Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně vyšší územní samosprávný celek, nebo vyšší územní samosprávní celek?
Klíčové slovo:
samosprávný
Odpověď:
Přídavné jméno samosprávný znamená ‚takový, který se sám spravuje; autonomní‘, zatímco přídavné jméno samosprávní znamená ‚týkající se samosprávy‘. Ve spojení se slovem (vyšší územní) celek je tedy namístě použít podobu samosprávný – vyšší územní samosprávný celek. Jde o celek, který se sám spravuje (prostřednictvím volených zástupců), který má jistou míru autonomie, nikoliv o celek, který nějak souvisí se samosprávou.
Zvažované varianty:
samosprávný
samosprávní
Poslední užití:
15.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla samosprávný a samosprávní
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, jiné případy
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří obyvatelská jména od dvouslovných zeměpisných jmen, např. Větrný Jeníkov a Králův Dvůr?
Klíčové slovo:
Větrný Jeníkov, Králův Dvůr
Odpověď:
Od dvouslovných zeměpisných jmen typu Větrný Jeníkov a Králův Dvůr se jednoslovná obyvatelská jména (typu Praha > Pražan) netvoří. Potřebujeme-li mluvit o jejich obyvatelích, máme dvě možnosti: jednak lze použít opis, a to pro obě čísla: obyvatel/é Větrného Jeníkova, obyvatel/é Králova Dvora, jednak lze pro množné číslo použít označení typu Větrnojeníkovští, Králo(vo)dvorští (příp. Jeníkovští a Dvorští, je-li z kontextu zřejmé, o jakém Jeníkově či Dvoře se přesně mluví).
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Větrný Jeníkov a Králův Dvůr
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí slovo Čechoslovák? Mám v disertační práci používat pro občanku Československa výraz Čechoslovačka, nebo Čechoslovenka?
Klíčové slovo:
Čechoslovačka, Čechoslovenka
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Příruční slovník jazyka českého, I. díl z let 1935–1937, a Slovník spisovného jazyka českého, sv. I. A–M z r. 1960) uvádějí jako přechýlenou podobu slova Čechoslovák jedině výraz Čechoslovačka. Tato podoba převažuje i v databázi Českého národního korpusu SYN v8, kde najdeme 57 jejích výskytů, zatímco podoba Čechoslovenka se tu vyskytuje jen 15× (dotaz [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"]). V disertační práci proto doporučujeme používat slovníkovou i převládající podobu Čechoslovačka. Podoba Čechoslovenka je evidentně ovlivněna přechýlením samotného jména Slovenka, z toho důvodu ji nelze považovat za slovotvorně neústrojnou a její užití striktně nedoporučovat; dáváme-li svým doporučením přednost podobě Čechoslovačka, upřednostňujeme podobu, která – snad i díky (už dobové) kodifikaci – převládá v úzu. Pro úplnost je však namístě dodat dvě věci: Vzhledem k malé frekvenci a nevelké potřebě daný výraz používat můžou být pro uživatele potenciálně rušivé obě probírané podoby – odtud naše obhajoba podoby Čechoslovenka. Jistá zdrženlivost při užívání podoby Čechoslovenka pro občanku Československa, tj. pro Češku i Slovenku, je dále namístě ještě z toho důvodu, že výraz Čechoslovenka by mohl evokovat význam vyjádřitelný zhruba jako ‚etnická Slovenka z Čech/Moravy, např. tam narozená, provdaná, usídlená atp.‘ nebo také ‚žena, jejíž jeden rodič je Čech/Česka a druhý Slovák/Slovenka‘.
Zvažované varianty:
Čechoslovačka
Čechoslovenka
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"] v SYN v8
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -ec
Konkrétní dotaz:
Lze pro obyvatele státu Severní Makedonie použít jednoslovné označení Severomakedonec?
Klíčové slovo:
Severomakedonec
Odpověď:
Podoba Severomakedonec je slovotvorně zcela v pořádku a lze ji používat, ovšem spíš jen pro občana, resp. státního příslušníka státu Severní Makedonie. V případě obyvatel Severní Makedonie je namístě spíš původní etnonymum Makedonec (pro etnické Makedonce), příp. jakékoliv jiné, odpovídající etnonymum (pro etnické Nemakedonce – např. severomakedonský Albánec může být z hlediska své státní příslušnosti označen jako Severomakedonec, ale z hlediska své národnosti nikoliv jako Makedonec, ale jedině jako Albánec).
