Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jak bude prosím vypadat tvar vztažného zájmena který (případně jenž) a následně i tvar přísudku ve větě „Nejednejte v rozporu se zákony a nařízeními, které/která jsou vám dány/dána“?
Klíčové slovo:
který; jenž
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného větného členu, je třeba, aby se i vztažné zájmeno shodovalo s oběma těmito složkami. Protože se několikanásobný větný člen v uvedené větě skládá ze jména rodu mužského neživotného (zákony) a jména rodu středního (nařízení), náležitá podoba vedlejší věty bude „které (jež) jsou vám dány“.
Poslední užití:
4.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s tvarem přívlastku v následující větě: „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby [název firmy], vedené/vedená v rejstříku...“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
vedený
Odpověď:
Z vašeho příkladu není zcela jednoznačné, ke kterému podstatnému jménu se přívlastek vztahuje. Pokud by rozvíjel jméno „závod“, znělo by dané spojení takto: „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby [název firmy], vedený v rejstříku...“ Jestliže se ale přívlastek vztahuje k „právnické osobě“, bude náležitý tvar „vedené“: „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby [název firmy], vedené v rejstříku...“ Naopak zcela bychom vyloučili tvar „vedená“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaká zájmena bych měla použít ve větách „Souhlasím se zpracováním mých/svých osobních údajů“ a „Souhlasím se mojí/svojí registrací“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě užít přivlastňovací zájmeno zvratné. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Podle tohoto pravidla by tedy bylo náležité užít zvratné zájmeno „svůj“. Ze zmiňovaného pravidla však existuje řada výjimek, protože jsou různé větné typy, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V takových větách pak lze mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když konstrukci rozvineme např. takto: „Souhlasím s tím, aby byly zpracovány (aby někdo jiný zpracoval) moje údaje“. V pořádku by tedy bylo i řešení s nezvratným zájmenem (mých údajů, s mojí registrací) – to bychom volili zejména tehdy, pokud má být zdůrazněna (je důležitá) informace, že „zpracování“ nebo „registraci“ provedla jiná osoba než ta, která udělila souhlas.
Poslední užití:
5.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít přísudek v následující větě? „České zákazníky nejvíce odrazuje/odrazují od častějších nákupů na internetu náklady...“
Klíčové slovo:
náklady
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je podstatné jméno „náklady“. Toto jméno rodu mužského neživotného je v množném čísle, proto bude náležitý tvar přísudku „odrazují“.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych si ujasnit, zda věta „Ono prší“ je jednočlenná, stejně jako věta „Prší“, nebo zda je „ono“ podmětem. Pokud jde o větu jednočlennou, kterým větným členem je pak slovo „ono“?
Klíčové slovo:
ono prší
Odpověď:
V případě věty „Ono prší“ se stále jedná o jednočlennou (bezpodmětnou) strukturu. Výraz „ono“ je zde totiž částicí a ta nevstupuje do větněčlenských vztahů.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se rozhodnout, jak bude vypadat určitý slovesný tvar ve větě „Smlouva ani její dodatky nebyla/nebyly platné“. Jak je to prosím správně?
Klíčové slovo:
smlouva ani dodatky
Odpověď:
V případě, že několikanásobný podmět stojí před přísudkem, je třeba řídit shodu oběma složkami tohoto několikanásobného podmětu, nikoli pouze jednou z nich. Zde jsou složkami podmětu jméno rodu ženského (smlouva) a jméno rodu mužského neživotného (dodatky). Namístě je proto tvar „byly“.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Píše se správně video hovor a video konference, nebo videohovor a videokonference?
Klíčové slovo:
videohovor, videokonference
Odpověď:
Správně se píše dohromady: videohovor a videokonference. Video- je tzv. prefixoid (nepravá předpona), který se píše s následujícím segmentem dohromady.
Zvažované varianty:
video hovor
videohovor
video konference
videokonference
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovová
Odpověď:
Přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov je v češtině Litvinovová. Přechylovací přípona -ov/á se připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba Litvinov-ov/á > Litvinovová.
Zvažované varianty:
Litvinovová
Litvinová
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovovi
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov má v češtině správnou podobu (manželé) Litvinovovi. Od příjmení Litvinov se přivlastňovací příponou -ův/0 vytvoří přivlastňovací přídavné jméno Litvinov-ův-0 a společná podoba jména manželů pak vznikne vytvořením jeho 1. p. mn. č., tj. (manželé) Litvinov-ov-i > Litvinovovi.
Zvažované varianty:
Litvinovovi
Litvinovi
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
par. 238 (s. 165–166) Adjektiva posesivní
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova konec? Celé konec-, nebo jen kon-? Co máme uznávat jako správnou odpověď žákům v 6. třídě ZŠ?
