Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Jak je to správně? Teď poslouchám paní ministryni a ona říká „V důsledku třech opatření...“ Je tento tvar vůbec spisovný? Nás učili 2. p. číslovek tři a čtyři v tvaru „tří, čtyř“ a 6. p. „třech, čtyřech“ .
Klíčové slovo:
tři; čtyři
Odpověď:
Podoba třech a čtyřech je v 2. p. spisovná. Jen je hodnocena ve slovnících jako hovorová, což znamená vhodná spíše pro méně formální (např. častěji mluvené než psané) projevy. Viz Internetová jazyková příručka (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C5%99i).
Zvažované varianty:
tří
třech
čtyř
čtyřech
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda není chyba, když máte v Internetové jazykové příručce v hesle Svatý Jiří ve 4. p. j. č. tvar Svatý Jiří, a ne Svatého Jiřího.
Klíčové slovo:
Svatý Jiří
Odpověď:
Nejedná se o chybu. Ve spisovných textech doporučujeme zeměpisné názvy tohoto typu skloňovat jako neživotné (např. ostrov Sv. Kryštof, město Martin, Liptovský Mikuláš atd.). Měli bychom psát navštívil Svatý Jiří, nikoli Svatého Jiří. Jednak proto, že životné zacházení se zeměpisnými názvy je samo o sobě nestandardní, jednak lze tvarem rozlišit význam: navštívil Svatý Jiří (místo) - navštívil svatého Jiřího (osobu).
Zvažované varianty:
Svatý Jiří
Svatého Jiřího
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Dovolím si požádat o vyjasnění tvaru „co se týče“ vs. „co se týká“. Osobně zastávám „co se týče“, nicméně moje paní vedoucí práce uvádí doporučení „co se týká“ jako spisovné.
Klíčové slovo:
týkat se
Odpověď:
Obě podoby jsou v pořádku: co se týče i co se týká. Viz IJP: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C3%BDkat .
Zvažované varianty:
týká
týče
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
mám otázku ohledně skloňování jména Pavel. Ač je toto jméno obvyklé, nejsem si jist s použitím tvaru Pavlu. Jde o to, že se běžně v konverzaci používá tvar Pavlovi. Pokud bych chtěl použít tvar Pavlu, je pravdou, že by mělo následovat příjmení? Příklad: „Mluvilo se o Pavlu (Novákovi). “
Klíčové slovo:
Pavel
Odpověď:
Spisovné jsou oba tvary, Pavlu i Pavlovi, avšak v textu nejsou volně zaměnitelné, jejich užití je do značné míry záležitostí stylistické konvence. Máte pravdu, že kratší tvar Pavlu se obvykle používá pouze ve spojení s dalším jménem. Podrobně se o konkurenci obou tvarů dočtete v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=224.
Zvažované varianty:
Pavlu
Pavlovi
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Prosím o upřesnění, jaká je správná podoba sloves vidět a slyšet v budoucím čase. Konkrétně vedeme spor o uvidím/uslyším vs. budu vidět/budu slyšet, a to ve smyslu, že já vidím/slyším, nikoliv jsem viděn/slyšen.
Klíčové slovo:
vidět; slyšet
Odpověď:
Alternativní tvar budoucího času budu vidět uvádí pouze Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého naopak uvádí pouze podobu uvidím). Tvar budu vidět však není ve slovníku nijak komentován. Je sice utvořen slovotvorně správně (od nedokonavého slovesa), avšak možnosti užití tohoto složeného tvaru jsou omezené. Lze jej v podstatě užívat pouze ve významu smyslového počitku, tedy schopnosti vidět (analogicky u slovesa slyšet). I zde je však pouze komplementárním tvarem k tvaru uvidím. Mohu říci "po operaci očí budu opět vidět" i "po operaci očí opět uvidím". Ale nemohu říci "kamarádku budeme vidět za týden", avšak "kamarádku uvidíme za týden" ano. Zde už nejde o pouhou „schopnost vidět“, význam slovesa vidět se tedy v tomto případě rozšiřuje od pouhého smyslového vjemu (vidět – budu vidět) na setkání (vidět – uvidím). Obdobně lze uvažovat i v případě slovesa slyšet, přestože ve slovnících alternativní podobu budu slyšet ani nenajdeme.