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Severní Makedonie
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Severní Makedonie?
Klíčové slovo:
severomakedonský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Severní Makedonie má správnou podobu severomakedonský.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Severní Makedonie
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk? Místní zpravodaj se jmenuje Žamberské listy, ale nemělo by být správně žamberkské, bez vynechání koncového -k-?
Klíčové slovo:
žamberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk má (ve spisovném jazyce) správnou podobu žamberský – bez -k- (po -r-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský atp.
Zvažované varianty:
žamberský
žamberkský
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.2 Odsouvání hlásek
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Doporučíte mi knihu diktátů?
Klíčové slovo:
diktát
Odpověď:
Jazyková poradna vám může poradit, jakými jazykovými příručkami se máte řídit, didaktické pomůcky je však vhodnější konzultovat s pedagogy. Doporučujeme vám navštívit stránky Asociace češtinářů (ascestinaru.cz) a zkusit zde vyhledat doporučené cvičebnice.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Nevím, kdy naposledy došlo ke změnám pravopisu.
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu byla naposledy vydána v roce 1993, s tzv. Dodatkem v roce 1994.
Zmíněné vydání PČP v roce 1993 přineslo změny zejména v oblasti psaní velkých písmen, především však změny v psaní přejatých slov. Uvedené změny v PČP rozpoutaly pravopisnou debatu, jejímž výsledkem byl tzv. Dodatek k Pravidlům, který znovu zavedl dříve vyřazené varianty se -s- a v dvojicích dubletních tvarů stanovil variantu základní (neutrální) a stylově příznakovou, tj. nikoli neutrální.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu pravidla psaní-d- a -dd-?
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (a tištěná podoba její výkladové části Akademická příručka českého jazyka) není koncepčně pojata ani jako výkladový slovník, ani jako mluvnice. Ve své výkladové části se zaměřuje především na oblasti českého jazyka, které činí uživatelům jazyka obtíže. Problematika psaní -d- a -dd- v Internetové jazykové příručce zastoupena není, právě proto, že většina pisatelů dokáže rozpoznat slova, kdy se dvě -dd- setkávají na tzv. morfematickém švu předpony a kořene slova (oddíl, oddálit ap.) a kde píšeme -d- jen jedno.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jsou pro zápis určitého slova do slovníku stanovena nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, kterých je více, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Koncepce slovníkových heslářů se pochopitelně odlišují také v závislosti na typu a rozsahu slovníku. Do slovníků menšího rozsahu se přirozeně dostane méně heslových slov. Nové, dosud nevžité výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, neologických.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Je hrozné, že se nedodržuje shoda ve středním rodě, všude jsou zakončení na -y namísto -a.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb. Pokud mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky. Proti danému problému nelze dělat nic jiného, než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsou nějaké změny v českém jazyce? Vždyť se nikde neskloňuje ani nečasuje, v rádiu, v televizi se běžně mluví špatně.
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
Můžeme vás ubezpečit, že čeština i nadále zůstává tzv. flektivním jazykem, což znamená, že vyjadřuje gramatické funkce ohýbáním – skloňováním a časováním. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější v právě připravovaném dokumentu vyslovovat křestní jméno Olof (patřící švédskému politikovi Palmemu) spíše česky, což je úzus dobových pořadů, nebo zvolit výslovnost švédskou?
Klíčové slovo:
Olof
Odpověď:
Výslovnost švédského mužského rodného jména Olof rozhodně není v češtině nijak pevně vžitá (někteří mluvčí se evidentně navíc mylně domnívají, že se daná osobnost jmenovala Olaf). Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). V ortoepické příručce Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině od V. Strahla je jako jediná doporučená uvedena zvuková podoba [úlof] odpovídající švédskému originálu adaptovanému do češtiny, avšak v současné ani ve starší mediální praxi se s touto podobou nesetkáváme. Převažuje zde varianta [olof] odpovídající grafice (v dobových reportážích z 80. let, kdy byl Olof Palme zavražděn, se dále občas vyskytuje [ólof], dále lze zaslechnout i [ulof]). Je tedy potřebné pečlivě zvážit veškeré okolnosti s ohledem na konkrétní pořad, na předpokládané posluchače atd. Pokud v daném vysílání budou hojně zaznívat starší citace z tehdejších médií, bylo by nápadné varianty [olof] a [úlof] střídat. Naopak pokud takováto situace nenastane a/nebo je předpoklad, že významnější část diváků bude náležitou výslovnost ve švédštině znát, pak je zcela namístě číst [úlof].