Klíčové slovo:
konec
Odpověď:
Z historického hlediska je kořenem slova konec jen -kon-. Slovo je vytvořeno příponou *(ъ)cь (> -ec) z praslovanského kořene *konъ s významem ‚začátek, kraj, konec‘ – v odvozeném slově konec se pak prosadil poslední uvedený význam. Stejný kořen -kon- (< *konъ) je dnes ve slovech konat, dokonat, skonat, zákon, výkon, úkon atp. Jelikož je však tato souvislost bez naznačených speciálních znalostí z historie vývoje češtiny dnes už zcela neprůhledná, je možné ze současného (synchronního) hlediska za kořen slova konec považovat i celé konec-. Význam původního -kon- ve slově konec a slovech konat atp. a výkon atp. je dnes už natolik rozdílný (ve slovech konat atp. a výkon atp. se prosadily jiné významové rysy původního kořene *konъ), že si je žáci 6. třídy (ale i běžní uživatelé češtiny) jen těžko můžou spojit.
Zvažované varianty:
-kon-
-konec-
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla konec a konat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg? Píše se správně königsbergský (s -g-), nebo königsberský (bez -g-)?
Klíčové slovo:
königsberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg by mělo mít správnou podobu königsberský (bez -g-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. např. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský.
Zvažované varianty:
königsbergský
königsberský
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Vymyslel jsem si slovo, mohu ho nechat někam zapsat?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Bohužel, taková možnost není, zachycování a popis slovní zásoby funguje na jiných principech. Výběr (nových) slov do slovníku podléhá určitým odborným kritériím, kterých je více, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Koncepce slovníkových heslářů se pochopitelně odlišují také v závislosti na typu a rozsahu slovníku. Nové, dosud nevžité výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, neologických. Do slovníků se však nedostávají výrazy okazionální, vzniklé příležitostně, obvykle pro jedno konkrétní použití podmíněné kontextem.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy platí pravidlo, že před spojovacím výrazem „a tím“ není nutné psát čárku? Kdy došlo k této změně?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Aktuálně platná Pravidla českého pravopisu (vydání od 1993) se k psaní čárky před víceslovnými spojovacími výrazy se spojkou a vyjadřují v paragrafu 120, v němž uvádějí, že čárku před těmito výrazy píšeme, vyjadřují-li jiný významový vztah než prostě slučovací. Do uvedených příkladů však spojovací výraz „a tím“ nezahrnují. Toto pravidlo zpřesňuje a doplňuje Internetová jazyková příručka (od 2008, v tištěné podobě Akademická příručka českého jazyka 2014, 2019), která ke spojovacímu výrazu „a tím“ uvádí: „Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.“ Není to tedy tak, že by se v posledních letech změnilo dříve vytvořené pravidlo, avšak v rámci kodifikačních příruček (mezi nimiž mají PČP i IJP své místo) bylo dané pravidlo zpracováno podrobněji s ohledem na typ spojovacích výrazů a jejich rozdílné hodnocení.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí ohledně tvaru přísudku ve větě „Tisíce komárů bzučelo/bzučely“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „tisíce“, „miliony“, „miliardy“, píšeme v přísudku tvrdé y, tedy: „Tisíce komárů bzučely“. U výrazu „tisíce“ lze navíc ve shodě přísudku tolerovat i koncovku -o: „Tisíce komárů bzučelo“. Obě možnosti jsou tedy přijatelné.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Ledoborce projížděly“?
Klíčové slovo:
ledoborce
Odpověď:
Podmět „ledoborce“ je zde rodu mužského neživotného, náležitým tvarem přísudku je proto „projížděly“. Podstatné jméno „ledoborec“ je však možno skloňovat i jako jméno rodu mužského životného. Pokud by se v uvedené větě vyskytoval životný tvar „ledoborci“, pak by bylo namístě napsat v přísudku měkké i: „ledoborci projížděli“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Narazili jsme na větu „Dni uplynuly“. Nemělo by v přísudku být měkké i, když tvar podstatného jména končí na -i?
Klíčové slovo:
dni
Odpověď:
Podstatné jméno den má v množném čísle možný tvar dni nebo dny, v obou případech však jde o rod mužský neživotný, ve tvaru přísudku tedy napíšeme vždy tvrdé y: „uplynuly“. Měkké i ve shodě by bylo náležité pouze v případě, kdy bychom použili archaickou životnou koncovku -ové: „Dnové uplynuli“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y má být ve tvaru přídavného jména ve spojení „krtečkovy maminky“? Jde o 1. pád množného čísla.
Klíčové slovo:
krtečkovy maminky
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno „krtečkův“ skloňujeme podle vzoru „otcův“, respektive vypomáháme si vzorem „matčin“. Ve slově „krtečkovy“ tedy napíšeme tvrdé y, stejně jako bychom napsali „matčiny maminky“.
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jak určit podmět ve větě „Nestačí k jejich zpracování použít jednu techniku“. Uvažovali jsme o slově „použít“, ale nevadí, že je to infinitiv?
Klíčové slovo:
použít
Odpověď:
Infinitiv může být podmětem. V uvedené větě je jím skutečně slovo „použít“, neboť se ptáme: „Kdo/co nestačí?“ O platnosti infinitivu ve funkci podmětu se lze snadno přesvědčit tím, že jej můžeme nahradit dějovým podstatným jménem („použití nestačí“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.