Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Snad by měly být nějaké předpisy pro používání jazyka. Redaktoři novin se špatně vyjadřují.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto se pracovníci médií nemusejí řídit žádnými právními předpisy. Proti prohřeškům vůči jazykovým pravidlům nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč se v Česku používá tolik anglických výrazů, kterým my starší věkem nerozumíme?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Pokud nehlídáte čistotu jazyka, co v Ústavu pro jazyk český zkoumáte?
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl hledět na čistotu jazyka.
Klíčové slovo:
purismus
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou jazyka“ však předmětem činnosti ÚJČ není.
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Jste schopni zařídit, aby v televizní reklamě nebyly užívány tvary s kolama a datama?
Klíčové slovo:
reklama
Odpověď:
Jak píše M. Pravdová ve studii k reklamnímu diskurzu (Naše řeč, 2002), užívání nespisovných výrazů je v reklamě běžné a slouží k vytvoření neformálního, důvěrného a osobního vztahu s adresátem reklamy. Napodobováním způsobu mluvy příjemců je simulována spontánnost, přirozenost a familiárnost. Ústav pro jazyk český nemá žádnou pravomoc užívání korektních tvarů (s koly a s daty) nařídit.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přívlastek Deissnerův ve jméně ryby rájovec (rájovčík) Deissnerův?
Klíčové slovo:
Deissnerův
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o vzácný druh ryby, která není běžně známa, není divu, že tuto informaci v žádných jazykových příručkách nenalezneme. Nepodařilo se nám dohledat ani žádný doklad reálné české výslovnosti tohoto jména. Nalezli jsme pouze informaci, že by název měl souviset s příjmením vojenského zdravotníka, který exempláře dané ryby zaslal z Indonésie nizozemskému ichtyologovi, který ji pak mohl prvně popsat. O původu tohoto vojáka však netušíme nic, z hlediska určení náležité výslovnosti je to ovšem jedna z nezbytně nutných znalostí. Můžeme se tak pouze domnívat, že jde pravděpodobně o příjmení německého původu (na základě toho, že se v dnešní době vyskytuje u německých nositelů), takže by se přívlastek Deissnerův četl nejspíše jako [dajsnerúf]. Na druhou stranu zde však může hrát roli, že Indonésie byla nizozemskou kolonií; na základě nizozemštiny by pak připadala v úvahu spíše výslovnost [dejsnerúf]. Zvuková podoba cizích příjmení však nemusí vždy odpovídat běžným fonetickým pravidlům výchozího jazyka, proto jsou všechny tyto informace pouze na úrovni spekulací. Doporučujeme ještě v této věci kontaktovat např. odborníky na akvaristiku či ichtyologii, jimž může být vžitý výslovnostní úzus znám.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje jméno příšery z řecké mytologie Empusa (psáno též Empúsa)?
Klíčové slovo:
Empusa; Empúsa
Odpověď:
Dané jméno doporučujeme vyslovovat [empúza], a to v souladu s příručkou J. Hůrkové Antická jména: jak je číst a skloňovat.
Zvažované varianty:
[empúza]
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Antická jména: jak je číst a skloňovat. Hůrková. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
V textu lidové písně je slovo, s jehož zápisem si nevím rady. Text zní: ...poz_vat budem´ dále... Máme psát pozívat, nebo pozývat?
Klíčové slovo:
pozývat
Odpověď:
V daném kontextu sloveso poz_vat s největší pravděpodobností souvisí se slovesem pozvat. Zatímco ve spisovném jazyce máme vidovou dvojici pozvat – zvát, v některých nářečích (a ve slovenštině) se užívá dvojice pozvat – pozývat (pozvať, pozývať). Sloveso pozývat píšeme s ý, souvisí s vyjmenovaným slovem nazývat.
Zvažované varianty:
pozývat
pozívat
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Karel May často používá ve svých románech při oslovování slovo mešůrs. Přiznám se, že již od dětských let byl pro mě význam, resp. původ tohoto slova záhadou. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
meššúrs
Odpověď:
Jazykové příručky bohužel výraz mešůrs nezachycují, ale v německé verzi Wikipedie, která obsahuje slovník Karla Maye, se nám podařilo zjistit, že jde o překlad záměrné zkomoleniny francouzského messieurs (= pánové), která má v němčině podobu Mesch'schurs. V českém překladu se pak toto slovo zapisuje jako meššúrs. Překladatel tedy nejspíš chtěl českému čtenáři co nejvíce přiblížit zvukovou podobu tohoto oslovení.
Dotaz:
Osobní jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Při psaní práce jsem narazil na problém, na jehož řešení se nedokážeme shodnout. Jedná se o skloňování jména Michel de la Barre. Potřeboval bych napsat větu týkající se jeho dopisu. Byla by správná možnost „v dopise Michela de la Barra“? Nebo se skloňuje jen křestní jméno, případně příjmení jiným způsobem (de la Barreho)?
Klíčové slovo:
Michel de la Barre
Odpověď:
Protože jméno Barre má na konci nevyslovované -e a při zařazení ke skloňovacímu typu se ve většině případů vychází z vyslovované podoby, náležité skloňování je Michela de la Barra, Michelu de la Barrovi atd. Vzhledem k tomu, že toto osobní jméno obsahuje předložkové spojení, bylo by rovněž možné skloňovat pouze rodné jméno, tedy Michela de la Barre, Michelu de la Barre atd. To se obvykle dělá u šlechtických přídomků. Toto jméno se v českých textech vyskytuje zřídka, a tak nelze určit, který ze způsobů skloňování je v českém prostředí běžnější.
Zvažované varianty:
Michela de la Barra
Michela de la Barreho
Michela de la Barre
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména víceslovná - 1 Jména obsahující předložku, člen, spojku apod.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.5 Jména zakončená v písmu na samohláskové písmeno a ve výslovnosti na souhlásku
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.