Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně jadrné, nebo jaderné krmivo?
Klíčové slovo:
jadrný, jaderní, jádrový
Odpověď:
Přídavné jméno jadrný znamená ‚vyznačující se dobrou podstatou, kvalitou‘ nebo ‚stručný a výstižný, obsažný, hutný, výrazný‘. Přídavné jméno jaderný má význam ‚týkající se jádra, tj. vnitřní, střední části něčeho‘. Záleží tedy na tom, co se chce říct. Má-li jít o kvalitní krmivo, je namístě použít přídavné jméno jadrný – jadrné krmivo. Má-li jít o krmivo z jader (nějaké plodiny), je namístě použít (v otázce nezvažované) přídavné jméno jaderní – jaderní krmivo. Má-li jít o krmivo z plodiny, která má jádra, je namístě použít (taktéž v otázce nezmiňované) přídavné jméno jádrový – jádrové krmivo. (Použití přídavného jména jaderný je v souvislosti s krmivem nejspíš vyloučeno – odpovídající význam toho, že jde o plodinu s jádrem/jádry, lépe, přesněji vyjádří přídavné jméno jádrový.)
Zvažované varianty:
jadrný
jaderný
Poslední užití:
29.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla jádro a jadrný
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla jaderní, jaderný, jádrový, jadrný
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně územněsamosprávný celek, nebo územněsamosprávní celek?
Klíčové slovo:
územněsamosprávný
Odpověď:
Přídavné jméno územněsamosprávní je vztahové přídavné jméno k podstatnému jménu samospráva, znamená ‚týkající se územní samosprávy‘ (např. územněsamosprávní úředník), zatímco přídavné jméno územněsamosprávný má význam ‚který sám sebe územně spravuje‘ (např. celek, orgán). Ve spojení s podstatným jménem celek je tedy namístě použít jednoznačně přídavné jméno územněsamosprávný – územněsamosprávný celek.
Zvažované varianty:
územněsamosprávný
územněsamosprávní
Poslední užití:
29.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -ní, -ný
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Robousy?
Klíčové slovo:
robouský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Robousy má správnou podobu robouský.
Zvažované varianty:
robouský
robousský
Poslední užití:
26.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně lososí, nebo lososové maso?
Klíčové slovo:
lososí
Odpověď:
Jak přídavné jméno lososí, tak přídavné jméno lososový jsou utvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Přídavné jméno lososí je tzv. druhově přivlastňovací, znamená ‚lososům vlastní, z lososa pocházející‘, zatímco přídavné jméno lososový je běžné přídavné jméno s obecným významem ‚týkající se lososa, vztahující se k lososovi‘. Ve spojení se slovem maso je tedy namístě jednoznačně podoba lososí – lososí maso. (Přídavné jméno lososový se používá zejm. ve spojení se slovem barva, srov.: lososová barva lososího masa.)
Zvažované varianty:
lososí
lososový
Poslední užití:
21.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla lososí a lososový
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně manželé Ruských, nebo manželé Ruští?
Klíčové slovo:
Ruských, Ruští
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Ruský má dvě možné podoby – manželé Ruských a manželé Ruští.
Zvažované varianty:
Ruských
Ruští
Poslední užití:
8.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jak pomocí výpustky naznačit zamlčení části jména šlechtice? Autor textu uvádí např. „Richard von“ a pak různými typografickými způsoby naznačuje, že zbytek (hlavní část) přídomku neuvádí, zatajuje. Kdybychom to chtěli udělat jednotně s použitím výpustky, měla by stát za posledním uvedeným slovem (např. „von“) natěsno, nebo s mezerou?
Klíčové slovo:
vynechání
Odpověď:
V takovémto případě bychom doporučili nejspíš psát výpustku oddělenou zleva mezerou. Tři tečky psané natěsno jsou typické pro nedokončenou řeč, větu, která jakoby mizí doztracena a třemi tečkami končí. Ve vašem případě však výpustka zastupuje (pravděpodobně) jedno samostatné slovo, po němž může věta dál pokračovat. Takové slovo by také stálo odděleno od předchozího mezerou – analogicky tedy doporučujeme postupovat i v případě jeho náhrady výpustkou.
Poslední užití:
22.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše „Neratov Novinsko“? My to teď píšeme se spojovníkem a mezerami kolem něj. To asi není dobře, že?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud jsou obě složky jednoslovné, píšou se těsná spojení místních jmen se spojovníkem bez mezer, tedy „Neratov-Novinsko“.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, dotaz na nutnost přechýlit ženské příjmení
Konkrétní dotaz:
Přechylují se cizí ženská příjmení, nebo je už možné je nechat nepřechýlená? Je třeba v nakladatelské anotaci přechýlit příjmení Castler?
Klíčové slovo:
Castler, Castlerová
Odpověď:
V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. Při volbě nepřechýlené podoby příjmení žen může hrát roli také heslovitý charakter textu, tj. chybějící začlenění jména do větného kontextu. Např. v encyklopedickém hesle Sharon Stone s výkladem „slavná herečka“ odpadají důvody pro přechýlení jména uvedené výše. V encyklopedické literatuře je namístě uvést informaci o původní podobě nositelova, resp. nositelčina jména. Nepřechýlená zůstávají též příjmení některých zahraničních spisovatelek na obálkách knih, protože jejich jména jsou chápána jako obchodní značky. V kontextu nakladatelské anotace je tedy možné příjmení přechýlit i nechat nepřechýlené – Castlerová i Castler.
Zvažované varianty:
Castler
Castlerová
Poslední užití:
19.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova kreslit? Může to být kresl-, jak uvádí učebnice?
Klíčové slovo:
kreslit
Odpověď:
Odpověď: Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být nepoučeným současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kres-
kresl-
Poslední užití:
27.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kreslit
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.