Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Je i v jiných jazycích spisovný jazyk na ústupu?
Klíčové slovo:
spisovná čeština
Odpověď:
Netvrdili bychom, že je spisovná čeština na ústupu, je však pravda, že hovorová (a zároveň spisovná) čeština, která je typická pro méně formální situace, proniká i do komunikátů, v nichž bylo dosud namístě užívat pouze formální, plně spisovné prostředky. Je zároveň velmi obtížné shrnout situaci v jiných jazycích, neboť to dalece přesahuje kompetence a možnosti jazykové poradny. Každý jazyk má svébytné rozvrstvení spisovnosti (popř. hovorovosti) a nespisovnosti, různé je i rozšíření a diferenciace dialektů daného jazyka. Doporučujeme vám proto obrátit se s dotazem na lingvisty zabývající se konkrétními jazyky.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že je v dnešní době oproti dřívějšku ve filmech méně užívána spisovná čeština.
Klíčové slovo:
film
Odpověď:
Máte pravdu, že oproti filmům z první poloviny 20. století je co do šíře škály jazykových prostředků současná filmová produkce mnohem více rozrůzněná. Za užíváním prvků z nespisovné vrstvy češtiny obvykle stojí umělecký záměr tvůrců, kteří chtějí danou postavu charakterizovat i jejím jazykovým projevem. Dalším faktorem je hledisko přiměřenosti, zvláště u postav z nižších sociálních vrstev, popřípadě v situacích neformálních, neoficiálních by užívání čistě spisovných jazykových prostředků působilo přinejmenším nepřirozeně.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že moderátoři v médiích při rozhovorech používají obecnou češtinu.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace proto bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné. V každém případě by měly být užívány alespoň jazykové prostředky označované jako hovorové, které jsou hodnoceny jako spisovné, měli bychom je však užívat v méně oficiálních, zejména mluvených projevech. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že Ústav pro jazyk český vydává slovník obecné češtiny. Je to pravda?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Ústav pro jazyk český, respektive jeho oddělení současné lexikologie a lexikografie aktuálně pracuje na novém Akademickém slovníku současné češtiny, jehož součástí budou (výběrově) i slova z nespisovné vrstvy slovní zásoby. V hesláři však s ohledem na koncepci slovníku převažují výrazy spisovné.
Máte-li na mysli publikaci Slovník nespisovné češtiny (J. Hugo a kol.), tu vydalo nakladatelství Maxdorf.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Útvary českého národního jazyka
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi obecnou češtinou a hovorovou češtinou?
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno, jazykové prostředky hovorové jsou součástí spisovného jazyka. Je pro ně typické, že se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Prostředky obecné češtiny, z nespisovné vrstvy češtiny, do oficiálních komunikátů nepatří. Více najdete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kapitola Obecná čeština (https://www.czechency.org/slovnik/OBECN%C3%81%20%C4%8CE%C5%A0TINA).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký program, který by v online výkladovém slovníku vyhledal pouze homonyma?
Klíčové slovo:
homonymum
Odpověď:
Bohužel, není nám známo, že by podobný program existoval. Zkuste se obrátit s dotazem např. na programátory Ústavu Českého národního korpusu nebo brněnské Masarykovy univerzity.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině nějaký slovník homonym?
Klíčové slovo:
homonymum
Odpověď:
Víceznačná slova (jako lexikální homonyma nebo polysémní výrazy) jsou běžnou součástí výkladových slovníků češtiny. Co je nám známo, příručka, která by obsahovala pouze homonyma, dosud vydána nebyla.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Najdu na vašich stránkách informace ke spřežkám?
Klíčové slovo:
spřežka
Odpověď:
Doporučujeme vám nahlédnout do Internetové jazykové příručky (prirucka.ujc.cas.cz), ta kromě mnoha dalších informací obsahuje i výklad ke spřaženým výrazům, ve slovníkové části pak rovněž jednotlivá heslová slova, která mají povahu spřežky.
Poslední užití:
26.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Vytváříme terminologický přehled pro organizaci NATO a nejsme si jisti, zda máme držet zásadu, že kvalifikátor k danému pojmu bývá v této oblasti uváděn vždy na začátku definice.