Za nejlepší řešení v podobných situacích považujeme daný výslovnostní problém na začátku pořadu, pokud je to jen trochu možné, tematizovat (stačí velmi stručně, např. věta typu „švédský politik, jehož jméno v češtině někteří vyslovují jako [olof], avšak na základě švédštiny by to mělo být [úlof]“), čímž se vysvětlí i případná nejednotnost v zařazených citacích, která pak již posluchače nepřekvapí a nezarazí. Určitá míra kolísání zvukové podoby je totiž u vlastních jmen cizího původu zcela normální a doporučujeme být v takovýchto případech tolerantní. Samozřejmě střídat jednotlivé výslovnostní varianty bez zjevného důvodu v rámci jednoho pořadu (zejména z úst téhož mluvčího) je naopak to, co doporučit v žádném případě nelze.
Zvažované varianty:
[úlof]
[olof]
Poslední užití:
30.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis14
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu v Internetové jazykové příručce výklad ke psaní a významu spřežek?
Klíčové slovo:
spřežka
Odpověď:
Oddíl nazvaný Psaní spřežek a spřahování je v Internetové jazykové příručce podřazen kapitole Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=130).
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Funguje jazyková poradna bezplatně?
Klíčové slovo:
telefon
Odpověď:
Telefonické konzultace jazykových dotazů jsou bezplatné, respektive platíte cenu běžného telefonického hovoru. Placená služba je písemné vypracování odpovědi na jazykový dotaz. O tu je třeba požádat e-mailem (poradna@ujc.cas.cz) a do předmětu napsat „žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz“. Další informace naleznete na adrese http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Můj známý, který se učí česky, pracuje s učebnicí, v níž se ve výkladu neužívají vzory podstatných jmen. Bohužel mu pak nedokážu vysvětlit některé tvary jmen. Jak bych to měla udělat bez užití vzorů?
Klíčové slovo:
čeština pro cizince
Odpověď:
Tzv. vzor v tradiční jazykovědě představuje reprezentaci souboru tvarů ohebného slova. Vzory v mluvnicích sice nemají totožnou podobu, např. se liší školská praxe od mluvnic pro středoškolsky (a výše) vzdělané uživatele jazyka, je však zřejmé (pedagogickou praxí ověřené), že ne vždy je možné pracovat pouze se zakončením slova a že se při výuce češtiny v určitých případech bez užití vzoru jen obtížně obejdeme. Jelikož jazyková poradna není didaktické pracoviště, více informací by vám mohli poskytnout odborníci zabývající se výukou češtiny pro cizince (např. z Filozofické fakulty UK).
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V učebnici pro 7. ročník je cvičení na vyhledávání pasivních tvarů sloves, podle mého mínění jsou však některé případy sporné a k dispozici bohužel není řešení.
Klíčové slovo:
školní úloha
Odpověď:
Jazyková poradna vám může pomoci s řešením konkrétních jazykových problémů, nedokážeme však popsat, jak danou věc zpracovává (pro žáky přiměřeně upravuje a ve výkladu vysvětluje) didaktika konkrétního ročníku, popřípadě stupně. V případě sporných otázek výuky českého jazyka vám doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů (ascestinaru.cz).
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, jak předseda vlády používá český jazyk. Ten člověk česky neumí. Můžete nějak zasáhnout?
Klíčové slovo:
politik
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou“ či „správností“ jazyka (a to nejen v případě politických činitelů, ale ani v médiích a jiných oblastech) však předmětem činnosti ÚJČ není.
Dotaz:
Jde v daném případě o chybu?
Konkrétní dotaz:
Je neužívání spisovné češtiny chyba?
Klíčové slovo:
spisovná čeština
Odpověď:
Je obtížné tento jev klasifikovat jako chybu, to je spíše záležitost školního hodnocení, jisté je, že neužívání spisovných jazykových prostředků v oficiálních, formálních komunikátech je vnímáno jako nevhodné, výrazně snižující komunikační úspěšnost mluvčího/pisatele a může být postihováno nejrůznějšími společenskými sankcemi (ve školním prostředí pak snížením známky).
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Proč není vyžadováno užívání spisovného českého jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.