Dotaz:
Přímá řeč s následující vedlejší větou
Konkrétní dotaz:
Jak se zapisuje přímá řeč, která končí výrazem označeným jednoduchými uvozovkami a po níž následuje uvozovací věta?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Pakliže je uvozovací věta za přímou řečí, končí samotná přímá řeč čárkou (nebo jiným interpunkčním znaménkem), poté následuje koncová uvozovka a mezera a pak uvozovací věta. Jestliže je závěrečný výraz přímé řeči uzavřen jednoduchou uvozovkou, budou těsně za sebou tři interpunkční znaménka: jednoduchá koncová uvozovka, čárka (nebo jiné interpunkční znaménko) a dvojitá koncová uvozovka.
Poslední užití:
17.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jak se pravopisně řeší, když přímá řeč začíná třemi tečkami?
Klíčové slovo:
trojtečka
Odpověď:
Po třech tečkách se standardně píše mezera. ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory uvádí, že „na začátku věty, řádku nebo odstavce je dovoleno tuto mezeru vypouštět“. Jelikož tři tečky značí vynechání nějakého úseku výpovědi, jímž věta začíná, první následující slovo se už píše s malým počátečním písmenem.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Signalizace jednoslovných alternativ
Konkrétní dotaz:
Je možné použít lomítko ve výrazu „LEDNICKO/VALTICKÝ“?
Klíčové slovo:
lomítko
Odpověď:
Složené přídavné jméno utvořené ze souřadně spojených přídavných jmen lednický a valtický se podle pravidel českého pravopisu zapisuje se spojovníkem spojujícím obě jeho původně samostatné složky, tedy „lednicko-valtický“. Lomítko typicky značí alternativu či záměnnost, pro tento účel se tedy nehodí.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V překladu odborného textu se často liší zápis v angličtině a češtině, a to nejenom pořadím složek. Například spatial-temporal se v angličtině píše se spojovníkem, máme psát se spojovníkem i český výraz časo-prostorový?
Klíčové slovo:
časoprostorový
Odpověď:
Nikoli, čeština a angličtina nemají shodná pravidla pro psaní složených přídavných jmen. Při užití zavedeného výrazu nekopírujeme cizojazyčný způsob zápisu.
Při psaní složených přídavných jmen rozlišujeme ta, jejichž první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově, a ta, která toto zakončení nemají (mívají spojovací vokál -o-).
Přídavná jména se zakončením na -sko, -cko, -ně nebo -ově dělíme na dvě skupiny. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (např. matematika a statistika), pak používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: matermaticko-statistický. Druhou skupinu tvoří podřadná spojení, v nichž jedna složka rozvíjí druhou (jde o spojení přídavného a podstatného jména). Ta píšeme dohromady; např. od názvu matematická statistika odvozujeme přídavné jméno matematickostatistický, od spojení německý jazyk německojazyčný.
Výraz časoprostorový patří ke slovům jako hluchoněmý, sladkokyselý, verbonominální. Ta píšeme dohromady bez spojovníku, protože první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (např. časový a prostorový) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově.
Zvažované varianty:
časoprostorový
časo-prostorový
Poslední užití:
24.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám psát indicko-pákistánská hranice s pomlčkou?
Klíčové slovo:
indicko-pákistánský
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově neužíváme pomlčku, ale spojovník. V uvedeném případě jde o hranici indického a pákistánského území. Z jazykového hlediska se jedná o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni, píšeme proto: indicko-pákistánská hranice.
Zvažované varianty:
indicko–pákistánský
indicko-pákistánský
Poslední užití:
4.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát slovo bronchointersticionální? S mezerou, spojovníkem, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
bronchointersticionální
Odpověď:
Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý. Doporučujeme proto psát bronchointersticionální. Velký lékařský slovník neuvádí přímo tento výraz, ale analogii lze najít u slov jako bronchopleurální, bronchopulmonální, bronchoalveolární.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát slovo laterolaterální? S mezerou, spojovníkem, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
laterolaterální
Odpověď:
Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý. Doporučujeme proto psát laterolaterální. Tento způsob zápisu uvádí i Velký lékařský slovník.
Zvažované varianty:
laterolaterální
latero laterální
latero-laterální
Poslední užití:
30.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Literárně-dramatický pořad píšeme s pomlčkou?
Klíčové slovo:
literárně-dramatický
Odpověď:
Pro upřesnění: nejde o pomlčku, ale o spojovník. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti. V tomto případě jde s největší pravděpodobností o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (literární a dramatický). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: literárně-dramatický pořad.
Poslední užití:
25.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme odmala dohromady, nebo zvlášť: od mala?
Klíčové slovo:
odmala; od mala
Odpověď:
Je možné psát jak dohromady odmala, ta zvlášť od mala, obě podoby jsou stylově rovnocenné, bez významového rozlišení. Psaní dohromady je podle ČNK výrazně frekventovanější.
Poslední užití:
25.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.