Klíčové slovo:
termín
Odpověď:
Je obtížné odpověď na danou otázku koncipovat stručně, jelikož se týká jednak obecných zásad vytváření terminologických slovníků, jednak zvyklostí v oblasti, která není čistě jazyková, ale kterou ovlivňují další faktory, odborné, administrativní i právní. Proto tato problematika nespadá v celé své šíři do kompetencí jazykové poradny. Velmi obecně lze uvést, že podobná díla bývají obvykle vytvářena autorským kolektivem, který se v uvedených oblastech orientuje a jenž vybírá nejvhodnější řešení. Výsledný popis daného termínu by měl být jednoznačný, aktuální, přiměřeně obsáhlý, zároveň by jeho formální ztvárnění mělo pokud možno odpovídat zavedeným zvyklostem a v ideálním případě by mělo být i uživatelsky vstřícné.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem skupinová číslovka?
Klíčové slovo:
číslovky základní
Odpověď:
Ano, jako číslovky skupinové bývají někdy též označované plurálové tvary číslovek sta, tisíce, miliony a substantiva derivovaná z číslovek desítky, stovky, tisícovky, protože pojmenovávají skupinu složenou z příslušného počtu členů. Viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Základní číslovka (https://www.czechency.org/slovnik/Z%C3%81KLADN%C3%8D%20%C4%8C%C3%8DSLOVKA).
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání hovorových výrazů (například náklaďák) v relacích České televize.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Hovorové výrazy jsou hodnoceny jako spisovné, zároveň však jsou typické pro mluvenou češtinu, a proto jsou vhodnější pro méně oficiální, mluvené projevy. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Mohu někde prohlížet slovníková hesla z první poloviny 20. století?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Příruční slovník, který vycházel v letech 1935–1957, je dostupný na: https://psjc.ujc.cas.cz/, přístupný je rovněž přes sekci Elektronické slovníky a zdroje na webových stránkách Ústavu pro jazyk český.
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu informace o místních jménech, například o názvu vesnice?
Klíčové slovo:
onomastika
Odpověď:
Poučení o místních jménech najdete buď publikaci Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat, nebo můžete zkusit dané jméno vyhledat v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Chci si nechat zapsat do obchodního rejstříku firmu s názvem cimrmanové (s počátečním malým písmenem). Bude takové jméno dostatečně odlišné od jména Cimrman, a nebudu tedy porušovat autorský zákon a s ním spojená nařízení?
Klíčové slovo:
obchodní rejstřík
Odpověď:
Bohužel neznáme podmínky pro zápis jména firmy do obchodního rejstříku. Rovněž nemáme právní vzdělání a povědomí o aplikaci autorského zákona v praxi. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s právníky.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou vztažného zájmena? Je správně „řešení a služeb, které implementujeme“, nebo „řešení a služeb, která implementujeme“? Vztažné zájmeno odkazuje k oběma podstatným jménům.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, který se skládá ze jména rodu středního (řešení) a jména rodu ženského (služby). Náležitým tvarem je proto „které“.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3 – Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v různém čísle
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na vazbu podstatného jména stížnost. Kolega mi tvrdí, že např. spojení „stížnost proti postupu správního orgánu“ není spisovné a správná je pouze vazba „stížnost na postup správního orgánu“. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Slovník Slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „stížnost“ vazbu se spojkami „na“, „proti“ a „vůči“. Jediný rozdíl je v tom, že v prvním případě je uvedeno „stížnost na někoho“ i „na něco“, zatímco u dalších dvou spojek pouze „stížnost proti/vůči něčemu“ (nikoli „proti/vůči někomu“). V uvedeném případě je ovšem rozhodně přijatelná jak varianta „stížnost proti postupu“, tak „stížnost na postup“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou v následujícím souvětí? „... má vliv na autoritářské vládce i zločinecké organizace, které/kteří jsou za smrt zodpovědné/zodpovědní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, shodu je proto třeba řídit oběma složkami (tedy „vládci“ i „organizacemi“), nikoli jen tou druhou. Jelikož je složkou několikanásobného větného členu jméno rodu mužského životného (vládci), bude náležitý tvar zájmena „kteří“. Tomu bude odpovídat i tvar přídavného jména v přísudku vedlejší věty, tedy „zodpovědní“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.