Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Je správně Olomoučáci, nebo Olomoučané?
Klíčové slovo:
Olomoučané
Odpověď:
Spisovná podoba obyvatelského jména utvořená od zeměpisného jména Olomouc je Olomoučan, v 1. p. mn. č. tedy Olomoučané. (Podoba Olomoučáci není nesprávná, ale nespisovná, tj. nehodí se do textů/projevů, kde se očekává užití spisovné češtiny, resp. jen spisovných jazykových prostředků, jinde, např. v soukromé komunikaci, je však zcela v pořádku.)
Zvažované varianty:
Olomoučáci
Olomoučané
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně v SP Diamo, nebo ve SP Diamo?
Klíčové slovo:
v, ve
Odpověď:
Vokalizace předložky (v > ve) ve spojení v/e SP Diamo záleží na způsobu čtení zkratky SP (= stání podnik). Budeme-li ji číst jako [es pé], předložka zůstane nevokalizovaná, čtení *[ve es pé] je vyloučené, neboť zde objektivně nevznikne obtížně vyslovitelná hlásková skupina, tj. za takovou ji nebude považovat drtivá většina uživatelů češtiny. Budeme-li číst zkratku jako [státňím podňiku], přicházejí v úvahu obě možnosti – jak v SP Diamo (= [fstátňím podňiku]), tak ve SP Diamo (= [vestátňím podňiku]), neboť zde část uživatelů češtiny bude vnímat souhláskovou skupinu [fst-átňím...] jako obtížně vyslovitelnou, a budou tak předložku vokalizovat, zatímco část uživatelů češtiny nikoliv, a nechají tedy předložku nevokalizovanou.
Zvažované varianty:
v
ve
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Dají se slova řídící a řídicí použít jako synonyma? Co obě slova znamenají?
Klíčové slovo:
řídící, řídicí
Odpověď:
Slova řídící a řídicí nejsou synonyma. Jejich významy se liší. Přídavné jméno řídící je tzv. dějové, má význam ‚který právě řídí‘, zatímco přídavné jméno řídicí je tzv. účelové, znamená ‚určený k řízení‘. Jakkoliv je lze použít se stejným podstatným jménem, dané spojení bude pokaždé znamenat něco jiného.
Zvažované varianty:
řídící
řídicí
Poslední užití:
18.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
Koriguji text, ve kterém je toto spojení: v aktivitě „Zastavený obraz“. Zdá se mi, že užití velkého písmene a současné vložení do uvozovek je nadbytečné.
Klíčové slovo:
velká písmena; uvozovky
Odpověď:
V česky psaných textech se pomocí velkých počátečních písmen nezvýrazňuje. Spojení „zastavený obraz“ nemá povahu vlastního jména, doporučovali bychom jej proto psát s počátečním malým písmenem. V souvislém textu jej lze zvýraznit pomocí uvozovek či odlišným řezem písma (např. kurzivou).
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování, 10.1 Obecně
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Musí být bibliografický záznam vždy ukončen tečkou? V publikaci, kterou koriguji, mají bibliografické záznamy zvláštní grafickou úpravu, kdy stojí jednotlivé údaje na samostatných řádcích. Váhám, zda i v tomto případě celý záznam tečkou ukončit, nebo ne.
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Česká státní norma věnující se bibliografickým citacím doporučuje jednotlivé záznamy tečkou ukončit, toto doporučení rovněž odpovídá praxi (výjimkou jsou záznamy, které končí uvedením webové adresy). Nicméně při této specifické úpravě bibliografického záznamu bychom byli benevolentní a připustili i řešení bez tečky.
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně spolu se vkusným doplňkem, nebo spolu s vkusným doplňkem?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Předložka se vokalizuje (tj. s > se) tehdy, pokud by spojením předložky a následujícího slova vznikla tzv. obtížně vyslovitelná hlásková skupina – účelem vokalizace je tedy usnadnit výslovnost. Jelikož to, co je obtížně vyslovitelná skupina, vnímají uživatelé češtiny nestejně, neexistují tu (až na výjimky) jasná pravidla, ale jen tendence. V daném případě bez vokalizace předložky nevzniká jednoznačně obtížně vyslovitelná skupina, takže vokalizace není nutná, je však možná – správně je tedy jak spolu s vkusným doplňkem, tak spolu se vkusným doplňkem.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
16.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mělo by se pro ženu zastávající funkci technika používat slovo technik, nebo technička?
Klíčové slovo:
technička
Odpověď:
Vykonává-li funkci technika žena, je zcela běžné a žádoucí odkazovat k ní přechýleným podstatným jménem technička.
Zvažované varianty:
technik
technička
Poslední užití:
19.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, příjmení z jazyka s vlastními přechylovacími prostředky
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině přechýlí ukrajinské ženské příjmení Solnykova (když už je v ukrajinštině přechýleno)?
Klíčové slovo:
Solnykova, Solnykovová
Odpověď:
Slovanská příjmení zakončená na -ov (a také -ev, -in), která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, tvoří ve výchozím jazyce vlastní ženské podoby, tj. Solnykov – Solnykova. V českých textech (včetně zápisů do matriky) tato jména buď přechylujeme pomocí přípony -ová, tedy Solnykov – Solnykovová, nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce, tj. Solnykov – Solnykova. (Při skloňování těchto ženských příjmení ovšem vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice: 2. p. Solnykovové, 3. p. Solnykovové atd.)
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená), bod 3.2
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y by se mělo psát v domáckých podobách rodných jmen Jeri a Jerinek (od Jeroným)?
Klíčové slovo:
Jeri, Jerinek
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob: Luki, Viki, Šári, Věri, a tedy i Jerinek – Jeri. Zápis Jery pak může vycházet z módní analogie s anglickými jmény zakončenými na „y“, případně jej lze zdůvodnit tím, že „r“ je tvrdé souhláskové písmeno.
Zvažované varianty:
Jeri
Jery
Jerinek
Jerynek
Poslední užití:
11.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jak popsat z hlediska jazykovědy slovo spolupřemýšlení? Je to kompozitum? Jak by se dalo klasifikovat? Je neobvyklé?
Klíčové slovo:
spolupřemýšlení
Odpověď:
Slovo spolupřemýšlení je ústrojně vytvořené kompozitum, složené z částí spolu- ve významu ‚společně‘ a -přemýšlení. Jeho význam je zřejmý (‚společné přemýšlení‘), užívá se však velmi zřídka (databáze ČNK syn v8 obsahuje jeho jediný výskyt).
Zvažované varianty:
spolupřemýšlení
Poslední užití:
16.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo spolu-
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka spolupřemýšlení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.