
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Dům i pozemek byly jednoduché“, nebo „Dům i pozemek byl jednoduchý“?
Klíčové slovo:
dům i pozemek
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu mužského neživotného (dům i pozemek). Tento podmět stojí ve větě před přísudkem, proto se přísudek shoduje s oběma složkami podmětu a jeho náležitý tvar je „byly jednoduché“.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Může po částici kéž následovat sloveso v přítomném čase? Např. „Kéž je jaro!“
Klíčové slovo:
kéž
Odpověď:
Ano, užití tvaru slovesa v přítomném čase po částici kéž je v pořádku. Dokládá to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde je uveden příklad: „Kéž je sníh!“
Dotaz:
Jak mám zacházet s textem, který se řídí staršími pravopisnými zásadami?
Konkrétní dotaz:
Mají se v textu, v němž jsou užity dobové názvy z 50. a 60. let, psát tyto názvy dobovým pravopisem? Konkrétně jde o filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě.
Klíčové slovo:
oficiální název
Odpověď:
Zápis podle tehdejších Pravidel českého pravopisu (z r. 1957) je pochopitelně možný. Podle tehdejší kodifikace se názvy fakult, pokud to nebyly samostatné vysoké školy (např. Pedagogická fakulta v Hradci Králové), psaly s malým písmenem, náležitá podoba proto byla filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Jako chybnou však nelze označit ani podobu podle současných PČP (z r. 1993), tj. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Nejsem spokojen s tím, co v Ústavu pro jazyk český děláte. Jestli tedy jen zkoumáte češtinu 8. století, nebo ne?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů. Výzkumu historie českého jazyka se věnuje oddělení vývoje jazyka, a to ve dvou hlavních úkolech: lexikologicko-lexikografickém a textologicko-edičním. Dovolujeme si ještě upřesnit, že počátky češtiny (tzv. pračeštinu) situuje Nový encyklopedický slovník do jedenáctého století, nikoli století osmého.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby jazykový zákon dovoloval používání pouze českého jazyka.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.