Zvažované varianty:
budu slyšet
uslyším
budu vidět
uvidím
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše „zaútočil z boku“? Je možné to psát dohromady i zvlášť, stejně jako třeba zpočátku / z počátku?
Klíčové slovo:
z boku
Odpověď:
Přestože v uživatelské praxi se občas s psaním dohromady setkáváme, jazykové příručky spřežku zboku nezachycují. V souladu s nimi proto píšeme jen zvlášť: z boku (zaútočil z boku). Podle ČNK zápis zvlášť výrazně převažuje (zhruba 9 500 : 500).
Zvažované varianty:
z boku
zboku
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Uvádím ve své práci u slovesa vědět vždy ve 3.os. mn. č. tvar vědí, např. zaměstnanci vědí... Vedoucí práce mi doporučila opravit veškeré tyto výskyty na tvar ví, který mně osobně však více pasuje ke 3.os. j. č. Můžete mi prosím poradit, co je správně, příp. mi potvrdit, že se tvar „vědí“ více hodí pro akademickou práci?
Klíčové slovo:
vědět
Odpověď:
Ve 3. osobě mn. č. slovesa vědět je spisovný pouze tvar vědí (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C4%9Bd%C4%9Bt). Vaše vedoucí zřejmě měla na mysli skutečnost, že slovesa vzoru „sázet“ (což není případ slovesa vědět) mají od r. 1993 ve 3. os. mn. č. kodifikované dva tvary: sázejí i sází (více viz v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=s%C3%A1zet#bref2). Sloveso vědět má ve 3. os. mn. č. kodifikovaný jen tvar (oni) vědí.
Zvažované varianty:
ví
vědí
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na rod podstatného jména koala. Mate mě, že ve dvou zdrojích jsou uváděny rozdílné informace. V Internetové jazykové příručce je u slova koala uveden mužský životný rod a poznámka o tom, že ženský rod není považován za chybný. Ve Slovníku spisovného jazyka českého je naopak u slova koala uveden ženský rod.
Jakého rodu tedy slovo je? A jak je to prosím s jeho používáním? Pokud nejsou tvary ženského rodu chybné, mohu říci, že je koala ženského rodu? Nebo je pouze rodu mužského a tvary ženského rodu jsou tolerovány?
Klíčové slovo:
koala
Odpověď:
Určení gramatického rodu podstatného jména koala je velice zajímavý oříšek; jde o dosti ojedinělý případ. Ve všech relevantních zdrojích (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Akademický slovník cizích slov, Pravidla českého pravopisu) je skutečně uváděn pouze mužský rod, což vychází z oficiálního zoologického názvosloví (koala medvídkovitý). V běžném, neodborném úzu se však naopak ustálil ženský rod. To bylo zřejmě způsobeno jednak neznalostí odborného úzu (přece jen jde o exotické zvíře), jednak tím, že slova zakončená na -a obecně tíhnou ke vzoru „žena“ (vzor „žena“ je mnohem progresivnější než „předseda“). Zajímavé je, že Slovník spisovného jazyka českého z nějakého důvodu jako jediný uvádí pouze ženský rod, možná právě pod vlivem úzu. Dle aktuální kodifikace je tedy náležité volit mužský rod, a to zejména v odborných textech. Poznámka v Internetové jazykové příručce se vztahuje na běžné, neodborné texty (či promluvy); v těch, jak se domníváme, není vzhledem k zaužívanosti na závadu užít ženský rod (tím se pochopitelně nevylučuje možnost užít kodifikovaný rod mužský ).
Zvažované varianty:
ta koala
ten koala
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Číslo
Konkrétní dotaz:
Slovo mlází je jednotné, množné, nebo pomnožné?
Klíčové slovo:
mlází
Odpověď:
Mlází se řadí mezi tzv. kolektiva neboli hromadná podstatná jména (podobně jako listí, křoví, stromoví aj.), což je podskupina singularií tantum, čili podstatných jmen, která se typicky užívají pouze v tvarech jednotného čísla. Na rozdíl od pomnožných podstatných jmen ( pluralií tantum) singularia tantum české označení nemají.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám problém se slovem světlostálé (barvy). Píše se dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
světlostálý
Odpověď:
Píšeme dohromady: světlostálé barvy. Komponent světlo- tvoří první část složených slov (srov.: světlovlasý, světlomilný).
Zvažované varianty:
světlostálý
světlo stálý
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.